LHC, experiment ATLAS. Kredit: Claudia Marcelloni / CERN.

Už asi desetiletí je Velký hadronový srážeč LHC v evropském CERNu největším přístrojem planety. Hlavní komponentou LHC je gigantický prstenec, který představuje tunel o délce asi 27 kilometrů, běžící v hloubce až 175 metrů pod pomezím Švýcarska a Francie. Celé zařízení LHC přitom zaměstnává tisíce lidí, ať už vědců nebo technického personálu.

Logo projektu CEPC.

Čína má ale v tomto směru vlastní a velmi velké ambice. Může se tím pádem stát, že velký srážeč LHC už nebude rozmanitým žebříčkům nebo učebnicím kralovat nadlouho. Čínský Institut fyziky vysokých energií IHEP totiž nedávno potvrdil, že zcela vážně v nadcházejícím desetiletí plánuje stavbu gigantického čínského urychlovače, tedy přesněji řečeno srážeče částic. Ten by měl LHC prakticky ve všech relevantních parametrech překonat.

Navrhovaný srážeč částic nese označení Circular Electron Positron Collider (CEPC). První zmínky o něm pocházejí z roku 2012. Až doposud byly ale dostupné informace jenom vágní a nebylo jasné, jaká se vlastně s takovým urychlovačem bude dělat věda. Podle nedávného prohlášení zmíněného čínského institutu by měl být v porovnání s LHC více než pětkrát výkonnější a průměr jeho prstence by měl být asi čtyřnásobný. Součástí tohoto nejnovějšího oznámení čínských představitelů je také 500-stránková zpráva, která popisuje čínský srážeč a jeho stavbu do podrobností.

Tým CEPC s aktuální detailní zprávou. Kredit: IHEP.

Jestli vše půjde podle čínských plánů, by gigantický srážeč CEPC měl stát v roce 2030. Pak se pustí do práce. V Číně počítají s tím, že by měl produkovat exotické částice, jako jsou třeba populární Higgsovy bosony. Podle čínských odborníků by měl urychlovač CEPC vyrobit asi milion Higgsových bosonů za desetiletí, spolu s miliony dalších exotických částic, jako jsou třeba bosony W a Z.

V dnešní době vzniká na Velkém hadronovém srážeči v CERNu i při nejvyšším výkonu jenom pár takových částic. Jejich velká vzácnost a nedostupnost přitom zásadně omezuje výzkum těchto částic. Pokud by jich vědci dostali mnohem víc, tak by také jejich výsledky byly mnohem lepší a detailnější. Zároveň se hraje o hodně, o samotnou podstatu reality. Výzkum těchto částic by mohl přinést novou fyziku, vyladit Standardní model částic nebo i poodhalit chronické tajemství temné hmoty.

Velký srážeč LHC, pod Švýcarskem a Francií. Kredit: CERN.

Čínský drak CEPC by měl smažit exotické bosony deset let. Pak půjde do výslužby. Přímo na jeho místě by měl ale vzniknout jiný, ještě pokročilejší srážeč Super Proton Proton Collider. Ten bude fungovat jako velmi pokročilá a mnohem výkonnější verze dnešního LHC. Jak se asi dá očekávat, tento budoucí megasrážeč využije infrastrukturu srážeče CEPC a také doposud neznámé technologie a materiály, které se vší pravděpodobností budou kolem roku 2040 k dispozici.

Super Proton Proton Collider by měl ve srážkách dosahovat energií kolem 50 – 70 TeV. Jestli to klapne, mohl by tím pádem objevit nové, doposud neznámé částice. Pokud nějaké v tomto směru existují. Jestli ano, tak tajemství tohoto vesmíru už nevydrží dlouho skrytá. Proto bychom měli Číně, přes její všechny nepěkné chyby a zavrženíhodné sklony, ohledně nových urychlovačů držet palce.

Literatura
Popular Mechanics 14. 11. 2018, CEPC Design Report Released 14. 11. 2018.