Hřeben plný slov  
…aneb Nový kachnozobý dinosaurus z Mexika

Umělecká rekonstrukce přibližného vzezření nově popsaného lambeosaurinního hadrosaurida druhu Tlatolophus galorum. Tento velký kachnozobý dinosaurus žil v období pozdní křídy na území současného Mexika. Patřil nejspíš k největším zástupcům dinosauří megafauny v ekosystémech souvrství Cerro del Pueblo. Kredit: Luis V. Rey, využito se svolením autora.
Umělecká rekonstrukce přibližného vzezření nově popsaného lambeosaurinního hadrosaurida druhu Tlatolophus galorum. Tento velký kachnozobý dinosaurus žil v období pozdní křídy na území současného Mexika. Patřil nejspíš k největším zástupcům dinosauří megafauny v ekosystémech souvrství Cerro del Pueblo. Kredit: Luis V. Rey, využito se svolením autora.

V roce 2005 byl oznámen objev skvěle dochované ocasní části páteře velkého kachnozobého dinosaura z pozdně křídového souvrství Cerro del Pueblo ve státě Coahuila na severu Mexika. Vykopávky částečně artikulované ocasní páteře dosud neznámého hadrosaurida byly zahájeny v roce 2013 a brzy se ukázalo, že dochovaný jedinec je ještě podstatně kompletnější. Tento typový exemplář dostal sbírkové označení CIC/P/147 a kromě série přibližně padesáti ocasních obratlů nabídl paleontologům také bezmála kompletní lebku a některé další části postkraniální kostry. Vědci tak mohli určit, že se jednalo o velkého zástupce podčeledi Lambeosaurinae a tribu Parasaurolophini, byl tedy představitelem skupiny hadrosauridů, charakteristických výraznými lebečními hřebínky.[1] V květnu roku 2021 byl dinosaurus popsán kolektivem mexických paleontologů a pojmenován Tlatolophus galorum.[2] Rodové jméno tohoto hadrosaurida znamená v překladu cosi jako „slovní hřeben“/“hřeben slova“, protože výraz tlatolli znamená v jazyce nahuatl „slovo“. Naopak slovo lophos zase pochází z řečtiny a znamená „hřeben“. Důvodem pro toto podivné rodové jméno je podobnost tvaru lebečního hřebene a některých výrazů z aztécké ikonografie. Druhové jméno zase odkazuje k rodinám Garzů a Lópezů, jejíž členové se významně podíleli na realizaci vykopávek. Stáří sedimentů souvrství Cerro del Pueblo činí asi 73 až 71,4 milionu let (pozdní věk kampán až nejranější maastricht), mexický hadrosaurid byl tedy přibližně současníkem příbuzného rodu Parasaurolophus, žijícího poněkud severněji.[3] Zajímavé je, že podle vypracované fylogenetické analýzy představovaly nejbližší vývojové příbuzné nového kachnozobého dinosaura západoevropský rod Blasisaurus a východoasijský Charonosaurus. Jednalo se tedy každopádně o zeměpisně značně rozšířený klad, jehož zástupci obývali koncem křídové periody území několika kontinentů.[4] Tlatolophus byl nepochybně velkým hadrosauridem, dosahujícím proporcí charonosaura nebo edmontosaura. Samotný ocas dinosaura byl dlouhý asi pět až šest metrů, celková délka těla pak mohla činit asi 10 až 12 metrů. Hmotnost tohoto ornitopoda lze proto s vysokou mírou pravděpodobnosti odhadnout na několik tun, což z něj činilo jednoho z největších dinosaurů známých ze souvrství Cerro del Pueblo.[5]

 

Tlatolofové byli nejspíš stádními býložravci, spásajícími nízko rostoucí tuhou vegetaci. Vyskytovali se v jižní části někdejšího subkontinentu Laramidie v době před asi 73 až 72 miliony let, tedy zhruba ve stejné době nebo mírně později, než zástupci severněji žijícího příbuzného rodu Parasaurolophus. Kredit: Joaquin Eng Ponce; Wikipedia (CC BY-SA 4.0)
Tlatolofové byli nejspíš stádními býložravci, spásajícími nízko rostoucí tuhou vegetaci. Vyskytovali se v jižní části někdejšího subkontinentu Laramidie v době před asi 73 až 72 miliony let, tedy zhruba ve stejné době nebo mírně později, než zástupci severněji žijícího příbuzného rodu Parasaurolophus. Kredit: Joaquin Eng Ponce; Wikipedia (CC BY-SA 4.0)

Vědci odkryli asi 80 % původního objemu lebky v podobě 34 fosilních fragmentů, což byl vzhledem k pokročilé erozi svrchní části kostry velký úspěch. Výrazný lebeční hřeben, který dinosaurovi patrně sloužil k produkci hlasitých komunikačních zvuků, byl dlouhý asi 132 cm. Nebyl tedy tak dlouhý jako u příbuzného parasaurolofa (u něhož mohl měřit asi 180 až 200 cm)[6], pro svůj účel byl ale více než dostatečný. Již dříve se rozborem vnitřní stavby lebečních kostí ukázalo, že hadrosauridi z této skupiny dokázali velmi zdatně vnímat nízkofrekvenční zvuky a mohli se tak jimi dorozumívat i na relativně velké vzdálenosti.[7] Kromě vzájemné komunikace pak dokázali využívat i hlasité zvuky pro odstrašování dravců nebo jako vábící volání v období páření. Paleontologové se domnívají, že hřeben tlatolofů mohl být výrazně zbarven, a to buď více barvami, nebo převážně červenou barvou. Mohlo se tedy jednat jak o nástroj zvukové komunikace, tak i o prostředek k vysílání vizuálních signálů, a to směrem k potenciálním predátorům i k dalším jedincům vlastního druhu. V době existence dinosaura se na území současného severního Mexika rozprostírala bažinatá, pralesy porostlá krajina, bující životem. V souvrství Cerro del Pueblo už byly objeveny fosilní pozůstatky přinejmenším deseti různých druhů dinosaurů[8], kromě nich pak také otisky stop ptakoještěrů (ichnorod Pteraichnus)[9], dále fosilie želv, ryb, savců a také tří různých oorodů dinosauřích vajíček[10]. Druhová rozmanitost dinosaurů zde byla velmi vysoká, jak dokazují například další zde objevení hadrosauridi Velafrons coahuilensis, Kritosaurus navajovius nebo Latirhinus uitstlani, rohatý dinosaurus Coahuilaceratops magnacuerna nebo deinocheiridní teropod Paraxenisaurus normalensis, formálně popsaný teprve v loňském roce.[11] Je jisté, že v ekosystémech obývaných těmito dinosaury se v roli vrcholových predátorů vyskytovali také velcí až obří tyranosauridní teropodi, jejich zkameněliny však zatím nebyly objeveny. Mnohé fosilní pozůstatky jsou odtud navíc známé pouze zběžně, což se týká například „pštrosích“ ornitomimidů nebo některých dalších rohatých a kachnozobých dinosaurů.[12] To se však může snadno změnit s některým z budoucích výzkumů ve vyprahlých krajinách plných jílovcových a pískovcových sedimentů souvrství Cerro del Pueblo.


Napsáno pro DinosaurusBlog a Osel.

 

Short Summary in English: Tlatolophus was a genus of Late Cretaceous hadrosaurid dinosaur belonging to the subfamily Lambeosaurinae and to the tribe Parasaurolophini. It was a large ornithopod up to 12 meters long, living in what is now Coahuila, northern Mexico. The only known species is Tlatolophus galorum, formally described in 2021.

 


 

Odkazy:

https://en.wikipedia.org/wiki/Tlatolophus

https://phys.org/news/2021-05-mexican-paleontologists-dinosaur-species.html

https://www.abc.net.au/news/2021-05-15/new-dinosaur-made-noises-like-elephants-to-communicate/100141778

https://www.livescience.com/new-species-dinosaur-very-chatty.html

https://blog.everythingdinosaur.co.uk/blog/_archives/2021/05/14/tlatolophus-galorum-new-lambeosaurine-from-mexico.html


 

[1] Prieto-Márquez, A.; Vecchia, F. M. D.; Gaete, R.; Galobart, À. (2013). Diversity, Relationships, and Biogeography of the Lambeosaurine Dinosaurs from the European Archipelago, with Description of the New Aralosaurin Canardia garonnensis. PLOS ONE. 8 (7): e69835. doi: 10.1371/journal.pone.0069835

[2] Ramírez-Velasco, Á. A.; Aguilar, F. J.; Hernández-Rivera, R.; Gudiño Maussán, J. L.; Rodriguez, M. L.; Alvarado-Ortega, J. (2021). Tlatolophus galorum, gen. et sp. nov., a parasaurolophini dinosaur from the upper Campanian of the Cerro del Pueblo Formation, Coahuila, northern Mexico. Cretaceous Research. Article 104884. doi: 10.1016/j.cretres.2021.104884

[3] Loewen, M. A.; et al. (2010). Horned dinosaurs (Ornithischia: Ceratopsidae) from the Upper Cretaceous (Campanian) Cerro del Pueblo Formation, Coahuila, Mexico. New perspectives on horned dinosaurs. Edited by M. J. Ryan, B. J. Chinnery-Allgeier, and D. A. Eberth. Indiana University Press, Bloomington, 99-116. Chicago.

[4] Longrich, N. R.; Suberbiola, X. P.; Pyron, R. A.; Jalil, N.-E. (2021). The first duckbill dinosaur (Hadrosauridae: Lambeosaurinae) from Africa and the role of oceanic dispersal in dinosaur biogeography. Cretaceous Research. 120: 104678. doi: 10.1016/j.cretres.2020.104678

[5] Ramírez-Velasco, A. A.; Hernández-Rivera, R.; Servin-Pichardo, R. (2014). The hadrosaurian record from Mexico. In D. A. Eberth & D. C. Evans (ed.), Hadrosaurs. str. 340-360.

[6] Lull, R. S.; Wright, N. E. (1942). Hadrosaurian Dinosaurs of North America. Geological Society of America Special Paper. 40. Geological Society of America. (str. 229).

[7] Evans, D. C. (2006). Nasal cavity homologies and cranial crest function in lambeosaurine dinosaurs. Paleobiology. 32 (1): 109-125. doi: 10.1666/04027.1

[8] Ramírez-Velasco, A. A.; Hernández-Rivera, R. (2015). Diversity of late cretaceous dinosaurs from Mexico (PDF). Boletín Geológico y Minero. 126 (1): 63-108.

[9] Lockley, M.; Harris, J. D.; and Mitchell, L. (2008). A global overview of pterosaur ichnology: tracksite distribution in space and time. Zitteliana. B28. str. 187-198.

[10] Aguillon-Martinez, M.; Zelenitsky, D.; Brinkman, D. B.; Eberth, D. A. (2004). Eggshell fragments from the uppermost Cerro del Pueblo Formation (Upper Cretaceous; Mexico). Journal of Vertebrate Paleontology. 24 (3, suppl.): 33A.

[11] Serrano-Brañas, C. I.; et al. (2020). Paraxenisaurus normalensis, a large deinocheirid ornithomimosaur from the Cerro del Pueblo Formation (Upper Cretaceous), Coahuila, Mexico. Journal of South American Earth Sciences. 101: 102610. doi: 10.1016/j.jsames.2020.102610

[12] Hernández-Rivera, R. (1997). Mexican dinosaurs. In P. J. Currie & K. Padian (ed.), Encyclopedia of Dinosaurs. str. 433-437.

Datum: 20.05.2021
Tisk článku


Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz