Britští vojenští vývojáři Defence Science and Technology Laboratory (Dstl) vyvíjejí biobaterie, které obsahují DNA, enzymy, kyselinu mléčnou a vodu. Jsou lehké, praktické, netoxické a v případě zásahu projektilem či střepinou neexplodují ani nevzplanou. Mohly by změnit využívání elektroniky, jak ho dnes známe.

Moderní bojové operace vyžadují přesnou souhru digitálních systémů a přesné načasování. To mají obvykle na starost GPS systémy, které jsou ale zároveň zranitelné. Královské námořnictvo proto sází na nový typ „kapesních“ atomových hodin, které se na palubě HMS Prince of Wales zúčastní cvičení NATO Exercise Cold Response 2022.

Elastomery z kapalných krystalů, které se používají na výrobu umělých svalů pro roboty, nalezly nové využití. Je z nich velice pevný a zároveň superlehký materiál, který výtečně absorbuje energii rozmanitých nárazů. Těšte se na nové přilby, osobní pancíře i ochranné prvky pro nejrůznější dopravní či sportovní prostředky.

Představte si vodní elektrárnu. Přehrada, nádrž se spoustou vody a turbíny. Tohle všechno je možné nahradit opovážlivě ambiciózním systémem Electric Truck Hydropower, který je založený na nonstop konvoji elektrických náklaďáků, co vozí dolů z kopce cisterny s říční vodou a nabíjí při tom baterie.

Na severozápadním pobřeží Grónska se skrývá pořádný impaktní kráter Hiawatha o průměru 31 kilometrů. Leží na něm kilometr ledu a řada záhad. Díky dvěma nezávislým datováním impaktového materiálu, který vynesla voda z tajícího ledu, už podle všeho známe jeho stáří. Kosmický náraz ho vyhloubil na sklonku paleocénu, před zhruba 58 miliony let.

Po systematickém pátrání pomocí ledoborce S.A. Agulhas II a podmořské průzkumné sondy vysílané z jeho paluby se jihoafrickým badatelům podařilo objevit vrak lodě Endurance, kterou v roce 1915 do Weddellova moře připlula antarktická polární expedice Ernesta Shackletona.

V čínském technologickém parku Zoucheng testují zařízení pro výrobu benzínu z oxidu uhličitého a vodíku. Je to jako zabíjet dvě mouchy jednou ranou. Technologie odčerpává oxid uhličitý a zároveň nabízí cenné produkty, jako je třeba benzín. Výsledky testů jsou potěšující, vyhlídky technologie slibné.

Hydrogel obsahuje spoustu vody a další vodu může nasávat ze vzduchu. Bývá to ale pomalé a nepříliš efektivní. Průlom by měl přinést „slaný“ hydrogel obsahující zwitteriontové molekuly, které v hydrogelu udrží hygroskopické soli. Výsledkem je velmi žíznivý hydrogel, který vytěží spoustu vody z dost suchého vzduchu.

Výrobce bezpilotních letounů General Atomics Aeronautical Systems přichází s plnohodnotným bojovým autonomním tryskáčem, který by měl doprovázet do vzdušných bitev letouny s lidskou posádkou. Gambit ohlašuje novou éru, ve které budou inteligence létat na mise po boku lidských pilotů.

Nanovlákna vtrhla do vývoje ochranných materiálů jako velká voda. Materiáloví vědci vyvinuli nový materiál s pozoruhodnými vlastnostmi, který tvoří nanovlákna Kevlaru smíchaná s mnohostěnnými uhlíkovými nanotrubičkami. Je výjimečně lehký a zároveň skvělý v absorbování energie projektilů. Poradí si i s extrémními teplotami na obou stranách stupnice.

Technologii beroucí si vzor u žraločích šupin, nazvali její tvůrci riblet (žebrováním). Lufthansa ji na své flotile nákladních Boeingů 777F zavádí pod komerčním názvem AeroSHARK.

Jak zařídit, aby bylo možné provozovat vlak s elektrickým pohonem na baterie a přitom nebylo nutné tyto baterie nabíjet z vnějšího zdroje energie? Australská těžební společnost Fortescue plánuje využívat topologie krajiny Západní Austrálie a nabíjet baterie vlaku Infinity Train když pojede naložený z kopce. Podle jejich propočtů by to mělo fungovat.

Americké letectvo a NASA v 50. letech zvažovaly použití boranových paliv, ale nakonec od nich ustoupili, kvůli technickým potížím. Dnes jsme možná na prahu jejich renesance v „bezuhlíkovém“ pohonu raket, která zahrnuje úpravu boranu amonného do formy nanočástic, řešící problémy doprovázející spalování boranů.

V současné době víme lépe, co je pod ledem v Antarktidě, než co se skrývá pod ulicemi našich měst. Dramatickou změnu by mohl přinést kvantový gravitační gradiometr, který je levnější, rychlejší a spolehlivější než dostupné alternativy. Nedávno prošel úspěšným testem v terénu, při němž odhalil tunel ukrytý metr pod zemí.

…pokud mají plastové čočky s novou povrchovou úpravou. Je odolná, antireflexní a má samočistící schopnosti.

Je to příjemně ambiciózní nápad. Americký spin-off Quiase hodlá vrtat do hloubky 20 kilometrů s využitím gyrotronu, čili maseru milimetrového záření. Tam narazí na teplotu kolem 500 °C, která zajistí superkritickou vodu. Superkritická geotermální elektrárna „vyždímá“ z každé kapky vody 10krát víc energie. Superhorká geotermální energie také nabízí konverzi pro uhelné elektrárny, které by tím našly nový smysl života.

Perovskit nejspíš čeká slibná kariéra v solární energetice. Tím ale jeho možnosti nekončí. Jeho pozoruhodné vlastnosti využili v saúdskoarabské techniky KAUST při vývoji elektronické sítnice. Jejími uživateli by přitom neměli být lidští pacienti, ale roboti a pokročilé kamerové systémy.

Beton je fajn, ale má podstatné slabiny. Vědci se snaží vylepšit jeho složení, aby byl odolnější. Co ale s již existujícím betonem. Odpověď nabízí nanotmel, který je založený na oxidu grafenu a montmorillonitovém nanojílu. Jeho aplikace zahušťuje mikrostrukturu betonu a vede k jeho vyšší odolnosti vůči pronikání vody i plynů, stejně jako proti posypovým solím.

Miniaturní mikroelektronika je k ničemu, pokud nemá zdroj energie. Zmenšování baterií ale není tak snadné. Němečtí odborníci z TU Chemnitz vytvořili nejmenší baterii světa s „roládovým“ designem, která by mohla pohánět nepatrné elektronické čipy pro biomedicínu nebo třeba mikrorobotiku.

"Nepotřebujeme žádný energetický vstup a vodík bublá jako divý. Nikdy jsem nic podobného neviděl."

Kalifornský startup Epirus pokračuje ve skvělé jízdě se svým mikrovlnným systémem Leonidas, který je velmi účinný proti celým hejnům dronů. V nové variantě Leonidas Pod lze tento systém instalovat na menší drony nebo i další podobné platformy, s jejichž pomocí bude možné vytvořit masivní obranu proti obávaným hejnům.

Přehodíte přes rameno, nebo složíte do báglu a u MIDI aparatury pak můžete předvést své hudební nadání s téměř neomezenou kreativitou.

Ve shluku ultrachladných atomů se za určitých podmínek vytvoří domény, mezi nimiž se objeví doménové stěny (domain walls). Doposud jsme je pozorovali jen náhodou, teď už existuje recept na jejich přípravu. Výzkum „ochočených“ doménových stěn přispěje k rozvoji kvantových technologií.

Zkoumáním „měla babka čtyři jabka“ neurovědci zjišťovali dělbu práce buněk v mozku. Když v testech pokročili k odčítacímu „dej mi babko jedno jabko“, učinili objev – odhalili specializaci neuronů jdoucí takřka do absurdity. Lidský mozek má jedny neurony na sčítání a jiné zase pouze na odčítání.

Ne, nejde o novou zbraň z dílny DARPA. To jen známá mandelinka bramborová evolučně vyzrála na většinu insekticidů. Podobně jako rezistentní „super-bakterie“ (MRSA), i „super-brouk“ vzdoruje lidským chemickým útokům.

Hypersonické hrozby jsou stále hmatatelnější. Obrana proti nim je komplikovaná a jen málo soudobých protivzdušných systémů má alespoň šanci na zásah proti hypersonickému útoku. Vývoj nové generace sofistikovaných obranných systémů nějakou dobu potrvá. Američtí analytici navrhují do té doby nasadit jednoduchou a účinnou obranu s hypersonickým flakem, která zneužívá extrémní rychlost hypersonického útoku.

Radary bývají na letištích. Spoustu jich mají vojáci, k obraně i k útoku. Ale nový fotonický radar, který pracuje v ďábelském rozlišení a přitom je levný, ten je na lidi. Tenhle radar bude zachraňovat životy a zdraví pacientů. První aplikace by se mohly objevit v dohledné budoucnosti.

Za mlhou hustou tak, že by se dala krájet, se Filipínská tektonická deska zasouvá pod Japonsko. Na dně oceánu se v těch místech táhne příkop Nankai, pod kterým sedí v hlubinách zemské kůry hustý a pevný pluton Kumano, jako pecka v medu. Jeho tajemství vyčetl ze seizmických vln superpočítač LoneStar 5.

Polymery jsou pozoruhodné. Mají ale slabinu. Je nesmírně obtížné z nich udělat 2D materiál, tedy velmi tenký film, který by si udržel zajímavé vlastnosti. V MIT to dokázali a vyrobili 2D materiál z melaminu. Je nesmírně tenký, nesmírně lehký a zároveň velice pevný, odolný vůči proražení, a také velmi neprostupný pro plyny a kapaliny.

Svět se noří do bažiny emocí. Není to ale jen pár nepovedených let, nýbrž dlouhodobý trend. Zhruba od roku 1850 do roku 1980 se v knihách objevovalo stále více slov spojených s rozumem a uvažováním. Pak se to z nejasných příčin zlomilo a od roku 1980 čelíme prudkému nástupu individuality, intuice a emocí. S touhle osudovou houpačkou nemá moc smysl bojovat, spíš je nutné se adaptovat a držet maják rozumu i v přízračné realitě emocí.

V dávné minulosti se nad superkontinenty Země tyčily superhory. Vysoké jako Himálaje a dlouhé zhruba 8 tisíc kilometrů. Shodou okolností se objevily v době, kdy vznikaly eukaryotní organismy a také v době, kde se objevili první živočichové, kteří stáli za řeč. Nebo to nebyla tak úplně náhoda?

Že se komáři při hledání něčeho na zub řídí teplem už nikoho nepřekvapí. Že reagují i na oxid uhličitý, který vydechujeme, je rovněž obehranou písničkou. Nyní šestičlenný kolektiv vědců pomocí řady pokusů dokázal, že komáři mají také své oblíbené barvy.

Nový programovatelný metamateriál představuje gumu prošpikovanou maličkými magnety. Tyto magnety ovládají fázové přechody metamateriálu, což mu umožňuje pohltit nebo naopak vychrlit extrémní spoustu energie. Magnetogumu uvítají ve spoustě odvětví, od tvůrců robotů až po výrobce ochranných prostředků.

Týmu z katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT se podařilo snížit součinitel tření na jednu miliontinu. Dosáhli tak světového prvenství v této oblasti. Odborníci mají možnost se s výsledkem studie seznámit prostřednictvím článku v prestižním vědeckém časopisu Nature Materials. Nám normálním smrtelníkům se pokusíme přiblížit o co v něm jde, rozhovorem s vedoucím projektu profesorem Tomášem Polcarem.

Rozmanitost přírody je obdivuhodná. Mnozí tvorové hýří barvami, aby upoutali opačné pohlaví, jiní zase využívají kamufláž aby splynuli s okolím. Pro predátory je výhodné neprozradit se předčasně, protože právě to může rozhodnout, zda bude jejich výpad úspěšný, nebo lovec zůstane o hladu.

Věříte v realitu? Že prostě vidíte svět, takový, jaký je? Chyba lávky. Náš mozek věnuje podstatnou část svého každodenního výkonu opravování a vylepšování toho, co ve skutečnosti vidíme. Divili byste se, jak velice odlišně vnímáme svět – oproti tomu, co bychom viděli „doopravdy“, bez filtrování reality mozkem. A pak má člověk něčemu věřit.

Všude kolem nás jsou horké trubky. Energie, která v nich proudí, často zmizí jen tak, bez užitku. Pozoruhodný nositelný modulární termoelektrický generátor lze navléknout na prakticky jakoukoliv horkou trubku a potrubí, kde poté velmi efektivně těží elektřinu z rozdílu teplot.

Zatím nic, ale vědci doufají, že s jejich novým poznatkem by se to mohlo brzo změnit. Například v ochranu svalů před atrofií.

Mozek pracuje neustále (i když se to navenek ne vždy tak jeví), a jako na každém pracovišti, i zde se musí se uklízet. A také přímo úměrně pracovnímu nasazení. V našem velíně k tomu slouží autofagie, mechanismus recyklace neuronálních zbytků vzniklých zvýšenou aktivitou. Jenže kdy tento proces nastane a co ho reguluje?

Když kapalnou slitinou EGaIn, zahřátou na 100-120 °C, probubláváte plynný oxid uhličitý, molekuly skleníkového plynu se rozpadají a vznikají vločky pevného uhlíku. Ty pak jen stačí sesbírat z hladiny kapalného kovu, pohřbít pod zem do zapomenutí anebo z nich vyrobit něco užitečného.

Moderní vysokorychlostní kamery a mikroskopická zařízení umožňují vidět volným okem nepostřehnutelná překvapující tajemství přírody.

Město Kalwaria Zebrzydowska v jižním Polsku je známo především kvůli komplexu Sanktuarium pasyjno-maryjne. Ten byl v roce 1999 přidán na seznam světového dědictví UNESCO. Nyní budí světovou pozornost neotřelou snahou boje proti smogu.

Startup BiteLabs hodlá prodávat luxusní uzeniny, vyrobené ze svalových kmenových buněk slavných celebrit, které je budou ochotné poskytnout. Technologie syntetického masa již dospěly do bodu, kdy je něco takového technicky zcela reálné. Ochutnali byste svého oblíbeného herce, sportovce nebo třeba vědce?

Že moderní technologie překlenují problém velkých vzdáleností dokazuje i studie vědců dvou univerzit vzdálených téměř 9 tisíc kilometrů – Arizonské univerzity a Kodaňské univerzity. V odborném časopisu Molecular Psychiatry zveřejnili výsledky studie, při níž zkoumali – zatím jen na myškách – mechanizmus, kterým akutní spánková deprivace ovlivňuje hladinu serotoninových receptorů.

Kvantové jevy jsou jako přízraky, které na nás vykukují z mikrosvěta. Když už tam ale jsou, proč je nevyužít? Kvantové baterie, které těží a skladují světelnou energii, s využitím kvantového jevu superabsorpce, by se mohly stát novým typem praktických a výkonných zdrojů energie.

Hypersonix Launch Systems sázejí na hypersonický scramjetový pohon a na trojstupňový systém Wirraway, který by měl rychle, levně a opakovaně vozit na orbitu malé satelity o celkové hmotnosti až 50 kilogramů. První stupeň Boomerang a druhý stupeň Delta Velos Orbiter se vrátí zpět na kosmodrom, odkud pak zase vzápětí vyrazí do vesmíru.

Chcete odstranit z ovzduší všechen metan, skleníkový superplyn? Potřebujete zeolit obohacený mědí. Když se zahřeje na 310 °C, sežere veškerý metan v okolí. Háček je v tom, že zeolit udělá z metanu oxid uhličitý, tedy jiný skleníkový plyn. Přesto se to prý vyplatí, protože metan je mnohem více skleníkový než oxid uhličitý.

V příbřežních oblastech světových oceánů pracují větrné turbíny, plovoucí solární farmy i přílivové či vlnové generátory. Vyrábějí spoustu energie a v budoucnu jí bude ještě daleko víc. Vyrobenou energii je nutné skladovat, k čemuž může dobře posloužit systém fyzikální baterie Ocean Battery na mořském dně.

...která dokáže řídit elektromobil.

Starohorní siouxský kvarcit je extrémně odolný vůči zvětrávání a také vůči klasickému vrtání. Už jenom jeho jméno ničí vrtné soupravy. Nový termální robot startupu Petra se touto extrémní horninou prokouše rychlostí asi palec za minutu, s pomocí horka a vysokého tlaku. Přitom je jeho provoz levnější než u tradičních vrtacích systémů.