Necháme se na COVID-19 vakcinovat?  
Z výsledků studie zveřejněné v akademickém časopise Nature Medicine vyplývá, že v zemích, jejichž obyvatelé nejméně věří svým vládám, je také nejmenší ochota se nechat očkovat.

Heidy Larson, profesorka, vedoucí projektu The Vaccine Confidence Project (VCP), London School of Hygiene & Tropical Medicine.
Heidy Larson, profesorka, vedoucí projektu The Vaccine Confidence Project (VCP), London School of Hygiene & Tropical Medicine.

Pro dosažení toho, čemu se říká stádová imunita, je zapotřebí, aby nejméně 70 % dospělých v v populaci mělo protilátky. Podle většinového názoru expertů na šíření infekcí, pokud chceme pandemii učinit přítrž, je masivní očkování vakcínou na COVID-19 nutností.

 

Soupeřit o přízeň odběratelům brzo bude celá řada vakcín. Budou se lišit i v účinnosti. V USA je limitní hranicí, kterou je FDA ochotna akceptovat, účinnost 50 %. Jenže to, co je ochotna přijmout nejvyšší americká zdravotnická autorita, není, podle průzkumu veřejného mínění, ochotna tolerovat veřejnost. Té se zdá padesátiprocentní účinnost nízká. Ochotu nechat se očkovat, pro ní budou splňovat až vakcíny s účinností mezi 70 – 90 procenty.


Na jedné straně barikády se ocitají vlády ve snaze zastavit pandemii jakýmkoliv dostupným prostředkem, a na druhé straně veřejnost a její rostoucí nedůvěra ke všemu v čem se točí hodně státních peněz.


Kolektiv vědců ze Španělska, Ameriky a Británie se pokusil zjistit, jak je naše nedůvěra k vakcinaci velká. Provedli šetření v 19 zemích zasažených COVID-19 a zjišťovali, kolik lidí je ochotno se nechat očkovat. Ze včera zveřejněných zprůměrovaných výsled vyplývá, že nás, rozhodnutých se nechat očkovat, je v průměru 72 procent. Těch, kteří vakcínu odmítneme bude 14 procent. Dalších 14 procent z nás ještě není rozhodnuto. Z toho autorům studie extrapolací vyšlo, že se případnému očkování nejspíš vyhnou desítky milionů osob, což podle Heidi Larson z London School of Hygiene (spoluautorky publikace), není dobrá zpráva. Studie vyznívá jako varování s apelem na nutnost zvýšit to, co epidemiologové nazývají očkovací gramotností. Laicky řečeno, obnovit důvěru veřejnosti v očkování.


Zajímavá na výsledcích zmíněné studie nejsou ani tak výše uvedená čísla představující průměr, nýbrž zjištění, že v zemích, kde vlády postrádají důvěru svých občanů, je mnohem méně těch, kteří budou ochotni se nechat očkovat. Lze hovořit o všeobecné ztrátě důvěry, neboť stejný pokles ve smysluplnost vakcinace v zemích s malou důvěrou v představitele státu je i u těch, kteří již virovou nákazu přestáli.

 

Douglas L. Kriner: „Doporučování vakcinace od jakéhokoliv politika důvěru veřejnosti akorát podkopá“.  Kredit: Cornell University.
Douglas L. Kriner: „Doporučování vakcinace od jakéhokoliv politika důvěru veřejnosti akorát podkopá“. Kredit: Cornell University.

 

Velké jsou také rozdíly regionální. Tak například největší zájem nechat se očkovat, je v Číně, kde 88 procent respondentů uvedlo, že se „osvědčenou, bezpečnou a účinnou vakcínou“ nechá očkovat. V USA to bylo už jen 75 procent a v Rusku 55 procent. V nám nejbližším Polsku uváděli respondenti negativních odpovědí 27 procent.

Svou roli hraje i věk a příjem dotazovaných. Větší zájem o očkování je u osob s vyšším příjmem (nad 32 dolarů denně) a u starších nad 22 let.


Jiná nedávná studie publikovaná začátkem tohoto měsíce v Royal Society Open Science uvádí jiný znepokojivý údaj. A sice, že až třetina dotázaných věří dezinformacím o koronaviru, a že tudíž příznivců ligy „Antivax“, může být ve skutečnosti ještě víc. Na důvěře veřejnosti nepřidávají ani množící se vyjádření zástupců výrobců vakcín a táborů jejich příznivců, z nichž je na hony cítit zostřující se konkurenční boj o mnohamiliardové zakázky.


Spolu s tím, jak se po vakcíně Sputnik v Rusku, schyluje také v USA k povolování vakcín ze strany FDA (předpokládaný termín do dvou měsíců), se postojem společnosti k vakcinaci zabývá stále více sociologů. Za zmínku stojí vyjádření Douglas L. Krinera, profesora na Cornell University. Tento autor řady knih (mimo jiné i bestseleru Vyšetřování prezidenta: Kongresové kontroly prezidentské moci“, Princeton 2016), v článku publikovaném v tomto týdnu v JAMA Network Open, v podstatě vyzývá politiky, aby se zdrželi jakéhokoliv vyjadřování k vakcinaci, neboť každé jejich doporučení, důvěru veřejnosti akorát tak podkope. Pokud nechtějí škodit, mají to přenechat institucím, jako jsou Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) a WHO,...

Otázkou je, zda politici čtou lékařská odborná periodika. A pokud ano, zda varování jaké zaznělo (nejen z Princetonu), si budou brát k srdci. Zda spíš nezvítězí pokušení promlouvat k davu v tak sledované kauze, jakou vakcinace proti COVID-19 je a bude.

 

Závěr

Pokud mají závěry několika studií z tohoto týdne pravdu, potom i u nás těch ochotných nechat se očkovat, bude záviset na důvěře, jaké se bude těšit vláda. A také na tom, zda nám doporučení k vakcinaci budou udělovat političtí harcovníci.


Literatura

The U.S. Centers for Disease Control and Prevention has more about COVID-19. JAMA Network Open
Cornell University News

Jeffrey V. Lazarus, et al.: A global survey of potential acceptance of a COVID-19 vaccine, Nature Medicine (2020). DOI: 10.1038/s41591-020-1124-9 , www.nature.com/articles/s41591-020-1124-9

Datum: 22.10.2020
Tisk článku

Související články:

Také na viru SARS-CoV-2 se dá najít něco pozitivního - zmírňuje bolest     Autor: Josef Pazdera (03.10.2020)
Nový koronavirus - o odvaze myslet si     Autor: Ivan Hranička (19.10.2020)
Rychlost pandemií: Šíření moru v Londýně v průběhu staletí zrychlovalo     Autor: Stanislav Mihulka (22.10.2020)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace