Stejně ti rozdrtím kosti  
…i když jsem jen mládě T. rexe!

Paleontologové dosud předpokládali, že mladí jedinci tyranosaurů upřednostňovali menší kořist a nepokoušeli se kousat příliš hluboko (natož do tvrdých kostí). Nový objev ocasního obratle edmontosaura z Montany však ukazuje něco jiného. Už „náctiletí“ tyranosauři, jako byl slavný jedinec „Jane“ v expozici Burpee Museum, dokázali kousat pořádně hluboko. Kredit: Volkan Yuksel; Wikipedia (CC BY-SA 3.0)

Paleontologové dosud předpokládali, že mladí jedinci tyranosaurů upřednostňovali menší kořist a nepokoušeli se kousat příliš hluboko (natož do tvrdých kostí). Nový objev ocasního obratle edmontosaura z Montany však ukazuje něco jiného. Už „náctiletí“ tyranosauři, jako byl slavný jedinec „Jane“ v expozici Burpee Museum, dokázali kousat pořádně hluboko. Kredit: Volkan Yuksel; Wikipedia (CC BY-SA 3.0)

Jeden známý mi nedávno poradil, abych zkusil titulky svých článků poněkud okořenit a zatraktivnit. Zde je tedy výsledek, který může být zpočátku matoucí. To ale pouze do chvíle, než čtenáři pochopí, o co se vlastně jedná. Nedávno totiž byla publikována nová studie, popisující objev ocasního obratle velkého kachnozobého dinosaura z Montany, který nese stopy po zubech tyranosaura.[1] Obratel patřil mohutnému jedinci hadrosaurida edmontosaura, na jehož mrtvém těle se nepochybně přiživoval jakýsi velký teropodní dinosaurus. Paleontolog Joseph Peterson z University of Wisconsin Oshkosh s kolegyní Karsen N. Dausovou prováděli detailní výzkum obratle a povšimli si, že obsahuje tři velké zářezy ve tvaru písmene V. Vzhledem k tomu, že fosilie byla objeveny v sedimentech souvrství Hell Creek, nabízí se jako možný původce zářezů pouze jediný dostatečně velký teropod – Tyrannosaurus rex. Stopy po zubech by mohly teoreticky patřit také velkým krokodýlům, ty by však vykazovaly poněkud oblý tvar, nikoliv eliptický. Zuby v té doby žijících dromeosauridních teropodů byly zase příliš malé na to, aby mohly způsobit takto velké zářezy. Jasným kandidátem je tedy tyranosaurus. Peterson si nicméně brzy uvědomil, že stopy po zubech neodpovídají velikostně zubům dospělých jedinců tohoto rodu. Ukázalo se tedy, že původcem je nejspíš mladý subadultní jedinec tyranosaura, který se na mršině přiživoval. To znamená, že tyranosauři se již jako odrostlejší mláďata živili velkými dinosaury, stejně jako dospělé exempláře a používali podobnou techniku „drtícího“ zákusu. Dosud se přitom předpokládalo, že mladí tyranosauři do velikosti přibližně 7 metrů a hmotnosti 1 tuny lovili pouze menší kořist podobných rozměrů a maso spíše trhali, než aby se pokoušeli rozdrtit i části kostry. Zajímavé je tedy zejména to, že se již mladý jedinec s poměrně slabými čelistmi zakusoval vší silou do mohutných kostí mršiny velkého býložravce.

 

Rekonstrukce přibližného vzezření mladého subadulního jedince druhu Tyrannosaurus rex zhruba ve věku 10 až 12 let. V tomto období svého života již mláďata měřila na délku asi 6 až 7 metrů a jejich hmotnost se pohybovala v rozmezí 600 až 1000 kilogramů. Na rozdíl od několikatunových dospělců zřejmě tito tyranosauří „mládežníci“ dokázali velmi rychle běhat. Kredit: Nobu Tamura; Wikipedie (CC BY-SA 4.0)
Rekonstrukce přibližného vzezření mladého subadulního jedince druhu Tyrannosaurus rex zhruba ve věku 10 až 12 let. V tomto období svého života již mláďata měřila na délku asi 6 až 7 metrů a jejich hmotnost se pohybovala v rozmezí 600 až 1000 kilogramů. Na rozdíl od několikatunových dospělců zřejmě tito tyranosauří „mládežníci“ dokázali velmi rychle běhat. Kredit: Nobu Tamura; Wikipedie (CC BY-SA 4.0)

Peterson s kolegyní vyrobili věrný odlitek otvorů po zubech v obratli a zjistili, že perfektně tvarem i velikostí odpovídá mladým jedincům tyranosaurů ve věku kolem 11 až 12 let, tedy zhruba ve vývojovém stadiu proslulého jedince zvaného „Jane“. Jednalo se tedy o dinosaura dosahujícího již zmíněné velikosti v rozmezí půl až jedné tuny, schopného zřejmě velmi rychlého běhu.[2] Zajímavé je, že paleontologové dosud předpokládali poněkud pozvolnější přechod tyranosaurů k pojídání velké kořisti. Ve věku kolem 11 let ještě neměli ani zdaleka tak mohutné čelisti, schopné vyvinout zničující sílu stisku a následné drcení kostí, vědci tedy očekávali, že se v tomto svém vývojovém stadiu orientovali spíše na menší kořist s poněkud méně robustním skeletem. Nový objev ocasního obratle edmontosaura ze sedimentů souvrství Hell Creek na území kraje Carter ve východní Montaně je tedy významnou ukázkou skutečnosti, že tyranosauři naopak přecházeli na tento druh mechanického zpracování potravy poměrně brzy. I když jejich čelisti ještě nedokázaly zpracovat měkké tkáně a zejména pak tvrdé kosti stejně efektivně jako čelistní aparát dospělých exemplářů, dokázali se již prokousat až ke kostem a zanechat na nich výrazné stopy po svých zubech. Tyranosauři přitom skutečně plnili úlohu jak malých, tak i středně velkých a zároveň obřích predátorů ve svých ekosystémech.

Jistou konkurencí tyranosauřím mláďatům snad mohl být jenom velký dromeosaurid druhu Dakotaraptor steini, který dosahoval délky asi 5,5 metru a hmotnosti kolem 300 kilogramů, tito srpodrápí teropodi ale nejspíš nebyli příliš hojní a králi dinosaurů konkurovali v rámci jejich loveckých teritorií spíše jen příležitostně.[3] Původcem objevených otvorů po zubech by mimochodem mohl být také domnělý samostatný rod tyranosaurida Nanotyrannus lancensis, jehož vědecká platnost je však dnes značně zpochybněna a ve skutečnosti představovaly jeho fosilie nejspíš jen zkamenělé pozůstatky mláděte druhu T. rex.[4]


Napsáno pro DinosaurusBlog a Osel.cz

 

Short Summary in English: A bitten bone shows for the first time that young T. rex individuals were already eating corpses of large hadrosaurid dinosaurs and also that they were already attempting to bite through bone.

 

Odkazy:

https://blogs.scientificamerican.com/laelaps/a-meal-fit-for-a-king/

https://www.sciencedaily.com/releases/2019/03/190311141308.htm

https://en.wikipedia.org/wiki/Feeding_behaviour_of_Tyrannosaurus


 

[1] Peterson J. E., Daus K. N. (2019). Feeding traces attributable to juvenile Tyrannosaurus rex offer insight into ontogenetic dietary trends. PeerJ 7:e6573 https://doi.org/10.7717/peerj.6573

[2] Hutchinson, J. R.; Bates, K. T.; Molnar, J.; Allen, V.; Makovicky, P. J. (2011). „A Computational Analysis of Limb and Body Dimensions in Tyrannosaurus rexwith Implications for Locomotion, Ontogeny, and Growth“. PLoS ONE. 6 (10): e26037. doi: 10.1371/journal.pone.0026037

[3] DePalma, Robert A.; Burnha

[4] Carr, T. D. (1999). „Craniofacial ontogeny in Tyrannosauridae (Dinosauria, Coelurosauria)“. Journal of Vertebrate Paleontology. 19 (3): 497–520. doi: 10.1080/02724634.1999.10011161

Datum: 15.03.2019
Tisk článku


Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz