S tím, jak roste počet baťůžkářů toužících se dostat do nebe zkratkou za co největší počet usmrcených jinověrců, nám nezbývá, než se začít smiřovat se stále většími intimnostmi Velkého bratra. Není žádným tajemstvím, že jeho bdělé oko čte značky aut a zná, kam jsme kdy jeli koho navštívit, a nebo že nás na letištích a asi už i jinde poznává podle tváře. Parta Španělů ho nyní hodlá obdařit schopností rozpoznat mihnoucí se zbraň.

Kdo se jednou podíval brýlemi pod vodu, byť to bylo jen při šnorchlování, zažil něco, co televize ani v pořadu sira Davida Attenborougha zprostředkovat nedokáže. Překvapení, jak je podvodní svět neuvěřitelně barevný. Vyšňoření nejsou jen plži a ryby, ale barvami hýří i trsy korálů. U těch v mělkých vodách už vědci zjistili proč. Pigmentem se chrání proti ostrému slunečnímu světlu. Proč ale jsou barevní i ti v hloubce, kde je světla více než poskrovnu?

Kvantové počítače jsou za rohem nebo v to alespoň doufáme. Zatím si je můžeme simulovat na superpočítačích, abychom se na ně více těšili.

Od čmeláků jsme se dočkali dalšího překvapení – když je potřeba, dokáží přimět rostlinu k poslušnosti ultrazvukem.

Bitevní vrtulníky představují výtečnou zbraň. A s vysokoenergetickým laserem budou ještě lepší. Laserový paprsek dovede být velice přesný a velmi ničivý.

Kulky a granáty už nestačí. Moderní armáda potřebuje elektronické zbraně, s nimiž je možné dělat pozoruhodné kousky.

Uhlík je prvkem nepřeberných možností. Jeho nová forma nabízí unikátní kombinaci vlastností a široké možnosti využití.

Barentsovo moře je plné kráterů starých 12 tisíc let. Od té doby z nich unikla spousta metanu. Jak velký je to problém?

General Atomics intenzivně vyvíjejí zbraňové systémy s railguny pro pozemní jednotky i námořnictvo. Budoucnost bude hypersonická.

Největší letoun světa je projekt podporovaný miliardářem Paulem Allenem, spoluzakladatelem Microsoftu. Je určen k vynášení raket na nižší oběžnou dráhu. Z haly je stroj venku, aby byl podroben prvním ostrým testům. Tato gigantická „mula“ je ještě větším letadlem, než je legendární Antonov.

Pokud jste žili v přesvědčení, že když po luštěninách více pšoukáme, zhoršujeme tím globální oteplení, je nejvyšší čas si špatné mínění opravit.

Posíláme do oceánu spoustu plastu. Přesto ho je tam ale mnohem méně, než by mělo být. A jde o statisíce, miliony tun plastových odpadků. Kam všechen ten plast mizí?

Dnešní armády hodně spoléhají na podporu svých satelitů. Co kdyby na ně ale někdo ve vesmíru zaútočil? To je důležitý scénář pro výcvik.

…aneb Nové odpovědi na starou otázku

Inženýři berlínské techniky vyvíjejí unikátní motory, s nimiž se jednou možná bude létat z letiště přímo do kosmického prostoru.

Když se dějí chemické zázraky, tak v tom často mívají prsty kovové organické kostry. Když chcete řešit skleníkové plyny a ještě k tomu získat energii, pořiďte si na to MOF.

Snipe Nano Quadrotor od AeroVironment je tichý, téměř kapesní průzkumník na dálkové ovládání. Ve vzduchu se udrží 15 minut a obsáhne území o velikosti 1 kilometr.

Recentní studie zjistila, že přestože nízká dávka kanabinoidního delta-9-tetrahydrokanabinolu (THC) způsobila u mladých myší horší výsledky v učení a paměťových úlohách, obnovila na věku závislý pokles schopnosti učit se a paměti u starých myší.

…aneb Jedna z nejvlivnějších knih o dinosaurech

Jaké jsou asi úmysly „dobrého“ červa Hajime? Pokud se nezajímáte o internetovou havěť, tak byste měli. Tihle červi se možná hemží u vás doma.

Chystáte se stavět na Měsíci? Pořiďte si 3D tiskárnu na cihly se solární spékáním a můžete se pustit do práce.

Samice šídel sítinových kladou vajíčka bez dohledu svých partnerů. Aby mohly čelit nepříjemnému obtěžování cizími samci, využívají riskantní strategii dramatických pádů z oblohy.

… aneb Na prknech, která znamenají svět, se schyluje ke konci šminkování

Jak o tom informoval International Business Times (zpráva se již objevila i v našich médiích), měl emeritní profesor Massachusettského technologického institutu (MIT) Dr. Theodore Postol, který v minulosti často spolupracoval s vojenskou zpravodajskou službou, veřejně prohlásit, že neexistuje konkrétní důkaz, který by spojoval Bašára Asada s útokem chemickou zbraní v Khan Sheikhoun (Chán Šajchúnu).

Nový vynález šikovných inženýrů z MIT s pomocí Slunce během 12 hodin vytěží ze suchého vzduchu litry vody. S touhle věcičkou už (skoro) nikdy nezemřete žízní!

Doba „internetová“ s sebou nese nutkavou potřebu být neustále online. Vždy na příjmu musíme být nejen my, ale postupem času vyžadujeme, aby byly v síti i přístroje, které nás obklopují. Mobilem to začíná, televizí pokračuje a inteligentní domácností konče. Tedy zatím.

Další chemický útok v Sýrii s asi stovkou obětí na životech rozpoutal bouřlivou mezinárodní reakci a vyšetřování. Zatím vše nasvědčuje útoku bojovým organofosfátem, s největší pravděpodobností sarinem.

Naše včely, myšleno ty evropské (Apis mellifera), zkoumal švédsko-australský tým a dospěl k překvapivému závěru. Nejen, že vidí ostřeji, ale mají i mnohem lepší představu o svém okolí, než jak jsme si ji u těchto tvorečků představovali.

Grafenoví specialisté z britského Manchesteru vyvinuli síta z oxidu grafenu, jejichž uniformně velká oka se svou velikostí blíží atomům. Laciné a účinné odsolování mořské vody je už nadohled.

Věrná reprodukce malby na plátně a papíru pro chvíle pohody a pro všední den kalendář s poznámkovým blokem propojený se všemi členy domácnosti.

Když je možné vyrobit plíce na čipu, srdce na čipu nebo i urychlovač částic na čipu, tak proč ne strom? Pasivní mikropumpy z MIT sice strom příliš nepřipomínají, fungují ale velmi podobně. Uplatnit by se mohly třeba při vývoji mikrorobotů.

Začátkem minulého století švédský zoolog Eric Mjöberg objevil při své cestě k protinožcům kraba a ten po něm zdědil jméno Uca mjoebergi. Společně s jemu podobnými mu hezky česky říkáme houslista. Za australské státní peníze u něj nyní zjistili celou řadu úchylek.

Společnost Lockheed Martin dotáhla vývoj laserového zbraňového systému o výkonu 60 kW. Teď ho dostane americká armáda pro pozemní, námořní i vzdušné síly.

Kvůli silnému větru byl start stratosférického balónu dost dramatický a nebyl zcela úspěšný. Samotný průběh letu byl sice nakonec zhruba podle plánu, ale uskutečnit se podařilo jen část měření. Pouzdro s přístroji bylo po dopadu lokalizováno a první k němu dorazili ti, kteří se o akci dozvěděli na Oslovi.

Žijeme v nervózní době a mnozí lidé mají strach z celoplanetární katastrofy. Kdyby k tomu přece jenom souhrou okolností došlo, co by přeživší měli udělat?

O škatulkování. Reakce na příspěvky v diskusi.

Na rozdíl od nás to dovedou využívat při hledání něčeho k snědku.

Jak se dělá evoluce po 13 letech. Ze zápisků stárnoucích primátích samců. Proč je dobré nepřicházet s ničím novým. Kurz negativního myšlení, chiméry, pes jednobuněčný i pes baskervillský, ale hlavně doporučení výborné knihy.

Už jsme tu měli drony malé, velké, tenké, tlusté, dopravní i sebevražedné. Nyní to je dron, který ustojí opakované srážky.

Porovnání různých zdrojů energie podle jejich nároku na krajinu.

Možná je na čase přestat se živlů bát a zkusit se s nimi poprat. Je jenom otázkou času, kdy pořádné tsunami udeří příště.

V Sýrii a Iráku vypukly dronové války. USA zakoupily do bojů s malými weaponizovanými drony „islámského státu“ izraelskou zbraň. Pentagon o detailech mlčí, ale podle odborníků tu jsou jisté náznaky.

Nejstarší kulturní nerost aneb Kámen všech kamenů. (celou knihu je možné si stáhnout)

Hromádka občas trochu nesouvislých postřehů z toho, co se o energetice můžeme dočíst.

…aneb Nejslavnější případ „biblického“ sauropoda

Vražedné komando nedávno zabilo nevlastního bratra severokorejského diktátora Kim Čong-nama na letišti v Kuala Lumpuru. Toxikologické testy prý prokázaly přítomnost bojové látky VX, odborníci o tom ale vážně pochybují.

Když se stiskne tlačítko mobilu, rozsvítí se LEDka. Ale když svítí hodinky, dějí se při tom mnohem zajímavější věci.

Epidemiologickou záhadu smrtících epidemií z 16. století v Mexiku nejspíš vyřešila DNA 500 let starých bakterií. Viníkem mohly být salmonely z Evropy.

…aneb Ponurá historie amerických vykopávek v 50. letech

V Princetonu dramaticky zmenšili technologii potřebnou k vysílání a detekci terahertzového záření. Teď postačují dva laciné mikročipy, které se vejdou na nehet.