K čemu jsou genetické rozdíly mezi lidmi?  
Bylo zveřejněno 1,58 milionu SNP – míst, kde se dědičná informace jednotlivých lidí liší jedním písmenem genetického kódu.

Variabilita lidského genomu byla odhadnuta na 0,1%. Řečeno zjednodušeně – americký prezident Bush se liší od afrického bushmana (Křováka) v každém tisícím písmeni své dědičné informace čítající celkem asi 3 miliardy písmen.

Hlavně, že je červené a jezdí …

Jednoduchým výpočtem nám vyjde, že se tito dva lidé liší celkem na 3 milionech písmen. Celkově najdeme u všech 6 miliard současných obyvatel Země asi 10 milionů míst, kde má aspoň 1% lidí jiné písmeno genetického kódu než ostatní. Taková místa označujeme jako SNP, což je zkratka anglické single nukleotide polymorphism. SNP nepředstavují jediný projev variability lidského geonomu, ale pro začátek je to variabilita, která se dá zkoumat bez velkých problémů. O jiných typech variability jsme psali na Oslu při jiných příležitostech, např. když jsme probírali variabilitu v počtu kopií jednotlivých genů.




… tak nějak by šel komentovat náš současný pohled na pestré lidstvo.


Tým amerických vědců vedených Davidem Coxem nyní zveřejnil v časopise Science výsledky analýzy dědičné informace 71 lidí náležejících ke třem různým etnikům – černochům, bělochům a asiatům. Výsledkem je seznam 1,58 milionu SNP. K čemu je to dobré. Zatím k ničemu – snad jen k publikaci v prestižním časopise. Do pěti let, ale bude podle Coxe všechno jinak. Informace o SNP začneme velmi intenzivně využívat. Lékaři vytipují lid, kterým zabírá určitý lék a proti nim postaví skupinu lidí, kteří na lék trpí nežádoucí reakcí. Pak srovnají jejich SNP a odhalí, kde je jádro pudla. Člověku pak předepíše lékař léky tak, aby „sedly“ na genetický profil. Stejně tak bude možné dávat do souvislosti SNP a náchylnost k některým chorobám. (Nechci se dotknout svého obvodního lékaře a už vůbec ne českého zdravotnictví. Trpím však zvláštním pocitem, že i když nás čeká do pěti let celá řada velkých překvapení, předpisování léků podle genového profilu k nim rozhodně patřit nebude.)


Skeptici říkají, že SNP nám moc neřeknou a že mnohem důležitější jsou jejich kombinace, tzv. haplotypy. I ty už se mapují. Ještě větší skeptici tvrdí, že nám moc nepomůžou dokonce ani haplotypy. Ale to už se dostáváme do pozice, kdy jen volně parafrázujeme lidové rčení, že na tomhle světě je všechno na nic, jen ty včely jsou na med a ten je taky na nic.
Už teď se ukazuje, že některé SNP jsou četnější u některých etnik. Toto zjištění provází strach, že se genetika opět postará o rozdmýchání rasové nevraživosti. Začne to prý tím, že některé choroby budou označeny jako „bílé“ (trápí více bělochy) nebo „černé“ (vyskytují se častěji u černochů). Jenže podle Coxe je mnohem pravděpodobnější, že náchylnost k chorobám nebo citlivost k lékům poběží „napříč rasami“. Výzkum SNP nás prý může z rasismu spíš vyléčit, protože si uvědomíme, že náš život určuje něco jiného než barva pleti. V současné době prý hodnotíme lidstvo stejně jako člověk, který si kupuje auto jen na základě toho, že má rád červenou barvu.

Pramen: Science

Datum: 19.02.2005 12:03
Tisk článku


Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz