Inženýři z Massachusettského technologického institutu v odborném časopisu Science informují o druhé generaci svítících rostlin produkujících desetkrát jasnější světlo, než generace první.
Autor: Josef Pazdera | 05.10.2021 19:02 | 10906x | Diskuze: 0 |
Je vám líto, že nemáme pořádné opičí ocasy? Nejspíš za to může neposedná Alu sekvence, jeden z mnoha „skákajících genů“, které dělají v genomech anarchii. Alu sekvence o délce 300 bází asi před 25 miliony let, hluboko ve třetihorách, skočila do oblasti významného embryonálního regulačního genu TBXT, který „dělá ocas“. A nám zůstaly jen zadky pro pláč.
Autor: Stanislav Mihulka | 26.09.2021 11:29 | 12499x | Diskuze: 3 |
Když se řekne amyloid, většina z nás si vybaví Alzheimerovu chorobu, Parkinsona a demenci. Těm zběhlejším v medicíně přijdou na mysl i revmatoidní artritida, tuberkulóza, případně národový amyloid - tedy nic, s čím by člověk chtěl mít co do činění. Výzkumníci z Washington Univerzity v St. Louis přesvědčili mikroby, aby obávané amyloidové proteiny tvořili k jejich obrazu. Mikrobiální syntézou jejich polymerní materiály pokořují pevností i kevlar. Na techniku přípravy vláken bakteriemi byl právě podaný patent. Předpoklad jejich průmyslového využití je vysoce reálný.
Autor: Josef Pazdera | 01.09.2021 17:44 | 14640x | Diskuze: 10 |
Organoidy jsou skvělé 3D modely rozmanitých orgánů. Někdy až trochu strašidelné. To je přesně případ nových minimozků, na kterých narostly jednoduché, ale funkční oči. Zahrnují různé typy očních buněk a rozlišují světlo a tmu. Je jenom otázkou času, kdy na nás nějaký minimozek lišácky mrkne.
Autor: Stanislav Mihulka | 20.08.2021 19:39 | 11319x | Diskuze: 1 |
Titulek je sám o sobě zavádějící, naklonovaná ovce Dolly zemřela ve věku 7 let a dodnes zdobí její vycpanina Skotské národní muzeum. Ovšem fenomén Dolly, ten slaví!
Autor: Jan Nevoral | 20.07.2021 15:39 | 9805x | Diskuze: 1 |
Není to tak dávno, co vědci stvořili něco, pro co se vžil termín organoidy. Mají sloužit k nápravě porouchaných tkání. Během krátkého času tyto umělé konstrukty doznaly (co do stupně organizace buněk) takových vylepšení, že jim původní název začal být těsný. Těm novějším se dostalo označení blastoidy a gastruloidy. Teď tu máme další přírůstek. Horké novince dali biologové název embryoidy. Dostává se jim zasloužené pozornosti, a to nejen v zemích, kde mají problém s plodností a porodností.
Autor: Josef Pazdera | 04.07.2021 14:19 | 7779x | Diskuze: 0 |
Izraelská společnost Future Meat Technologies spustí průmyslový provoz na výrobu masa ze živých živočišných buněk. Každý den vyrobí asi půl tuny pěstovaného kuřecího, vepřového nebo jehněčího. Jak se zdá, pěstované maso si pomalu ale jistě razí cestu do našich kuchyní.
Autor: Stanislav Mihulka | 27.06.2021 15:27 | 43336x | Diskuze: 25 |
…aneb Pár vět o reálné rychlosti pohybu zvířat
Autor: Vladimír Socha | 17.06.2021 19:45 | 16559x | Diskuze: 5 |
V kontextu se samčím pohlavím je pojem „plastický“, spojován s jistým hendikepem. V případě samičího mozku tomu ale tak být nemusí, tvrdí vědci v nejnovějším čísle odborného časopisu Proceedings of the Royal Society.
Autor: Josef Pazdera | 17.04.2021 22:04 | 12296x | Diskuze: 1 |
Některé věci se na lidech zkoumat nedají. Zároveň je ale vyzkoumat nutně potřebujeme, pro studium závažných chorob i pro vývoj nových léků. To je skvělá příležitost pro lidské chiméry, tedy embrya savců, do nichž jsou vpraveny lidské kmenové buňky. Nedávno vytvořené člověkopice jsou pokročilé chiméry, které uspěly v experimentech.
Autor: Stanislav Mihulka | 16.04.2021 23:53 | 11290x | Diskuze: 10 |
Umělá inteligence se mocně prosazuje na všech frontách výzkumu. Stále víc zásluh si připisuje i na biologických objevech. Mezi ty nejnovější patří luštění tajů včelího klábosení.
Autor: Josef Pazdera | 27.03.2021 11:10 | 13702x | Diskuze: 7 |
Nový kultivační systém a útvar označovaný jako iBlastoid nás staví před dilema: Na jak dlouho lze udržet při životě lidské embryo mimo tělo matky? A smíme dělat všechno, co umíme?
Autor: Jaroslav Petr | 22.03.2021 00:14 | 17204x | Diskuze: 9 |
Před predátorem je možné například utéct, postavit se mu na odpor, zastrašit ho, zmást ho mimikrami... Jenže to na endoparazity neplatí. Minimálně u dvou druhů mořských plžů se vyvinula prapodivná strategie - hlava se zbaví napadeného těla.
Autor: Dagmar Gregorová | 14.03.2021 12:33 | 9030x | Diskuze: 0 |
Laboratorní steaky jsou za dveřmi. Bioinženýři Aleph Farms a Technionu 3D biotiskem s kravími buňkami vyrábějí vysoce ceněné rib eye steaky, které jsou skoro jako živé, pokud jde o jejich konzistenci i chuť. Teď už jenom stačí zařídit potřebná povolení a do kuchyní mohou vtrhnou biotištěná masa.
Autor: Stanislav Mihulka | 16.02.2021 15:15 | 13373x | Diskuze: 18 |
Selekce spermií je neskutečně užitečná. Je v zájmu budoucí matky, aby investovala do embrya vzniklého po splynutí vajíčka s tou nejlepší spermií. Selekční tlaky ze strany matky proto dneska už nikoho nepřekvapí. Že jsou ale spermie schopné vzájemného boje o prvenství v oplození vajíčka, je naprostou novinkou, vrhající jiné světlo na mechanizmy dědičnosti.
Autor: Jan Nevoral | 09.02.2021 21:06 | 10150x | Diskuze: 1 |
…aneb Na skok do kontroverzní kryptozoologie
Autor: Vladimír Socha | 29.01.2021 19:46 | 12548x | Diskuze: 5 |
Včely si máme tendenci spojovat s krásnými slunečnými dny. V Austrálii mají ale i takové, které sbírají nektar i v noci. Hned dva druhy včel u protinožců příroda obdarovala schopnostmi, k jakým si vojáci a myslivci musejí nasazovat udělátka zvaná noktovize.
Autor: Josef Pazdera | 31.10.2020 16:46 | 7644x | Diskuze: 0 |
Doposud neznámé želvušky rodu Paramacrobiotus z indického Bengalúru se klidně opalují pod sterilizační UV lampou,aniž by je to vyvedlo z míry. Tajemství jejich úspěchu spočívá ve fluorescentním pigmentu, který přemění tvrdé UV záření na neškodné modré světlo.
Autor: Stanislav Mihulka | 17.10.2020 06:44 | 9625x | Diskuze: 4 |
Že spermie plavou jako úhoři popsal jako první Anton van Leeuwenhoek. Jenže se mýlil a spolu s ním také my.
Autor: Josef Pazdera | 02.08.2020 08:26 | 25386x | Diskuze: 7 |
Náš příběh se začíná psát roku 1995 ve městě Henderson v Minesotě, USA, kdy parta středoškoláků našla v rybníku zdeformované skokany levhartí (Rana pipiens). Deformaci podléhají zejména zadní končetiny, které mohou chybět, popřípadě mohou mít obojživelníci končetiny nadbytečné a/nebo různě zdeformované. Následný výzkum objevil, že polovina místní populace skokanů levhartích byla znetvořena.
Autor: Tereza Prokopová | 02.07.2020 14:38 | 14517x | Diskuze: 1 |
Že jsou samičky vybíravé, jsme poznali nejspíš každý. Rafinované pokusy s folikulární tekutinou a spermatem různých mužů odhalily, že nejen ženy, ale i jejich vajíčka mají své vyvolené. Nejzajímavější na těchto skrytě prosazovaných preferencích je, že volba vajíčka bývá v rozporu s tím, jak vybírá srdce jejich nositelky. Co teď s tím?
Autor: Josef Pazdera | 14.06.2020 21:08 | 15370x | Diskuze: 6 |
Včela medonosná je celosvětově významný producent medu a především opylovač, bez kterého bychom se s některými potravinami mohli v zásadě rozloučit. I když včela funguje i jako modelový druh a o její biologii toho víme stále víc, paradoxně je na tom stále hůř, sužována řadou neblahých faktorů, které vedou k úbytku včelstev nebo k jejich špatnému zdraví.
Autor: Magda Zrzavá | 11.02.2020 14:38 | 9380x | Diskuze: 0 |
Hadí jed se získává ždímáním hadů, které chovají na hadích farmách. Nadějné organoidy z kmenových buněk jedových žláz kobříků kapských by takové farmy mohly nechat vymřít. Rostou skvěle na Petriho miskách a vyrábějí jed, který odpovídá jedu malých ale smrtícich kobříků.
Autor: Stanislav Mihulka | 27.01.2020 02:28 | 6631x | Diskuze: 0 |
Extrémní situace vyžadují extrémní řešení. A odvahu. Austrálie letos shoří více, nežli bývá v jejich letních požárech běžné. Unikátní australská příroda dostane pořádně zabrat. A přestože to zní šíleně, pomoc jim skutečně nabízejí hnijící divočáci. Tohle je věda o masové zkáze!
Autor: Stanislav Mihulka | 12.01.2020 00:08 | 20421x | Diskuze: 11 |
Včelí radovánky probíhají za letu. Dánsko-australsko-americký tým nyní zveřejnil výsledky svého několikaletého včelího „šmírování“. Ve zprávě se konstatuje, že trubci svou vyvolenou při aktu obdarovávají nejen spermiemi, ale i notnou dávkou oslepujícího toxinu. Proč to dělají?
Autor: Josef Pazdera | 11.09.2019 16:40 | 19355x | Diskuze: 4 |
Skutečně účinná ochrana přírody jde někdy proti selskému rozumu i proti pochopitelným emocím. Ale takový už je život. Někdy je za daných okolností nejlepší takové řešení, z něhož se nám ježí veškerý porost na těle. Přesně to je případ trofejních lovů zvířat v Africe i jinde ve světě.
Autor: Stanislav Mihulka | 05.09.2019 09:42 | 13431x | Diskuze: 5 |
Jsou velké jako hrášek a připomínají plivance na Petriho misce. Přesto mají vylepšené minimozky z lidských kmenových buněk neurální aktivitu, která důvěrně připomíná aktivitu mozků předčasně narozených dětí. Minimozky mají ohromný potenciál, jen se nesmíme bát ho využít.
Autor: Stanislav Mihulka | 31.08.2019 02:55 | 12995x | Diskuze: 2 |
Když robotická sonda Beresheet izraelské společnost SpaceIL narazila do Měsíce, tak nebyla tak docela bez posádky. Na palubě měla spoustu želvušek ve stavu hluboké hibernace. Podle odborníků měly obstojnou šanci přežít náraz a teď by mohly být pozemskou posádkou na Měsíci.
Autor: Stanislav Mihulka | 07.08.2019 07:18 | 17757x | Diskuze: 1 |
V internetu bude nakonec zapojeno úplně všechno. Senzory a elektroniku chytrých obalů pro výrobky na jedno použití by měly pohánět nové, k prostředí šetrné a hlavně laciné mikro biobaterie, které bude možné po použití prostě vyhodit.
Autor: Stanislav Mihulka | 16.06.2019 13:59 | 8109x | Diskuze: 2 |
Kanál nezní zrovna moc libozvučně a lze si pod tím představit ledasco. Tentokrát bude řeč o „dírkách“ v bičících spermií s funkcí spínače forsáže motility. Lze si je představit také jako potrubní poštu, která poslům lásky zvěstuje něco jako: „Jsi blízko, Ty to dáš“! Lenošivé spermie taková informace nejen potěší, ale i povzbudí k činnosti a také určí směr, kterým je třeba se vydat.
Autor: Josef Pazdera | 06.05.2019 18:39 | 12889x | Diskuze: 8 |
Když si pořídíte mozek prasete z jatek a připojíte ho na šikovný systém, který simuluje napojení mozku na další orgány, tak můžete přinejmenším z části takový mozek oživit. Etici experiment chválí jako slibný pro léčbu následků mrtvice a poškození mozku, a jedním dechem varují před řadou etických komplikací, které z takového průlomu v biologii mozku vyplývají.
Autor: Stanislav Mihulka | 19.04.2019 14:09 | 12155x | Diskuze: 4 |
Říkalo se mu nemoc galská, francouzská, uherská, příjice, lues, bejel,… Vžil se název z roku 1530 od italského lékaře Girolamo Fracastoro. Napsal báseň o nemocném ovčákovi Syphilus. Příznaky nemoci i to, že pochází z Nového světa, autor popsal s grácií a tak věcně, že to platí dodnes. Jen s viníkem už to je jinak. Pasáček byl ohavnou nemocí potrestán za rouhání se Bohu Slunce. Báseň se už za autorova života stala bestsellerem a dočkala se mnoha vydání. A to i po více než dvou stech letech, jak dokládá pařížské vydání s poznámkami a překladem do francouzštiny. Zářná to ukázka, jak se má dělat popularizace vědy.
Autor: Josef Pazdera | 20.02.2019 16:22 | 31423x | Diskuze: 13 |
Matematický biolog Lewi Stone nasadil metody ze svého oboru na analýzu průmyslové genocidy neblaze proslulé operace Reinhard. V táborech smrti v Treblince, Belzeci a Sobiboru bylo tehdy zmasakrováno asi 1,7 milionů lidí, většinou polských Židů. Nacistický stroj na smrt drtil 15 tisíc lidských životů denně.
Autor: Stanislav Mihulka | 10.02.2019 18:08 | 19679x | Diskuze: 21 |
Experimenty s buňkami srdce potkanů ukazují, že extrémně slabá elektromagnetická pole na velmi nízkých frekvencích, která v atmosféře neustále vytvářejí blesky, by mohla mít ochranný účinek na buňky. Pokud nejde o omyl, tak by zajímavý fenomén mohl mít praktické využití.
Autor: Stanislav Mihulka | 09.02.2019 20:34 | 21783x | Diskuze: 29 |
První fází opilosti je obvykle opilost veselá, přemoudřelá a společenská. Ve druhé fázi se opilost utahá, unaví a nakonec odpadne. O kocovině raději ani nemluvě. Jak se ukázalo, octomilky to mají úplně stejně jako lidé. Vědci proto opíjejí octomilky a intenzivně zkoumají molekulární mechanismy nalitosti.
Autor: Stanislav Mihulka | 01.01.2019 15:54 | 7966x | Diskuze: 0 |
O Louise Brownové, první děcku ze zkumavky, toho bylo napsáno již mnohé a nepochybně i teď Luise zvoní v uších. V červenci roku 2018 oslavila Louise své jubileum, a s ní celá reprodukční medicína. Snad je to příležitost k malému zamyšlení.
Autor: Jan Nevoral | 30.12.2018 11:22 | 12317x | Diskuze: 12 |
Někdo má rád holky, jiný vdolky. Patricia Yang našla zalíbení ve zkoumání exkrementů. Ve své nejnovější práci se zabývá kaděním, což jak jistě uznáte, když to je formou kvádrů, je více než neobvyklé. Jeden tvor na Zemi to zvládá a díky Doktorce Yang už víme nejen proč, ale tak trochu i jak to dělá.
Autor: Josef Pazdera | 20.11.2018 16:56 | 14397x | Diskuze: 3 |
Gayům se otevírá možnost si ze svých buněk vypěstovat „ženská“ vajíčka a oplodňovat je spermiemi svého partnera. Také fanynkám toužícím mít potomka se svým idolem se rozšiřuje okruh možností bez nutnosti mít „styk“. Nějakou dobu již měly možnost nechat si v laboratoři vypiplat „spermie“ z vlasového folikulu nebo buňky kůže milované osoby, ale teď se spektrum možností rozšiřuje o další variantu. Podvodně získanou tělní buňku svého fetiše si mohou nechat transformovat ve vajíčko. Ne, nejde o omyl, to jen Japonci z pěstování časného stadia lidských zárodečných buněk v umělém vaječníku udělali realitu.
Autor: Josef Pazdera | 23.09.2018 20:19 | 11185x | Diskuze: 4 |
Čerstvý hack fotosyntézy využívá sluneční záření k štěpení vody na vodík a kyslík. Spoléhá přitom na mix evolucí prověřených biologických komponent a šikovných lidských technologií.
Autor: Stanislav Mihulka | 06.09.2018 07:08 | 15853x | Diskuze: 13 |
Letci na pavučinách nevyužívají jenom vítr. Vycítí elektrická pole v atmosféře a s jejich pomocí létají i za bezvětří či špatného počasí. O smyslech živočichů se ještě máme co učit.
Autor: Stanislav Mihulka | 09.07.2018 23:21 | 17157x | Diskuze: 17 |
Přiučit se v Africe není žádná ostuda, ani když jde o pavouky a robotiku.
Autor: Josef Pazdera | 02.04.2018 20:07 | 17331x | Diskuze: 4 |
Vezměte živou buňku a vložte ji do syntetického obalu. Vznikne tak hybridní buňka, která by se mohla stát základem biologických mikrotováren, aktivních léků, živých senzorů nebo buněčných baterií vyrábějících energii fotosyntézou.
Autor: Stanislav Mihulka | 20.03.2018 19:00 | 10995x | Diskuze: 2 |
Kdyby někdo udělal lidské maso ze zkumavky, byl by zločin ho jíst? A bylo by to nechutné? Jak by vlastně takové maso chutnalo? Etici se mají v dohledné době na co těšit.
Autor: Stanislav Mihulka | 19.03.2018 08:28 | 35424x | Diskuze: 38 |
V laboratořích se dnes „pěstuje“ kdeco – kmenové buňky, kožní fibroblasty nebo jaterní hepatocyty. Důležitou kategorií jsou pohlavní buňky. Kde je ale vzít a nekrást? Dnes jsme v této snaze už zase o kousek dále.
Autor: Jan Nevoral | 11.02.2018 16:42 | 7385x | Diskuze: 0 |
Tajemství jedu stonoh spočívá v látce Ssm Spooky Toxin. Blokuje draslíkové kanály a malá zvířata rychle zabíjí. Lidé po kousnutí stonohy obvykle neumírají, ale bolí to strašně.
Autor: Stanislav Mihulka | 25.01.2018 10:39 | 28211x | Diskuze: 7 |
Pod pojmem štítonoši se většinou myslí andělé. Případně lidské bytosti nebo zvířata podpírající erb. Než zanikla Československá republika, tak jsme je také měli. Byli jimi dvouocasí lvi. V tomto případě ale bude řeč o šestinohých stvořeních, která výzkumníky učarovala teoreticky nemožným. Samečkům se daří vklouznout do zakrouceného ústrojí samičky, aniž by se jim „zlomil“. Výsledky bádání tria biologů z university v Kielu nyní uveřejnil prestižní časopis Science Advances.
Autor: Josef Pazdera | 04.01.2018 07:41 | 14770x | Diskuze: 3 |
Tvor z Mariánského příkopu vypadá tak obyčejně, že by jeden nepředpokládal, že je z hloubky osmi kilometrů. Nemá obrovskou tlamu s hrozivými zuby ani žádný prapodivný tvar, jaký bychom očekávali. Dostalo se jí druhového jména Pseudoliparis swirei.
Autor: Josef Pazdera | 30.11.2017 09:03 | 28747x | Diskuze: 17 |
Nová studie přináší příjemné zjištění, kterak červené víno může pomoci embryonálnímu vývoji. Za úspěchem stojí epigenetika, jejíž změny si navozujeme dnes a denně i tím, co jíme a pijeme. Nové poznatky poukazují, že příznivé epigenetické změny lze v laboratoři navodit i embryu, které zatím „papá“ jen to, co mu přidáme do kultivační misky.
Autor: Jan Nevoral | 06.11.2017 16:08 | 9040x | Diskuze: 0 |
Co se stane, když si vědci vypěstují minimozky a pak je zalejí šťávou získanou z halucinogenních ropuch? Nový výzkum přinesl unikátní pohled na fungování psychedelických látek v mozku.
Autor: Stanislav Mihulka | 22.10.2017 05:59 | 18639x | Diskuze: 4 |
Podmořské kuřáky, jaderné gejzíry anebo horká jezírka s meteority? Kolem pátrání po vzniku života se objevují pozoruhodné exotické hypotézy.
Autor: Stanislav Mihulka | 03.10.2017 14:21 | 17902x | Diskuze: 19 |