Vodní elektrárny nemusí být tak „zelené“, jak se tváří  
Když Dailson J. Bertassoli z Ústavu geologie na University of Sao Paulo měřil emise skleníkových plynů ve vodní nádrži Belo Monte, zaujaly ho bubliny vycházející ze dna. Ukázalo se, že jde o metan a oxid uhličitý.
Dailson J. Bertassoli. Kredit:Institute of Geoscience (IGc) (São Paulo)
Dailson J. Bertassoli. Kredit:Institute of Geoscience (IGc) (São Paulo)

Hydroelektrárny jsou prezentovány jako vzor producentů ekologicky čisté energie. Právě za takové dílo s blahodárným vlivem na celosvětově se zhoršující stav ovzduší, byla považována brazilská elektrárna Belo Monte na řece Xingu. Výsledky studie zveřejněné tento pátek v časopise Science Advances ale přinesly rozčarování.

 

Když výzkumník kvantifikoval emise metanu a oxidu uhličitého uvolňované během prvních dvou let provozu elektrárny a porovnal je s úrovněmi před existencí nádrží, zjistil že z dané plochy došlo až k trojnásobnému zvýšení emisí skleníkových plynů.  I když vodní elektrárny nespalují žádné fosilní zdroje, tak se v jejich nádržích ze splavované vegetace ukládané na dně, uvolňují miliony tun metanu a oxidu uhličitého. Něco jiného je totiž plynoucí řeka a něco jiného hluboká vodní nádrž se stojatou vodou. Autor studie Bertassoli komentoval výsledky měření lakonicky: „Místo přirozeně plynoucí řeky tu teď máme reaktor, který upřednostňuje produkci metanu“.

 

Závěr

Mnohde legislativa producentům skleníkových plynů ukládá registrovat se jako znečišťovatelé. Zda se na některé provozovatele vodních nádrží začne pohlížet jako na oteplovače klimatu s povinností kupovat emisní povolenky, nebo zda se aktivisté začnou zasazovat o jejich rušení, jako v případě atomových elektráren, není v tuto chvíli jasné. I když se výsledky studie nedají interpretovat jako celkové hodnocení životního cyklu, upozorňují nás, jak zcestné mohou být naše představy ohledně takzvaného pohřbívání uhlíku na dně.

 

Vodní komplex Belo Monte na řece Xingu v povodí Amazonky:

Belo monte (Altamira stát Para) v roce 2015. Kredit: Pascalg622, CC BY 3.0
Belo monte (Altamira stát Para) v roce 2015. Kredit: Pascalg622, CC BY 3.0
Belo Monte nyní, Kredit: Brazílie Mauro Pimentel AFP.
Belo Monte nyní, Kredit: Brazílie Mauro Pimentel AFP.

 

Literatura

Dailson J. Bertassoli et al, How green can Amazon hydropower be? Net carbon emission from the largest hydropower plant in Amazonia, Science Advances (2021). DOI: 10.1126/sciadv.abe1470

Datum: 28.06.2021
Tisk článku

Související články:

Jak moc mlži zamlžili klimatologické modely?     Autor: Josef Pazdera (14.10.2017)
Amazonský prales produkuje tolik metanu jako všechny oceány dohromady     Autor: Josef Pazdera (16.12.2017)
Geochemici odhalili obrovský zásobník a zdroj metanu - je abiotický     Autor: Josef Pazdera (21.08.2019)
Česká diskuze o cestě k uhlíkové neutralitě     Autor: Vladimír Wagner (31.03.2021)



Diskuze:


Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace