Kam patřil český ptakoještěr  
…aneb Hledání příbuzných choceňského pterosaura

Rekonstrukce přibližného vzezření ptakoještěra druhu Cretornis hlavaci. Tento menší pterosaur obýval území současných Východních Čech v období geologického věku turon, tedy asi před 92 miliony let. Kredit: Vladimír Rimbala, pro autorovu knihu Dinosauři v Čechách (nakl. Vyšehrad, 2017).
Rekonstrukce přibližného vzezření ptakoještěra druhu Cretornis hlavaci. Tento menší pterosaur obýval území současných Východních Čech v období geologického věku turon, tedy asi před 92 miliony let. Kredit: Vladimír Rimbala, pro autorovu knihu Dinosauři v Čechách (nakl. Vyšehrad, 2017).

Cretornis hlavaci je v současnosti stále jediným identifikovatelným zástupcem kladu Pterosauria, jehož fosilie byly objeveny na našem území. V České republice už byly nalezeny také izolované zuby ptakoještěrů, ale žádné další kosterní fosilie, které by bylo možné bezpečně přiřadit. „Choceňský ptakoještěr“ je tedy v tomto ohledu zcela unikátním objevem, kterému by se nepochybně mělo dostat více pozornosti. Za zmínku určitě stojí i skutečnost, že tento taxon se stal už vícekrát objektem vědeckého zájmu zahraničních paleontologů, kteří se snažili a stále snaží zařadit kretornise co nejpřesněji do pterosauří systematiky. Připomeňme si nejdřív ve stručnosti, jaká byla historie systematického zařazení tohoto druhu. O dějinách objevu „křídového praptáka choceňského“ jsem zde již psal v samostatném článku, nyní se tedy zaměříme pouze na jeho systematiku. Profeso r Antonín Frič popsal nález stručně v roce 1881, kdy se ještě domníval, že objevené fosilie patřily jakési primitivní formě pozdně křídového praptáka (což vysvětluje také význam rodového jména Cretornis, znamenajícího v překladu „křídový pták“).[1] V roce 1888 přehodnotil Fričovo zařazení materiálu britský paleontolog Richard Lydekker, který jej přejmenoval jako Ornithochirus (správně Ornithocheirus) hlavaci.[2] Český ptakoještěr se tak stal domnělým zástupcem vývojově relativně primitivní čeledi Ornithocheiridae, dnes spadající do kladu Ornithocheiromorpha.[3] Samotný rod Ornithocheirus, známý podle objevů fosilií ze západní Evropy a severní Afriky, žil asi o 10 milionů let dříve než český pterosaur a v rozpětí křídel dosahoval kolem šesti metrů.[4] Příbuzný brazilský rod Tropeognathus dokonce s rozpětím 8,2 metru představoval dosud vůbec největšího známého „zubatého“ pterosaura.[5] Dnes už však nicméně víme, že těmto převážně raně křídovým ptakoještěrům ve skutečnosti nebyl kretornis nijak blízce příbuzný. Od začátku 20. století se pak na tento taxon pohlíželo jako na nomen dubium (pochybné vědecké jméno) s nejistým zařazením.[6] Teprve v roce 1997 se o reklasifikaci pokusila trojice paleontologů, kteří v rámci své prezentace na workshopu věnovaném evropské vertebrátní paleontologii přisoudili českému objevu překvapivě příslušnost k čeledi Pteranodontidae.[7] Ptakoještěr od Chocně by se tak stal poměrně blízkým příbuzným populárních severoamerických pterosaurů, jakými jsou obří rody Pteranodon nebo Geosternbergia s až sedmimetrovým rozpětím křídel.[8] Ani mezi pteranodontidy však Cretornis nejspíš nepatřil, což doložily pozdější výzkumy.

 

Snímek restaurované části křídla kretornise v dřívější expozici Národního muzea (prosinec 2007). Tento taxon byl formálně popsán profesorem Antonínem Fričem přesně před 140 lety, tedy v roce 1881. Vlastní snímek autora (nahrán na Wikipedii; CC BY-SA 4.0).
Snímek restaurované části křídla kretornise v dřívější expozici Národního muzea (prosinec 2007). Tento taxon byl formálně popsán profesorem Antonínem Fričem přesně před 140 lety, tedy v roce 1881. Kredit: Vlastní snímek autora (nahrán na Wikipedii; CC BY-SA 4.0).

V roce 2010 pak fosilie druhu C. hlavaci prozkoumal ruský paleontolog Alexandr Averjanov, který usoudil, že se jednalo o zástupce čeledi Azhdarchidae.[9] Do této skupiny přitom patří vůbec největší známí ptakoještěři, představující zároveň největší létající živočichy všech dob. Vždyť například obří azdarchidi, jako byl severoamerický Quetzalcoatlus nebo rumunský Hatzegopteryx, mohli disponovat rozpětím křídel až kolem 11 metrů.[10] Cretornis byl však malým ptakoještěrem a s rozpětím křídel asi 1,6 metru typový exemplář navíc představoval mládě. Podrobnější výzkum z roku 2015 vedl Averjanova a jeho českého kolegu Borise Ekrta k přesvědčení, že se jednalo spíše o neazdarchidního azdarchoida (zástupce většího kladu Azhdarchoidea, nespadající ale do čeledi Azhdarchidae).[11] Autoři zmíněné odborné práce se domnívali, že Cretornis nejspíš spadal do kladu Neoazhdarchia, s jehož zástupci měl množství společných anatomických znaků. Mělo se jednat o druh vývojově vyspělejší, než jsou příslušníci čeledi Thalassodromidae, kam patří například brazilský rod Tupuxuara s extrémně velkým lebečním hřebenem.[12] Za jednoho z nejbližších příbuzných kretornise byl označen geologický mladší severoamerický rod Montanazhdarcho. Mohlo by se zdát, že situace se systematickým zařazením českého ptakoještěra byla s tímto výzkumem v podstatě vyřešena. Ještě v roce 2018 však byla publikována odborná práce paleontologa Nicholase Longriche a jeho kolegů, v níž publikovaná fylogenetická analýza přinesla opět jiný výsledek.[13] Cretornis v ní vyšel jako zástupce čeledi Nyctosauridae, skupiny ptakoještěrů z kladu Pteranodontia. Český pterosaur by přitom byl vývojově vyspělejší formou, než je severoamerický rod Alamodactylus i ruský rod Volgadraco. Jeho blízkými příbuznými by pak byly také severoafrické rody Alcione, Simurghia a Barbaridactylus, formálně popsané právě ve zmíněné studii. Zajímavé přitom je, že tito maročtí příbuzní kretornise byli vůbec posledními známými ptakoještěry, žijícími krátce před osudnou katastrofou na konci křídy.[14] Objevili se tedy asi o 26 milionů let později než choceňský ptakoještěr, jehož fosilie datujeme do období věku turon, asi před 92 miliony let. Je pravděpodobné, že ani v tomto případě ještě věda neřekla své poslední slovo a systematická pozice rodu Cretornis bude nadále upravována a zpřesňována. Jednou se tak snad již s jistotou dozvíme, do které ptakoještěří „rodiny“ vlastně choceňský pterosaur patřil.


 

Napsáno pro weby OSEL a DinosaurusBlog.

 

Short Summary in English: Cretornis is a genus of rather small pterosaur, living during the late Cretaceous period (Turonian stage) of what is now north-eastern Czech Republic, dating to about 92 million years ago. In 2018, paleontologist Nicholas Longrich and his colleagues had recovered Cretornis within the family Nyctosauridae.

 

Odkazy:

https://en.wikipedia.org/wiki/Cretornis

https://www.mindat.org/taxon-8528402.html

http://fossilworks.org/bridge.pl?a=taxonInfo&taxon_no=319841

https://www.pteros.com/families/nyctosauridae.html

https://www.biolib.cz/cz/taxon/id1579946/


 

[1] Fritsch, A. (1880). Ueber die Entdeckung von Vogelresten in der böhmischen Kreideformation (Cretornis Hlaváči). Sitzungsberichte der königlichen-böhmischen Gesellschaft der Wissenschaften in Prag. 1880: 275–276.

[2] Lydekker, R. (1888). Catalogue of the Fossil Reptilia and Amphibia in the British Museum (Natural History). Part I., Containing the Orders Ornithosauria, Crocodilia, Dinosauria, Squamata, Rhynchocephalia, and Proterosauria. British Museum (Natural History), London, 309 str.

[3] Andres, B.; Clark, J.; Xu, X. (2014). The Earliest Pterodactyloid and the Origin of the Group. Current Biology. 24 (9): 1011–6. doi: 10.1016/j.cub.2014.03.030

[4] Rodrigues, T.; Kellner, A. (2013). Taxonomic review of the Ornithocheirus complex (Pterosauria) from the Cretaceous of England. ZooKeys. 308: 1–112. doi: 10.3897/zookeys.308.5559

[5] Kellner, A. W. A.; et al. (2013). The largest flying reptile from Gondwana: A new specimen of Tropeognathus cf. T. Mesembrinus Wellnhofer, 1987 (Pterodactyloidea, Anhangueridae) and other large pterosaurs from the Romualdo Formation, Lower Cretaceous, Brazil. Anais da Academia Brasileira de Ciências. 85 (1): 113–135. doi: 10.1590/S0001-37652013000100009

[6] Fritsch, A. (1905). Synopsis der Saurier der böhmischen Kreideformation. Sitzungsberichte der koeniglich-boehmischen Gesellschaft der Wissenschaften, mathematisch-naturwissenschaftlichen Klasse. 8: 1–7.

[7] Jianu, C-M.; Weishampel, D. B.; Stiuca, E. (1997). Old and new pterosaur material from the Hateg basin (Late Cretaceous) of western Romania, and comments about pterosaur diversity in the Late Cretaceous of Europe. Abstracts of the Second European Workshop on Vertebrate Palaeontology.

[8] Bennett, S. C. (1994). The Pterosaurs of the Niobrara Chalk. The Earth Scientist. 11 (1): 22–25.

[9] Averianov, A. O. (2010). The osteology of Azhdarcho lancicollis Nessov, 1984 (Pterosauria, Azhdarchidae) from the Late Cretaceous of Uzbekistan. Proceedings of the Zoological Institute of the Russian Academy of Sciences. 314 (3): 246–317.

[10] Witton, M. P.; Habib, M. B. (2010). On the Size and Flight Diversity of Giant Pterosaurs, the Use of Birds as Pterosaur Analogues and Comments on Pterosaur Flightlessness. PLOS ONE. 5 (11): e13982. doi: 10.1371/journal.pone.0013982

[11] Averianov, A.; Ekrt, B. (2015). Cretornis hlavaci Frič, 1881 from the Upper Cretaceous of Czech Republic (Pterosauria, Azhdarchoidea). Cretaceous Research. 55: 164–175. doi: 10.1016/j.cretres.2015.02.011

[12] Witton, M. P. (2009). A new species of Tupuxuara (Thalassodromidae, Azhdarchoidea) from the Lower Cretaceous Santana Formation of Brazil, with a note on the nomenclature of Thalassodromidae. Cretaceous Research. 30 (5): 1293–1300. doi: 10.1016/j.cretres.2009.07.006

[13] Longrich, N. R.; et al. (2018). Late Maastrichtian pterosaurs from North Africa and mass extinction of Pterosauria at the Cretaceous-Paleogene boundary. PLOS Biology. 16 (3): e2001663. doi: 10.1371/journal.pbio.2001663

[14] Longrich, N. R.; et al. (2017). An abelisaurid from the latest Cretaceous (late Maastrichtian) of Morocco, North Africa. Cretaceous Research. 76: 40–52. doi: 10.1016/j.cretres.2017.03.021

Datum: 27.07.2021
Tisk článku


Diskuze:



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace