Spletenec v neonové mlze. Kredit: ESA/XMM-Newton, L. Oskinova/Univ. Potsdam.

Ať se snažíme, jak chceme, vesmír nás nakonec vždycky zaskočí. Povedlo se mu to i tentokrát, s velmi neobvyklou hvězdou J005311, která se skrývá v mlhovině IRAS 00500+6713. Takovou hvězdu jsme ještě neviděli. Vznikla splynutím dvou bílých trpaslíků a kupodivu se neodpálila jako supernova typu Ia. Namísto toho vznikl objekt, takové hvězdné monstrum, které intenzivně září rentgenovými paprsky.

Lidia Oskinova.

Kredit: IAU.

Lidia Oskinova z německé Universität Potsdam a její tým použili evropský vesmírný rentgenový teleskop XMM-Newton a zamířili na objekt, který byl objevený v roce 2019. Už tehdy bylo jasné, že jde o hodně divnou záležitost. Zběsile kolem něj vanou hvězdné vichry. Je příliš jasný a tudíž příliš hmotný na to, aby to mohl být standardní bílý trpaslík.

Oskinova a spol. jsou přesvědčeni, že jde o nový typ hvězdy, jejíž život je sice velice krátký, ale zároveň pořádně bouřlivý. Zrodila se ve srážce dvou bílých trpaslíků, kteří z nějakého důvodu neexplodovali jako supernova. Takové objekty už byly předpovězeny, ale vždycky velmi potěší, když se naše teorie ukáží jako správné.

Podle předpokladů je spletenec bílých trpaslíků nesmírně horký. Jeho teplota se pohybuje kolem 200 tisíc kelvinů. Také je velmi zářivý, asi jako 40 tisíc Sluncí. Spletenec vyvrhuje hmotu rychlostí 16 tisíc kilometrů za sekundu, přičemž tento hvězdný vichr je přiživován rychlou rotací spletence a jeho intenzivním magnetickým polem.

Pozoruhodné je i to, že objekt J005311 ani mlhovina, která jej obklopuje, neobsahují velká množství vodíku a hélia. Není ale divu, když vznikly v důsledku srážky dvou bílých trpaslíků, kteří těmito prvky také zrovna neoplývají. Přízračný ráz tohoto hvězdného stvoření podtrhuje zmíněná mlhovina, tedy IRAS 00500+6713. Podle všeho ji tvoří především neon.

Jaký bude další osud spletence bílých trpaslíků v neonové mlze? Jak se zdá, tak divoký a krátký. Objekt je vysoce nestabilní. Bude dál zběsile vyvrhovat hmotu. Ale nepotrvá to dlouho. Vědci odhadují, že se během příštích 10 tisíc let, což je v podstatě astronomický okamžik, pravděpodobně zhroutí do neutronové hvězdy.

Literatura

ESA 11. 1. 2021.

Nature 569: 684–687.