Thorovo kladivo  
Před několika dny (12.11.2018) se s námi rozloučil Stan Lee, tvůrce komixového světa Marvel a super-hrdiny Thora. V době psaní tohoto článku, je také čtvrtek, což je dle severské mytologie den Thora. Stojí za to si připomenout, že i americká vláda pracuje na projektu Thor.

Dva typy bomby Lazy Dog. (Kredit: Ikessurplus, CC BY-SA 3.0)
Dva typy bomby Lazy Dog. (Kredit: Ikessurplus, CC BY-SA 3.0)

Historie projektu Thor se datuje do doby Vietnamské války. V jejím průběhu US Air Force nasadila zbraň zvanou „Lazy Dog“. Šlo o válcovité projektily o velikosti 6cm. Byly z běžné oceli, shazovaly se z letadla a neobsahovaly žádné výbušniny. Síla destrukce spočívala čistě v kinetické energii. Munice to byla bezpečná, jednoduchá i levná. Dala se vypouštět v obrovských množstvích a prakticky z jakéhokoliv letadla. Každý "Lazy Dog", jehož rychlost před nárazem často překračovala 800 kilometrů za hodinu vyvinul obrovské množství kinetické energie a pronikal jakýmkoliv materiálem (20 cm betonu). Účinky byly nerozlišující a strašné.

 

Verze „Lazy Dogs“ použité v první světové válce (pravděpodobně francouzské výroby).
Verze „Lazy Dogs“ použité v první světové válce (pravděpodobně francouzské výroby).

Na základech „Líného Psa“ na přelomu tisíciletí Pentagon vypracoval studii, která řešila jak efektivně ničit sila raket na nepřátelských územích. Zpráva RAND s názvem "Space Weapons, Earth Wars" z roku 2003 pak obsahuje návrh nové vesmírné zbraně zvané "svazek super-rychlých tyčí" (hypervelocity rod bundles). Personál Pentagonu pravděpodobně není obeznámen s našimi Rychlými šípy od Jaroslava Foglara, jinak by to v překladu neznělo tak špatně.

 

Thor. Režie: Kenneth Branagh Předloha:  Stan Lee  (komiks).
Thor. Režie: Kenneth Branagh Předloha:  Stan Lee  (komiks).

"Projekt Thor" amerického letectva oživuje sny generálů mít něco, co napáchá škody srovnatelné s výbuchem jaderné bomby, ale bez následků radioaktivního spadu. Návrh spočívá v umístění „sila telefonních sloupů“ vyrobených z wolframu a umístěných na oběžnou dráhu Země. Z wolframu proto, že to je kov s nejvyšším bodem tání. Tyče by stačilo pouze „shodit“ ve správný okamžik a ony by se již samy urychlily až na desetinásobek rychlosti zvuku.

 

Na rozdíl od klasických zbraní, jejichž ničivou sílu zajišťuje odpálení trhaviny v blízkosti cíle, jde o čistě kinetickou zbraň spoléhající na účinek síly dané hmotností a zrychlením. Zatímco zbraně typu rail-gun urychlují projektil pomocí elektromagnetické energie, Project Thor využívá gravitace.

 

Stan Lee, rodným jménem Stanley Martin Lieber, syn emigrantů rumunských Židů. S psaním začínal v centru výzkumu tuberkulózy, byly to nekrology a lékařské zprávy. V armádě Spojených států amerických sloužil u Signal corps, kde psal tréninkové manuály, vymýšlel slogany a propagační materiály. Prorazil až jako redaktor a komiksový scenárista. Postupně se stal hercem, producentem, vydavatelem, televizní osobností a skončil jako prezident a předseda společnosti Marvel Comics.  Autor foto: Gage Skidmore, 2014, CC BY-SA 3.0.
Stan Lee, rodným jménem Stanley Martin Lieber, syn emigrantů rumunských Židů. S psaním začínal v centru výzkumu tuberkulózy, byly to nekrology a lékařské zprávy. V armádě Spojených států amerických sloužil u Signal corps, kde psal tréninkové manuály, vymýšlel slogany a propagační materiály. Prorazil až jako redaktor a komiksový scenárista. Postupně se stal hercem, producentem, vydavatelem, televizní osobností a skončil jako prezident a předseda společnosti Marvel Comics. Autor foto: Gage Skidmore, 2014, CC BY-SA 3.0.

Náklady na vynesení 1kg do vesmíru jsou dnes odhadovány na 20 000 dolarů. To znamená, že umístění 6m dlouhé volframové tyče o hmotnosti 10 tun na oběžnou dráhu, by stálo asi 230 milionů dolarů. Jakkoliv se zdá tato částka přemrštěná, současná Trumpova administrativa uvažuje o nové generaci mezikontinentálních balistických raket, u nichž by doprava jedné „tyče“ vyšla na 212,5 milionů dolarů. Snížení je téměř zanedbatelné a náklady stále vysoké, nicméně předností je eliminace následků radioaktivního spadu.

 

USA nyní zvažují rozšířit svůj jaderný arzenál (tak to aspoň prezentuje americký prezident). Nejspíš se i projekt Thor znovu dostává do hry, jako varianta militarizace vesmíru. Na „svazky tyčí" bez výbušnin, chemikálií nebo jaderného materiálu, se totiž nevztahuje zákaz daný Smlouvou o vesmíru z roku 1967, a ani jiná právně závazná ujednání.

 

Mnohé země, včetně Ruska a Číny, naléhají na Spojené státy, aby se přihlásily k úmluvě o předcházení závodům ve zbrojení ve vesmíru, jak ji formulovalo OSN v říjnu loňského roku. Nejen, že USA zatím všechny návrhy odmítají, postupně odstupují od dalších odzbrojovacích ujednání, včetně dohody o likvidaci raket středního a kratšího doletu INF z roku 1987.

 

V roce 2014 USA odmítly návrh Smlouvy o předcházení umístění zbraní ve vesmíru a o ohrožení nebo použití síly proti objektům vesmírného prostoru (PPWT). Argumentovaly tím, že je "zásadně vadný", protože nezahrnuje pozemní zbraně.

 

Nedávno se německý ministr zahraničních věcí Heiko Maas a ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov snažili obnovit jednání o smlouvě INF, jakož i novou smlouvu o snižování strategických zbraní (START). Ta se zaměřuje na všeobecné snižování zbraní. Maas v rozhovoru pro tisk uvedl, že "Vesmírné zbraně a autonomní zbraně už brzy nebudou sci-fi, ale možná realita. Potřebujeme pravidla, která budou držet krok s technologickým vývojem nových zbrojních systémů."

 

Odmítnutí ze strany USA dělá dojem, že se snaží dohnat ztracený čas a řeší možné zaostávání v oblastech kvantového šifrování a hypersonických střel s náporovým motorem. A že si svým odmítavým postojem otevírají cestu mít eso v rukávu spočívající v technologii vynesení velmi hmotného nákladu na oběžnou dráhu. V čemž už jsou světovými lídry.

 

Jenže i Čína má v plánu vlastnit velké rakety. Před několika dny na letošní mezinárodní výstavě letectví a kosmonautiky Zhuhai Airshow představila svůj projekt nosné rakety s parametry: délka 90 metrů, hmotnost 2 tisíce tun. A to je téměř dvakrát více, než měl jejich Dlouhý pochod 5. I když jde o mírový projekt, v případě potřeby je stroj připraven dopravit na nízkou oběžnou dráhu 70 tun jakéhokoliv nákladu. Čína se netají ani tím, že zahájila vývoj supertěžké nosné rakety Dlouhý pochod 9. V jejích silách bude vynést 140 tun nákladu na oběžnou dráhu Země...

 

Nejsem si úplně jist, zda by byl Stan Lee potěšen, kdyby věděl s čím je teď spojován jeho hrdina, ale určitě by ho zajímalo, vidět to v akci. V každém případě Stanu Lee sluší vyjádřit poděkování za lavinu zábavy, kterou svým bláznovstvím spustil a doufám, že nyní svými příběhy o Thorovi rozveseluje i svatého Petra.

 


Poznámka: Článek čerpal z článku Staff Writers uveřejného na www.spacedaily.com, Washington DB 20. listopadu 2018.

Další zdroje:

http://www.spacedaily.com/reports/US_Project_Thor_would_fire_tungsten_poles_at_targets_from_outer_space_999.html

https://en.wikipedia.org/wiki/Lazy_Dog_(bomb)

https://en.wikipedia.org/wiki/Thursday

https://en.wikipedia.org/wiki/Jaroslav_Foglar

https://en.wikipedia.org/wiki/Stan_Lee

Autor: Jan Bílek
Datum: 16.11.2018
Tisk článku

Související články:

Mohly by umělé inteligence zvýšit riziko jaderné války?     Autor: Stanislav Mihulka (25.04.2018)
Čína plánuje vlastní HAARP: Velký vojenský radar maskovaný za vědu     Autor: Stanislav Mihulka (15.06.2018)
Vyvinula Čína nesmrtící laserový „kalašnikov“ pro bezpečnostní jednotky?     Autor: Stanislav Mihulka (03.07.2018)
US Army provedla první elektronický útok v Evropě od studené války     Autor: Stanislav Mihulka (16.07.2018)
Americká armáda vyvíjí mobilní reaktory pro elektřinu do válečných zón     Autor: Stanislav Mihulka (22.09.2018)
První čínský terminátor je poněkud přeplácaný zbraněmi     Autor: Stanislav Mihulka (10.11.2018)



Diskuze:



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace