Houbičky a LSD versus alkohol, kokain,…  
Psychedelika (v překladu z řečtiny „duše zjevnosti“) jsou látky, které nám mění mysl. Jejich rekreační užívání je u nás zakázané. K těm rozšířeným patří LSD, DMT, 2C-B, meskalin, salvinorin A, peyotl, látky v semenech některých svlačců (havajská růže). Nejznámějším přírodním zdrojem jsou psilocybinové houby. Jediné, co je na psychedelických drogách sympatické je to, že nejsou toxické, a proto se jimi nelze tak snadno předávkovat ani otrávit.
Přírodní zdroj psylocybinu – lysohlávka. Kredit: CC 0  Public Domain
Přírodní zdroj psilocybinu – lysohlávka. Kredit: CC 0 Public Domain

Sborník americké Akademie věd včera zveřejnil výsledky studie, která zjišťovala, co s námi  provádějí psychedelika. Podepsán je po dní kolektiv z Yale univerzity vedený  Molly Crockettovou. V tomto případě nešlo o laboratorní testy, ale výzkumníci sbírali data v terénu. Přesněji řečeno vyrazili na půl tuctu hudebních a uměleckých festivalů pod širým nebem, kde se jejich objektem zájmu stali účastníci happeningů.

 

Matthias Forstmann, první autor článku. Psychedelika zvyšují empatii po delší dobu, než se soudilo. Yale.
Matthias Forstmann, první autor článku. Psychedelika zvyšují empatii po delší dobu, než se soudilo. Yale.

Celkem bylo ochotno spolupracovat a vypovídat o zkušenosti a zážitcích, více než 1200 účastníků. Co tedy vědátoři testováním na akcích v USA a ve Velké Británii zjistili?

Účastníci, kteří si vzali  „magické houbičky“ (psilocybin), nebo LSD, si přivodili stav, kterému vědci říkají hluboké transformační zážitky. Zajímavé na tom je, že svého tripu vyšli se změněnými morálními hodnotami s pocity sociální propojenosti, pozitivní náladou a větší mírou empatie. Nejvýraznější účinky se u nich projevily během posledních 24 hodin, ale i pak přetrvávaly a měly dlouhodobější trvání.

 

Havajská růže (Argyreia nervosa). Kredit: Loi Miao, CC 0.
Havajská růže (Argyreia nervosa). Kredit: Loi Miao, CC 0.

U vrstevníků, kteří se sjeli kokainem, opioidy nebo alkoholem, k podobným transformačním zážitkům a zlepšení nálady, ani k projevům zvýšené míry empatie, nedocházelo. Laicky řečeno, místo pozitivních efektů si uhnali blbou náladu s kocovinou.

 

Závěr

Aby nedošlo k omylu. Výsledky studie nejsou doporučením k užívání psychedelik. Pochopitelně, že i v jejich případě jde o návykové látky (byť jen mírně) a jejich dlouhodobé používání nedělá s našimi tělesnými schránkami a mozkem nic, o co bychom měli stát. Sledování škodlivosti drog šlo v tomto případě stranou. Význam studie spočívá v něčem jiném. V reálu se potvrdilo něco, co již dříve prosakovalo z laboratorních pokusů. Nový poznatek by měl přispět ke změně legislativy těchto látek a psychiatrům vést ruku při psaní recepisu u pacientů, u nichž hrozí, že bez chemie nejsou schopni stavy úzkosti a deprese zvládnout.   

Molly Crockettové v TED:  „Beware neuro-bunk“ (Pozor na neuro-žvanění)


Literatura

Matthias Forstmann el al., "Transformative experience and social connectedness mediate the mood-enhancing effects of psychedelic use in naturalistic settings," PNAS (2020). www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.1918477117

Datum: 21.01.2020
Tisk článku

Související články:

Elixír života Angela Marianiho     Autor: Miloslav Pouzar (03.05.2016)
Léčba závislostí „rájem“     Autor: Martina Štěpánová (16.10.2016)
Býva vám po alkohole zle? Trochu aplikovanej vedy môže pomôcť     Autor: Matej Čiernik (18.10.2017)
Alkohol, kofeín a srdce     Autor: Matej Čiernik (18.03.2019)
Kratom     Autor: Miloslav Pouzar (28.05.2019)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz