Lety ke hvězdám už nejsou fikcí. Existují výzkumné týmy, které připravují technologie pro první mezihvězdné lety. A už si pro svá miniaturní mezihvězdná plavidla vybírají posádku.

Asteroid A/2017 U1 přiletěl ze souhvězdí Lyry a brzy zase zmizí v hlubinách vesmíru. Na jeho průzkum máme jenom málo času.

Na mnoha místech trpasličí planety Ceres se nachází minerály obsahující vodu, což by mohlo naznačovat, že tento svět mohl mít v dávné minulosti globální oceán. Ale co se s ním stalo a je možné, že by se na Ceres stále nacházela kapalná voda? Dvě nové studie založené na údajích, které naměřila sonda Dawn, se snaží přinést odpovědi na tyto dvě palčivé otázky, které mohou být zajímavé i z hlediska vývoje celé sluneční soustavy.

Astronomové pozorovali průběh vzniku velmi energetického polárního výtrysku černé díry systému V404 Cygni v rentgenové, optické i rádiové oblasti spektra.

Nejjasnější galaxie v centrech kup galaxií se nechovají tak, jak by měly. Je za tím chyba pozorování, nějaký neznámý astrofyzikální fenomén nebo dokonce nová fyzika?

Hvězdy typu Slunce si občas rády zařádí. Opatrnost je v tomto případě zcela na místě. Měli bychom si dávat pozor.

Vesmír je plný záření a lidé s ním mají problém. V NASA usilovně vymýšlejí, jak ochránit astronauty a budoucí kolonisty. Vydají se cestou vylepšování lidské DNA?

Podle nových odhadů je rychlých rádiových záblesků plná celá obloha. Snad se nám jich povede zachytit mnohem více, než doposud a přiblížíme se k řešení záhady jejich původu.

Co si počít s přízrakem temné energie? Možná existuje a možná taky ne. Zrychlování rozpínání vesmíru je možná jenom iluze. Budou Perlmutter, Schmidt a Riess vracet Nobelovu?

Umělé inteligence analyzují gravitační čočky ve vesmíru 10 milionkrát rychleji než my. Brzy se pustí do práce.

Zdroj opakovaných rádiových záblesků se opět ozval. Vědci programu Breakthrough Listen na teleskopu Green Bank jich zachytili 15, ale moudří z toho nejsou.

V našem vesmírném sousedství je pořádný provoz. Za milion let se do blízkosti Slunce přiblíží stovky hvězd.

Bílý trpaslík LP 40-365, který se řítí Mléčnou dráhou, by mohl být pozůstatkem astronomicky nedávné exploze supernovy typu Iax.

Pro rozsáhlejší expanzi lidí do vesmíru je třeba vyřešit levnou a efektivní dopravu nákladů ze Země či dalších těles do vesmírného prostoru. Kromě mnohonásobně využitelných raket existuje několik mnohem exotičtějších způsobů dopravy materiálů na oběžnou dráhu okolo planety. Mezi ně patří idea kosmického výtahu či věže, které by umožnily zjednodušit dopravu nákladů na oběžnou dráhu, případně mezi různými oběžnými drahami.

V naší Galaxii je 100 až 400 miliard hvězd. A podle nového výzkum na pár tisíc hvězd připadá jedna černá díra. Mléčná dráha je plná tichých monster hvězdné velikosti.

V říjnu se k Zemi přiblíží asteroid ze skupiny Apollo. Vědci z institucí po celém světě si zahrají na ohrožení planety a budou asteroid pozorovat, jako kdyby byl na kolizním kurzu se Zemí.

Nanosatelity Sprite programu Breakthrough Starshot jsou první funkční technologií pro cestu k planetám nejbližších hvězd. Kdy asi vyrazí na cestu?

Společnost Moon Express chce už letos poslat na Měsíc soukromý modul Lunar Scout. A když půjde vše podle plánu, tak tam v roce 2020 začnou komerčně těžit suroviny.

Splašené hvězdy zřejmě přilétly z cizí galaxie. Měly by jich tu být tisíce a spolu s nimi i milion splašených neutronových hvězd a černých děr.

Saturnův měsíc Titan je zvláštní svět. Podle nové analýzy ale nabízí několik zajímavých zdrojů, které by jednoho dne mohly pohánět velkou lidskou kolonii.

Rádiová eliptická galaxie 0402+379 má velmi pravděpodobně ve svém středu dvojici supermasivních černých děr. Američtí astronomové jako první proměřili jejich trajektorie a potvrdili, že se navzájem obíhají.

Podle nového výzkumu perchloráty zabíjejí bacily skoro jako cyankáli. Bude to ale stačit vášnivým sterilizátorům NASA?

Pátrání po skrytých dimenzích na urychlovačích částic zatím vyznělo na prázdno. Budou mít větší štěstí gravitační astronomové s detektory LIGO a Virgo?

Přijde vám osm planet málo? Astronomové už nějaký čas hledají Devítku, a teď budou pátrat po Desítce, která by mohla být zodpovědná za podivný sklon oběžných drah těles v Kuiperově pásu, daleko za oběžnou drahou Neptunu.

Konečně! Po dlouhých 14 letech opět máme na oběžné dráze téhle planety své želízko v ohni. VZLUSat-1 by se sice vešel do batůžku, ale v dnešní době to není žádná ostuda. Jen houšť a větší kapky!

Když galaxie přestane tvořit hvězdy, je mrtvá. Jsou to galaktické zombie z raného vesmíru. Hubble pozoroval mrtvou galaxii MACS2129-1 pomocí triku s gravitačním čočkováním.

Vesmír je plný galaxií, hvězd a planet. Někde jich je ale hodně a jinde zase málo. Naší namyšlenosti to asi moc neprospěje, ale možná žijeme uvnitř gigantické kosmické prázdnoty, voidu KBC.

Slunce dnes nejspíš nemá žádnou Nemesis, tedy doposud neznámého hvězdného společníka. Ale úplně na počátku života Slunce to nejspíš bylo jinak. Podle pozorování molekulárního mračna v Perseu se hvězdy rodí v párech.

Analýza železných meteoritů odhalila podrobnosti o vzniku a nejstarším období Sluneční soustavy. Jupiter vznikl velmi brzy a ovlivnil další vývoj soustavy.

Když máte pořádný superpočítač a dost času, tak si můžete nasimulovat skutečně úctyhodný vesmír. Rekordní simulace vesmíru zpracovala 2 biliony virtuálních částic.

Jedna hvězda z Ohňostrůjné galaxie NGC 6946 zjasňovala, zjasňovala a pak zčistajasna zmizela. Stali jsme se svědky prvního spolehlivě pozorovaného vzniku černého díry?

Společnost Boeing a vojenští vývojáři DARPA vyvinou a postaví levný a pohotový systém pro vynášení malých vojenských satelitů na nízkou oběžnou dráhu.

V nitru dlouho známé rádiové galaxie Cygnus A se najednou objevil nový objekt. Je to druhá supermasivní černá díra nebo snad neobvyklý typ supernovy?

Podle nové teorie vzniká po srážce velkých těles na určitou dobu obrovský horký oblak plynného a roztaveného materiálu, který je mnohem objemnější nežli sražená tělesa.

Lidstvo mění zalesnění velkých území, upravuje toky řek, někde zarovnává terén, jinde zase vytváří umělé kopce. Vědci ale nyní zjišťují, že lidská činnost neovlivňuje Zemi samotnou a její povrch, ale že stopy civilizačních aktivit lze sledovat i v blízkém okolí naší planety. Ukazuje se, že specifický druh radiové komunikace, konkrétně vysílání na velmi nízkých frekvencích (VLF) interaguje s kosmickými částicemi a ovlivňuje to, jak a kam tito mikroskopičtí drobečkové zamíří.

Pokud by v blízkém vesmíru explodovala supernova, pozemský život by to odnesl. Naštěstí to v dohledné době milionů let nehrozí.

Stephen Hawking se nechal slyšet, že lidstvo musí osídlit další planety nikoliv za tisíc let, jak se domníval před rokem, ale už za sto let. Jedině tak si prý zajistí přežití. Co k tomu Hawkinga vede?

Nové heslo do slovníku: Infračervený šotek. Anglicky eSPecially Red Intermediate-luminosity Transient Event, čili SPRITE. Rozpustilé záblesky z blízkých galaxií, které lze pozorovat pouze v oblasti tepelného záření.

Dvojice maličkých ultrakompaktních galaxií kupy v Panně obsahuje supermasivní černé díry, které jsou o něco hmotnější, nežli naše domácí supermasivní černá díra v Mléčné dráze. A nejspíš nebudou výjimkou.

Proxima b, GJ 1132b, trojice planet TRAPPIST-1, Kepler 186f a především nedávno objevená exoplaneta LHS 1140b. To jsou aktuální cíle astrobiologů, kteří pátrají po dalších životech ve vesmíru.

Jak vyfotit temnou hmotu? Přímo to nejde, takže je nutné použít nějaký důmyslný trik. Kanadští astronomové si poradili díky analýze snímků hlubokého vesmíru se slabým gravitačním čočkováním.

Vojenští vývojáři intenzivně pracují na elektromagnetických railgunech, s nimiž chtějí pálit po nepříteli. Pokud uspějí, tak by využití elektromagnetické technologie mohlo být mnohem širší.

Soustava radioteleskopů ALMA zjistila, že za extrémně nízkou teplotou mlhoviny Bumerang zřejmě stojí dvojhvězda, ve které zanikající velká hvězda pozřela svého malého společníka.

Maďarsko – americký tým fyziků nespokojených s duchařinou současné kosmologie provedl exorcismus. Zbavil obecnou relativitu nutnosti vyvolávat ducha temná energie.

Kvasar 3C 186 vznikl splynutím masivních černých děr. A pak vystřelil pryč ze své rodné galaxie.

Ve velice neobvyklé hvězdě Przybylského v souhvězdí Kentaura jsou spousty lanthanoidů a aktinoidů. Co když se tam skrývají i doposud neobjevené supertěžké prvky z vysněného ostrova stability?

Teleskop s gravitační čočkou Slunce by měl fantastické zvětšení, se kterým by viděl kontinenty na exoplanetách. Je v tom jediný háček – musíme ho dostat nesmírně daleko od Slunce.

V nejbližších dnech se chystá let stratosférického balónu organizovaný pracovníky Oddělení dozimetrie záření Ústavu jaderné fyziky AV ČR pod vedením kolegů Václava Štěpána, Ondřeje Ploce a Martina Kákony. Dne 18. 3. 2017 v 10:00 bude vypuštěn z letiště Dlouhá Lhota u Příbrami stratosférický balón Fík 2, v jehož gondole poletí nový dozimetrický systém pro výzkum kosmického záření ve vyšších vrstvách atmosféry.

Ten, kdo na jeden nádech vysloví jméno vesmírem volně plovoucího objektu CFBDSIR J214947.2-040308.9, si bezpochyby zaslouží obdiv. Astronomové teď usilovně zkoumají, s kým vlastně máme tu čest.

Astrofyzici z Harvardu navrhují, že by rychlé rádiové záblesky mohly být projevem mezihvězdných letů kolosálních korábů v hlubokém vesmíru.