Mobil, lidská práva a nádory na mozku  
„Zakázat mobil o přestávkách považuji ale za naprosté barbarství, ignoranci a naprosto nulovou reflexi současnosti. A…jo, napíšu to, jako odebrání jednoho ze základních lidských práv. Můžeme to chápat například jako zákaz používat svůj vlastní majetek ve svém soukromém a volném čase (!).“ – tak takhle se na serveru „Tajný učitel“ rozohnil jeden z otců, který se obával o svobodu a zdravý vývoj svého potomka. Jsem také otec, kterému nejsou tyto otázky lhostejné, akorát můj úhel pohledu zkresluje jiná profesní deformace. Takže nesouhlasím….

V květnu 2011 Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) zařadila radiofrekvenční (RF) záření o kmitočtu 30 kHZ až 300 GHz mezi možné (possibly) lidské karcinogeny (třída 2B). Tato klasifikace vycházela ze studií, které v případě dlouhodobých uživatelů mobilních a bezdrátových telefonů konstatovaly zvýšené riziko vzniku gliomu a akustického neuromu. Jako hlavní důvod pro nezařazení RF záření do vyšších kategorií (pravděpodobný karcinogen – třída 2A, prokázaný karcinogen – třída 1) je v doprovodném komentáři uveden zejména nedostatek kvalitních dat z experimentů na zvířatech.

 

Vysoká expozice radiofrekvenčního záření vykázala u potkanů dávkově závislý trend k malignímu gliomu. Ale jen u samců. Kredit: NIEHS.
Vysoká expozice radiofrekvenčního záření vykázala u potkanů dávkově závislý trend k malignímu gliomu. Ale jen u samců. Kredit: NIEHS.

Gliom patří k nejběžnějším zhoubným nádorům mozku, nejčastěji se vyskytuje ve věkové skupině 45-75 let a medián doby dožití obvykle nepřesahuje 1 rok. Tři výzkumné skupiny (Coureau a kol. 2014; Hardell a kol. 2015, INTERPHONE 2010) nalezly pozitivní vztah mezi dlouhodobým a častým užíváním mobilního či bezdrátového telefonu a šancí onemocnět uvedeným typem nádoru. Všechny výše zmíněné práce mají charakter retrospektivních studií případů a kontrol a jejich výstupem je hodnota poměru šancí (OR, odds ratio). Pokud je v toxikologické publikaci OR statisticky významně větší než 1, znamená to, že osoby v exponované skupině mají vetší šanci onemocnět než osoby ze skupiny kontrolní. Vztah (asociaci) mezi expozicí studovanému faktoru (toxická látka, záření) a účinkem (např. gliom) považujeme za slabý, pokud se hodnota OR pohybuje v rozmezí 1.5 až 2.5, za středně silný pokud nabývá hodnot 2.5 až 4 a silný pokud překročí hodnotu 4. Pro osoby s kumulativní dobou používání telefonu přesahující 896 hodin byl zjištěn poměr šancí onemocnět gliomem OR = 2.33 (Coureau a kol. 2014), pokud kumulativní doba používání telefonu přesáhla 1640 hodin, pak se hodnota OR pohybovala v rozmezí 1.96 (INTERPHONE 2010) až 3.11 (Hardell a kol. 2015). Při meta-analýze uvedených dat byl pro kumulativní expozici přesahující 1640 h vypočten OR = 2.54, což je údaj, který ukazuje na středně silný vztah mezi expozicí a účinkem.

 

 

Agenturou IARC zmíněný nedostatek kvalitních dat pocházejících z experimentů na zvířatech by mohl být částečně vyřešen díky aktuálním studiím NTP (National Toxicology Program), jejichž výsledky sice zatím nebyly publikovány v odborném časopise, ale pro veřejnou diskusi jsou k dispozici (zde a zde). V rámci dvouleté studie na potkanech byl pozorován výskyt maligního gliomu a hyperplasie gliových buněk u všech skupin samců exponovaných modulovanému RF záření o kmitočtu 900 MHz odpovídajícímu standardu GSM. V rámci experimentů byly použity dávkové příkony 0 (kontrolní skupina); 1.5; 3 a 6 W/kg). Samice potkanů vykazovaly větší odolnost - jeden případ hyperplasie gliových buněk byl pozorován ve skupině exponované 3 W/kg a jeden případ gliomu ve skupině 6 W/kg. V případě RF záření odpovídajícího CMDA standardu vykazoval výskyt maligního gliomu u samců potkanů jasný dávkově závislý trend, u samic byl pak zvýšený výskyt daného nádoru pozorován pouze ve skupině exponované 1.5 W/kg. Při podobně koncipovaných experimentech na myších zvýšený výskyt gliomu ani hyperplasie gliových buněk vyvolaný účinkem RF záření zjištěn nebyl.

 

Akustický neurom či vestibulární schwannom je benigní nádor postihující osmý kraniální nerv (nervus vestibulocochlearis), který spojuje vnitřní ucho a mozek. Zvýšený výskyt daného nádoru v populaci, kde kumulativní používání mobilního telefonu přesáhlo 1640 hodin, byl pozorován jak ve studii Hardell a kol. 2015 (OR = 3.18) tak i ve studii INTERPHONE 2010 (OR = 2.33). Meta-analýza těchto studií vedla na výsledné OR = 2.71, což je opět údaj poukazující na středně silnou asociaci mezi expozicí a účinkem. V rámci dvouleté NTP studie na potkanech byl ve skupině samců vystaveným RF záření odpovídajícímu GSM standardu zjištěn zvýšený výskyt maligního schwannomu srdce, což je nádor vestibulárnímu schvannomu velmi příbuzný. Postiženy byly všechny exponované skupiny a vliv RF záření byl statisticky významný. Dále byla podobně jako v případě gliomu i v případě schvannomu zjištěna jasná závislost výskytu nádoru na dávce, pokud byl na samcích potkana testován vliv RF záření odpovídajícího CDMA standardu. U samic potkana vystavených tomuto typu záření byl pozorován daný nádor pouze ve skupině vystavené 3 W/kg, zatímco v ostatních skupinách nikoli.

 

 

K dalším typům nádorů, jejichž riziko výskytu by teoreticky mohlo být ovlivněno používáním mobilního telefonu, patří nádory hypofýzy a štítné žlázy a dále maligní lymfom. Zde jsou však výsledky epidemiologických studií mnohem méně průkazné a také data získaná v rámci zmiňovaných NTP studií na hlodavcích jsou rozporuplná (nebyl pozorován jasný vztah mezi dávkou a účinkem, zjištěný účinek nebyl statisticky významný atp.).


Biochemické mechanismy, jakými RF záření indukuje vznik nádorů, dosud moc podrobně popsány nejsou. Většina z těch, které můžeme považovat za věrohodné, zahrnují nějaký způsob generování reaktivních forem kyslíku (ROS) a následné poškození DNA.

Epidemiologické studie zabývající se vztahem mezi expozicí RF záření a výskytem vybraných typů nádorů mají převážně charakter retrospektivních studií případů a kontrol. Studie tohoto typu jsou známé tím, že podléhají vlivu celé řady zkreslení (bias) a často generují falešně pozitivní výsledky (popisují asociaci, která neexistuje). Na druhé straně konzistence epidemiologických a experimentálních (NTP studie) dat bude jistě v dalších diskusích na dané téma velice pádným argumentem. Z pohledu analýzy rizik jsme nyní ve fázi identifikace a popisu nebezpečí (hazard identification). Než začneme v panice odhazovat mobily, bude jistě vhodné vyčkat na určení bezpečných dávek konkrétních typů RF záření a zhodnocení, při jakém způsobu manipulace s mobilem mohou být tyto dávky překročeny.

Pracoviště a kontakt na autora: Fakulta chemicko-technologická, Univerzita Pardubice.

Za velmi pravděpodobné bych ovšem považoval, že se současná generace mobilních zařízení posune v hodnocení IARC do skupiny 1, kde jsou např. cigarety, a tím i diskuse o mobilech na školách dostane jiný rozměr. Je celkem zřejmé, že manipulace s mobilním telefonem má pro celou řadu lidí charakter zhoubně návykové aktivity, dále je jasné, že dnešní děti budou z hlediska kumulativní doby používání mobilních zařízení ve zcela jiné situaci, než dnešní dospělí a negativní vliv daných technologii na fyzické zdraví je více než pravděpodobný. Takže, pokud rodiče strpí o školních přestávkách regulaci kouření (což je rovněž „ zákaz používat svůj vlastní majetek ve svém soukromém a volném čase“), tak chápu, že na základě stejných principů strpí i omezení používání mobilů. U liberálně smýšlejících rodičů je zase logické, pokud bojují za svobodu používat (či zneužívat?) obojí….

 

 

Literatura:

  1. HARDELL, Lennart; CARLBERG, Michael. Comments on the US National Toxicology Program technical reports on toxicology and carcinogenesis study in rats exposed to whole-body radiofrequency radiation at 900 MHz and in mice exposed to whole-body radiofrequency radiation at 1,900 MHz. International journal of oncology, 2018.

  2. COUREAU, Gaëlle, et al. Mobile phone use and brain tumours in the CERENAT case-control study. Occup Environ Med, 2014, oemed-2013-101754.

  3. HARDELL, Lennart; CARLBERG, Michael. Mobile phone and cordless phone use and the risk for glioma–Analysis of pooled case-control studies in Sweden, 1997–2003 and 2007–2009. Pathophysiology, 2015, 22.1: 1-13.

  4. INTERPHONE STUDY GROUP. Brain tumour risk in relation to mobile telephone use: results of the INTERPHONE international case–control study. International journal of epidemiology, 2010, 39.3: 675-694.

  5. WYDE, Michael, et al. Report of partial findings from the national toxicology program carcinogenesis studies of cell phone radiofrequency radiation in Hsd: Sprague dawley® sd rats (whole body exposure). bioRxiv, 2016, 055699.

  6. NATIONAL TOXICOLOGY PROGRAM, et al. NTP technical report on the toxicology and carcinogenesis studies in B6c3f1/N mice exposed to whole-body radio frequency radiation at a frequency (1,900 MHz) and modulations (GSM and CDMA) used by cell phones. NTP TR 596 (Peer review draft). Washington, DC: US Dept. of Health and Human Services, 2018.

Datum: 07.11.2018
Tisk článku

Související články:

Skandinávcům mobilománie riziko mozkových nádorů nezvyšuje     Autor: Dagmar Gregorová (08.12.2009)
Ani vědcům nelze věřit....všechno     Autor: Miloslav Pouzar (01.01.2010)
Nikotin, vražda a sebevraždy     Autor: Miloslav Pouzar (03.02.2011)
Šílený turecký med     Autor: Miloslav Pouzar (21.10.2013)
Saturnova kletba aneb příběh několika kolik     Autor: Miloslav Pouzar (19.01.2015)
Rakovina z tetování?     Autor: Miloslav Pouzar (29.10.2017)
Přírodní je fajn, syntetické fuj     Autor: Miloslav Pouzar (12.09.2018)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz