Zachrání 15 tun hnijících divočáků australskou přírodu?  
Extrémní situace vyžadují extrémní řešení. A odvahu. Austrálie letos shoří více, nežli bývá v jejich letních požárech běžné. Unikátní australská příroda dostane pořádně zabrat. A přestože to zní šíleně, pomoc jim skutečně nabízejí hnijící divočáci. Tohle je věda o masové zkáze!
Simulace masového úhynu. Kredit: Brandon Barton, Mississippi State University.
Simulace masového úhynu. Kredit: Brandon Barton, Mississippi State University.

Je to tak bizarní, že se člověku neodbytně vynořují úvodní scény z Princezny Mononoke, kdy šokovaný Ashitaka, poslední princ etnika Emiši, náhle čelí démonovi v podobě hnijícího divočáka, je raněn a utrží nebezpečnou kletbu. Ve skutečném světě ale mohou hnijící divočáci sehrát překvapivě kladnou roli.

 

V současné době nelze přehlédnout, že hoří Austrálie. Hoří sice každým rokem v létě, ale letos je to podle všeho nefalšovaná apokalypsa extrémních rozměrů. Plameny polykají lidské životy a mizí v nich miliony a miliony místních živočichů, včetně křehké a unikátní původní australské fauny. Podle nových odhadů už požáry zahubily asi miliardu živočichů a veliké množství jich popálily.

 

Jak ale upozorňují odborníci, při podobných katastrofách není jedinou příčinou smrti spálení, po němž z nešťastné oběti zbude jen popel. Mnohá zvířata unikají z plamenů a kouře, aby vzápětí zahynula v zamotaná v plotech nebo přejetá na silnicích. Další spousty australských zvířat v současné době umírají, protože se nemají kde ukrýt, nemají co jíst ani pít anebo je skosí nemoci, následky poranění nebo prostě šok z čiré hrůzy. Výsledkem toho bude, nebo už vlastně je, australská krajina posetá mrtvolami. Může se z toho příroda v Austrálii rozumně vzpamatovat?

 

Věda o masové zkáze. Kredit: Brandon Barton, Mississippi State University.
Věda o masové zkáze. Kredit: Brandon Barton, Mississippi State University.

Odpověď na tuhle otázku a také rady, jak by měli v Austrálii postupovat, by mohlo nabídnout 15 tun hnijících divočáků. Jde o pozoruhodnou oběť ve jménu vědy, která si nezadá s magií. Vědci amerických Mississippi State University a University of Florida na jaře 2019 spustili unikátní terénní experiment v Oklahomě, jehož cílem je studovat ekologické důsledky masového úhynu zvířat (anglicky roztomile ecological consequences of mass mortality events, čili MME). Experiment očividně začal dříve, nežli Austrálie letos vzplála, ale jeho výsledky se budou v Austrálii hodit. Jde o doposud nejrozsáhlejší experiment této výzkumné skupiny.

 

Badatelé nejprve pečlivě prostudovali ekosystém na místě experimentu. Odebrali tam vzorky všeho možného, od rostlin až po půdní mikroorganismy. Pak jim profesionální lovci opatřili zmíněných 15 tun zabitých divočáků. Mrtvé divočáky umístili v terénu a nechali je tam hnít. Prozatím pozorovali krátkodobé důsledky masového uhynutí a hnijících mrtvol na ekosystém. Místo experimentu ale hodlají sledovat po několik následujících let.

 

„Řeka muších larev“ z předešlého experimentu. Kredit: Brandon Barton, Mississippi State University.
„Řeka muších larev“ z předešlého experimentu. Kredit: Brandon Barton, Mississippi State University.

 

Proč takový experiment? Podle vědců je výzkum masových úhynů velmi obtížný. K takovým událostem sice ve světě dochází častěji a častěji, ale bývá to na vzdálených místech, mnohdy obtížně dostupných. Ještě horší ale je, že pak odborníci nemají k dispozici data z místa katastrofy před samotným úhynem. Proto museli takovou děsivou věc simulovat.

 

Experiment s 15 tunami hnijících divočáků sice neběží ani rok, už teď ale přinesl zajímavé výsledky. Ukazuje se, že pro omezení negativních důsledků hromadné zkázy mnoha zvířat jsou klíčové zdravé a fungující populace mrchožroutů. Když totiž zlikvidují podstatnou část těl před jejich shnitím, tak tím zamezují otrávení půdy toxickými produkty hnití i namnožení nebezpečných bakterií. První doporučení tohoto extrémního experimentu tedy zní: Až v Austrálii uhasíte hlavní požáry, udělejte všechno, co bude ve vašich silách, pro psy dingo, orly, varany a další místní mrchožrouty.

 

Video: Decomposing wild boar carcasses

 

 

Video: The impact of Australia's bushfires on wildlife

 

Literatura

Conversation 10. 1. 2020, Futurism 10. 10. 2020.

Datum: 12.01.2020
Tisk článku

Související články:

Kmenové buňky lze získávat z mrtvol     Autor: Josef Pazdera (18.06.2012)
Prokletí zombie fosilií nutí paleontology experimentovat s mrtvolami     Autor: (24.03.2018)
Detekovali bychom zombie virus při apokalypse živých mrtvých?     Autor: Stanislav Mihulka (12.08.2018)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku








Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace