Nový odhad: V Mléčné dráze by mohlo sídlit 36 vyspělých civilizací  
Naše poznatky o okolním vesmíru se neustále zpřesňují, takže můžeme pilovat i naše odhady počtu mimozemských civilizací, i když to jsou stále spíše dojmy než věrohodné výpočty. Podle toho nejnovějšího by v naší Galaxii mohlo být asi tak 36 CETI civilizací, přičemž ta nejbližší by mohla být vzdálená cca 17 tisíc světelných let a mohla by sídlit u červeného trpaslíka.
Jak je asi osídlená Mléčná dráha? Kredit: ESO/Y. Beletsky.
Jak je asi osídlená Mléčná dráha? Kredit: ESO/Y. Beletsky.

Je to věčná otázka, která záhy napadne každého, kdo se kdy zahledí na noční oblohu. Je tam někde civilizace inteligentních bytostí, která by se v hrubých rysech podobala té naší? Anebo jsme, přinejmenším v okolním vesmíru úplně sami? Smysluplná odpověď na tuhle docela jednoduchou otázku se ukázala být velice obtížnou, protože naše informace o prostředí v Mléčné dráze, natož o jiných galaxií vždy byly a stále jsou jen velice kusé. Proto není divu, že se naše odhady počtu takových civilizací pohybují v naprosto divokém rozptylu, od studené nuly až po velmi žhavé miliardy.

 

Christopher Conselice. Kredit: C. Conselice
Christopher Conselice. Kredit: C. Conselice

Naše znalosti v tomto směru se ale postupně rozšiřují, takže se odborníci mohou pouštět do sofistikovanějších odhadů počtu rozvinutých CETI (Communicating Extra-Terrestrial Intelligent) civilizací v okolním vesmíru, aniž by přitom vypadali naprosto směšně. Nedávno se do této náročné, ale mediálně vděčné práce pustil tým, který vedl astrofyzik Christopher Conselice z britské University od Nottingham. Jejich výzkum publikoval časopis Astrophysical Journal.

 

Conseliceho tým využil k řešení tohoto problému nový přístup, který bere v potaz evoluci v kosmickém měřítku. Vyšli z předpokladu, že se inteligentní život na jiných obyvatelných planetách vyvíjí podobně jako na Zemi. A nakonec dospěli ke konzervativnímu odhadu, že by v Mléčné dráze mohlo sídlit 36 aktivních, inteligentních a komunikace schopných civilizací. Svůj výpočet nazvali „Astrobiological Copernican Limit“. Jejich čísla jsou sice stále na pomezí science-fiction, ale proč se v době pandemie nezasnít?

 

Podle autorů studie jsou odhady počtu cizích civilizací obvykle založené na určování hodnot klíčových proměnných. Ty se ovšem stále podstatně mění. Conselice s kolegy tyto proměnné zjednodušují, v podobě Astrobiological Copernican „Weak“ a „Strong“ podmínek. Berou v potaz například historii vzniku hvězd v galaxii, metalicitu hvězd nebo pravděpodobnost výskytu planet typu Země v obyvatelné zóně.

 

University od Nottingham, logo.
University od Nottingham, logo.

Jejich myšlenkový experiment ukázal, že pro tyto odhady je zásadní, jak dlouho jsou takové civilizace aktivní v „komunikaci“, čili jak dlouho taková civilizaci prozrazuje svou existenci prostřednictvím rádiových signálů, případně i dalších typů elektromagnetického záření. Jestliže mimozemské technologické civilizace trvají tak dlouho, jak ta naše, které je teď asi tak 100 let, tak by v Mléčné dráze mělo být asi tak 36 takových civilizací. A je to podle nich spíše konzervativní odhad.

 

Conselice a spol. dále odvodili, že pokud se takové civilizace rovnoměrně šíří Mléčnou dráhou, tak by nejbližší CETI civilizace měla být od nás vzdálená asi tak 17 tisíc světelných let a měla by obývat planetu v obyvatelné zóně u červeného trpaslíka. Takovou civilizaci v dohledné době v podstatě nemáme šanci odhalit a šance na mezihvězdnou komunikaci jsou prakticky nulové. Zároveň prý není vyloučené, že jsme v Mléčné dráze jedinou technologickou civilizací.

 

Podle Conseliceho se prostřednictvím pátrání po CETI civilizacích můžeme vlastně dozvědět, jaké jsou naše vlastní vyhlídky. Jestliže zjistíme, že v Mléčné dráze se občas vyskytují civilizace podobné naší, tak to znamená, že by naše civilizace mohla fungovat ještě slušně dlouhou dobu. Pokud se ale ukáže, že v Mléčné dráze není žádná aktivní mimozemská civilizace, tak to je pro naši budoucnost spíše špatné znamení. U výzkumných prací tohoto typu  je ale třeba mít na paměti, že jde jen o myšlenkový konstrukt, nikoli výsledky experimentu. Ale nechme se překvapit :)

 

Video: NASA MARS: Christopher Conselice, Professor of Astrophysics

 

Literatura

University of Nottingham 15. 6. 2020.

Astrophysical Journal 896: 58.

Datum: 17.06.2020
Tisk článku

Související články:

V blízkém vesmíru nejsou pokročilé technologické civilizace     Autor: Stanislav Mihulka (18.09.2015)
Jak najít pokročilou civilizaci? Pozorováním fyzikálně nemožných jevů     Autor: Stanislav Mihulka (03.07.2016)
Mohli by mrtví mimozemšťané zachránit lidstvo?     Autor: Stanislav Mihulka (27.05.2019)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz