Očkovací lídr a limity vakcinace  
Po dvou dnech se k situaci v Izraeli znovu vracíme. Připadá nám smysluplné sledovat zkušenosti s vakcinací na Covid-19 v zemi, která je v očkování nejdál.

Laik se diví a odborník žasne, kolik přívrženců si získávají konspirační teorie a jak sílí kampaň „národní fronty proti vakcinaci“. Asi nejlepší cestou proti demagogii bude přinášet pravidelně informace ze země, kde neváhali přeplatit výrobce vakcíny, aby ji dostali přednostně a mohli co nejvíc svých obyvatel očkovat. V současné době má Izrael zhruba polovinu svých obyvatel imunizovaných. Podle zatím posledních informací se investice vyplácí: U očkovaných osob starších 60 let, poklesly vážné případy hospitalizací o 26 %. A nejen to, také další z významných prognostických epidemiologických kriterií se významně vylepšuje - počet potvrzených infekcí poklesl za 16 dní o 45 %.

 

Ani Izrael ale nebyl, a není, ušetřen skupin odmítajících nošení roušek a vakcinaci. Odpor a protesty se týkají oblastí se silným náboženským vlivem - ultra ortodoxních judaistů a islámských obyvatel západního břehu Jordánu. Zatímco první ze jmenovaných, na svých pozicích v protestech setrvali, představitelé arabského etnika otočili korouhvičku a Izraelskému státu začali vyčítat, že jim ohledně vakcinace, neposkytuje patřičnou péči a dělá z nich druhořadé občany. Ať už je důvod jakýkoliv, Izrael palestinské samosprávě předal 5 000 dávek vakcíny. Na počet osob to je relativně víc, než kolik dávek včera dorazilo do České republiky a které se teprve začnou distribuovat.

Je s podivem, že ač se virologové s epidemiology v tom základním shodují (že vysoká míra očkování znamená, že budou chráněny zranitelné populace), síla hnutí, ať už si říkají antivax, či jinak, sílí. Jak se ukázalo, tak uchráněna není ani stará dobrá Anglie – viz video:

 

 

Podobná je situace i ve Francii. Z právě zveřejněných výsledků průzkumu, které přinesl lékařský časopis The Lancet Public Health, vyplývá, že téměř každý etí dospělý v produktivním věku (29 %), pokud od loňského roku svůj názor nezměnil, je proti očkování a odmítne jakoukoli vakcínu COVID-19. Vzhledem k tomu, že jde o poznatek na souboru dvou tisíc Francouzů ve věku 18-64 let, není to dobrá vyhlídka. Pro dosažení kolektivní imunity je totiž žádoucí dosáhnout stavu, kdy je více než 60 % jedinců imunních, co nejrychleji.

 

Jsou ale i dobré zprávy

Čína například schvaluje další svou vakcínu. Nese název CoronaVac. Výrobce, firma Sinovac, ji ověřoval jak doma, tak například v Turecku a Brazílii. V Jižní Americe vakcína vykázala přibližně 50% účinnost v prevenci infekce a 80% účinnost v prevenci případů vyžadujících lékařský zásah.

 

Ozáření nízkoenergetickými elektrony (LEEI) poškozuje patogenům nukleovou kyselinu. Povrchovou  antigenní strukturu ponechává neporušenou. Kredit: Fraunhofer-Gesellschaft.
Ozáření nízkoenergetickými elektrony (LEEI) poškozuje patogenům nukleovou kyselinu. Povrchovou antigenní strukturu ponechává neporušenou. Kredit: Fraunhofer-Gesellschaft.

V Německu (Fraunhofer IZI, Lipsko) se buduje závod na výrobu inaktivovaných vakcín. Již nyní má být schopen vyrobit 4 litry vakcíny za hodinu a brzo se to má ještě zlepšit. Zajímavé na tom je, že zavádí bezchemickou metodu výroby inaktivovaných vakcín. Stávající výroba inaktivovaných vakcín je založena především na využití toxického formaldehydu. Novátorská technologie je výsledkem spolupráce čtyř výzkumných pracovišť a jejím principem je použití ozařování. Na tom by nebylo nic novátorského, kdyby v tomto případě nebyly virové partikule vystavovány působení nízkoenergetických elektronů. Ty ničí nukleovou kyselinu (virům i bakteriím). Povrchové proteiny patogenů ale tento typ ozařování ponechává nedotčené. Protože právě ony povrchové proteiny jsou tím, na co se imunitní systém zaměřuje, je uchování těchto struktur v neporušeném stavu, tím nejdůležitějším a rozhodujícím k navození požadované imunitní reakce a imunity. V praxi to znamená možnost rychle reagovat na mutační nepředloženosti patogenů a v krátkém čase připravit účinnou vakcínu.

 

Kanadští badatelníci dávají do placu nové slibné antivirotikum. Klinická studie vedená Dr. Jordanem Feldem z University Health Network (Toronto), dokládá, že pomocí Peginterferon-lambda, lze významně urychlit zotavení pacientů COVID-19. Injekce s účinnou látkou by se mohly stát součástí klinické praxe brzo. Jde totiž o látku již využívanou k léčbě virového zánětu jater. Pacientům, kteří injekci peginterferonu-lambda dostali, rychle klesala jejich kovidová virová nálož a s více než čtyřikrát vyšší pravděpodobností, se uzdravovali již během týdne.

Peginterferon-lambda  se ukázal být dalším slibným antivirotikem použitelným k léčbě infekce COVID-19. Kredit: UHN
Peginterferon-lambda se ukázal být dalším slibným antivirotikem použitelným k léčbě infekce COVID-19. Kredit: UHN

 

Jak je již z firemního názvu přípravku patrné, je základem Interferon-lambda. Tedy protein produkovaný tělem v reakci na virové infekce. Má schopnost aktivovat řadu reakcí v buňkách, které následně vedou k likvidaci virových nájezdníků. Koronavirus je zvlášť rafinovaným protivníkem proto, že brání našim buňkám interferon tvořit. Jeho dodáním injekcí ho činíme zranitelnějším.


Interferonů je celá řada. Ví se o nich, že pacientům COVID-19 občas pomáhají a také se jimi léčí. Problém je v tom, že mají i řadu vedlejších nežádoucích efektů. Interferon-lambda se liší od ostatních interferonů tím, že ke své akci využívá receptory, které jsou přítomny pouze v některých tkáních v těle. Stává se proto vysoce aktivním v plících, játrech a střevech. To všechno jsou místa, kde se virus COVID-19 množí. Na jiných místech náš interferon tak aktivní není a proto nemá tolik nežádoucích vedlejších účinků.


V době, kdy jsme svědky vzniku agresivních variant koronaviru, méně citlivých jak na vakcíny, tak na léčbu protilátkami, je účinné antivirotikum s minimem nežádoucích účinků, v lékařově brašně vysoce ceněným medikamentem. Nejde totiž jen o to, že nemocným zvýší šance, že z toho vyváznou bez ztráty kytičky. Tím, že nemocným v jejich tělních tekutinách antivirotikum rychle snižuje počet virových partikulí pod milion na ml, výrazně tím snižuje riziko přenosu a šíření nákazy v populaci. V situaci aktivizace odmítačů roušek a očkování, to dělá antivirotika ještě důležitějšími.

 

Literatura

The Lancet Public Health (2021). DOI: 10.1016 / S2468-2667 (21) 00012-8

Fraunhofer-Gesellschaft

Lancet Respiratory Medicine (2021). DOI: 10.1016 / S2213-2600 (20) 30566-X

US News

Datum: 07.02.2021
Tisk článku

Související články:

Příběh mRNA vakcíny     Autor: Milan Krajíček (09.12.2020)
Nocebo efekt (a vakcíny proti Covid-19)     Autor: Matej Čiernik (28.12.2020)
Nipah je další smrtící hrozbou ze stínu netopýra     Autor: Stanislav Mihulka (14.01.2021)
Bakterie na pomoc s nemocí COVID19. Překvapivé souvislosti     Autor: Milan Krajíček (16.01.2021)
Nová nebezpečí z bažin covidových přízraků     Autor: Stanislav Mihulka (19.01.2021)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace