Léčbu současně užívanými antidepresivy komplikují dvě úskalí. Účinek léku se dostavuje se zpožděním několika týdnů a to jen když má pacient štěstí a reaguje na léčbu. Ostatní musí po uplynutí doby, kdy už je jasné, že přípravek nezabere vyzkoušet jiný a čekat znovu, co se stane. Přesto na konci po vyčerpání dostupných variant zůstává nezanedbatelný podíl nemocných, kterým žádná pilulka nedokázala pomoci.
Této situaci se říká farmakorezistentní deprese a do objevu vlivu ketaminu na ni, nikdo netušil, že by se mohlo blýskat na lepší časy. Oproti zažitému přístupu ketamin vykazoval zázračné rysy. Fungoval spolehlivě s prodlevou nanejvýš několik hodin. Vzhledem k jeho neblahému potenciálu vyvolávat závislost a také schopnosti narušit vnímání, se hledaly alternativy, které svedou to samé a mohly by být svěřeny do rukou pacienta. Za farmakologický cíl, co zodpovídá za antidepresivní efekt, vědci označili modulaci NMDA receptoru. Rozpoznáním molekulární příčiny začal hon na oslíka z pohádky: Obušku, z pytle ven! Dlouho to vypadalo nadějně. Jeden ze záchytů rapastinel získal označení průlomová terapie. Ačkoli na dokonalosti ztratil tím, že se aplikoval invazivně v infuzi, projel první a druhou fázi klinických testu jako nůž máslem. Vydané zprávy naznačovaly podobnost profilu s ketaminem jen bez vedlejších účinků. Jedna dávka rozpustila depresi po dobu až několika týdnů. Pohádka skončila dovršením třetí fáze klinického testování, jehož závěry byly zveřejněny v minulém roce. Rapastinel propadl a nebyl sám. Selhaly úplně všechny NMDA modulátory, které testy na lidech doposud podstoupily vyjma ketaminu.
Popsaný vývoj vnáší zásadní pochybnosti, že ketamin působí prostřednictvím NMDA receptoru. Už to tak vypadá, farmaceutické společnosti se pravděpodobně hnaly za bludičkou. Zbývá zodpovědět proč ketamin zabírá a ostatní ne? Vědci před pár lety vyslovili hypotézu a nyní neúspěch rapastinelu ji přidal na váze. Za záhadou pravé podstaty pozvednutí nálady snad stojí metabolit mateřské látky hydroxynorketamin stimulující receptor AMPA. Jestli se investoři nebojí rizikového podniku, mají opět námět k rozvití. Třeba tentokrát uspějí a oslíka trousícího ze srsti dukáty lapí.
Na tom všem je ovšem zajímavé, že jediné inovativní látky úspěšné u farmakorezistentní deprese, které zatím nezastavila slepá cesta, jsou halucinogeny ať už ketamin, LSD nebo psilocybin. Souvisí to? Kdo ví. Možná nic tak mocného vůbec neexistuje. Možná lidští dobrovolníci mylně považovali přeludy za zlepšení nálady a věda to neumí odlišit. Zatím tedy nelze prohlásit: Budou to rutině užívané léky a to navzdory dosavadnímu optimistickému výhledu.
I když jednou přijde den a lékaři budou legálně halucinogeny smět naordinovat, problémem zůstane náročnost správného postupu. Představte si to. Pacient na začátku podstoupí vyšetření posuzující, zda je vodný pro léčbu. Před aplikací projde psychologickým pohovorem. Po schválení obdrží medikaci a celou dobu mystického prožitku, bude pod dohledem. Nakonec než ho propustí do světa, se lékař ujistí, že je v pořádku.
Pokud se terapie začne provádět s nejskloňovanějším tryptaminem psilocybinem, sezení zabere 6-8 hodin, což určitě léčbu prodraží a sníží její propustnost. Vyvstane otázka, zda kapacity zdravotních zařízení postačí, aby psilocybin obdržel každý, kdo by z něho měl prospěch.
Tu by mohl přijít na řadu jiný tryptamin téměř identický s psilocybinem označovaný 5-MeO-DMT. V přírodě ho najdeme v silně jedovatém sekretu minimálně jednoho druhu ropuchy a v některých rostlinách. Nicméně jednoduchá struktura ho předurčuje k syntetické výrobě. Jedinečné je, že pocit transcendentnosti po něm nastupuje rychle s velkou intenzitou a trvá krátce. Za třicet až devadesát minut je po všem. Záležitost která by u psilocybinu zabrala takřka celý den, vyřeší terapeut s přičiněním 5-MeO-DMT za jeho zlomek.
Výzkumy prokázaly, že 5-MeO-DMT vyvolává na úrovni mozku změny související s antidepresivním účinkem (neurogeneze). Objektivní zkušenosti u lidí jsou chudší. Vědci v nedávné studii zpovídali 362 duchovně založených rekreačních uživatelů. Podle závěru u těch kterým byla diagnostikována deprese nebo úzkostná porucha, užití látky jejich stav zlepšilo. Pozitivní reakce se dostavila u 80 % případů s depresí a u 79 % případů s úzkosti.
Překvapivý neúspěch u NMDA modulátorů ukazuje, jak bylo dobré znovu otevřít výzkum kontroverzních látek, na které úřady zanevřely. Neví se to jistě, ale pro léčebný efekt může být spirituální prožitek důležitý. Ten jiná antidepresiva nenabízí a zkrácení doby profesionálního dozoru u 5-MeO-DMT usnadní klinické nasazení. Obdivovaný psilocybin tak zřejmě díru do světa neudělá. Jeho místo mu vyfoukne příhodný konkurent.
Literatura:
DOI: 10.1080 / 00952990.2018.1545024
DOI: 10.1038/nature22084
https://www.allergan.com/
Diskuze:
