COVID-19 a jak je to s těmi protilátkami  
V článku nedávno uveřejněném na webu ZÚ Ostrava (Protilátky po prodělané infekci poskytují dostatečnou a dlouhodobou ochranu) autoři dokazují, že je stanovení protilátek dobrým nástrojem pro hledání jedinců chráněných před infekcí virem SARS COV-2. Je milé, že jde o domácí práci, která se výpovědí neliší od zahraničních na stejné téma a uveřejněné ve stejný čas v Naturemedicine. Autoři použili několik sad vzorků dlouhodobě sledovaných pacientů, ověřili výpovědi testem VNT a v citovaném textu spojují zjištěné v jeden závěr.

Podslizniční lymfocyty B reagují na antigen tvorbou sekrečního IgA, které přechází na povrch a zde se váže na virové částice. K celkové reakci nemusí dojít. (Autorka obrázku: Halina Šimková).

Protilátky nejsou nějaké mocné dobré kouzlo, které se vznáší nad imunním jedincem a chrání ho před kouzlem mocným a špatným, to jest infekční nemocí. Je to účinný nástroj, který si opatřili vyšší obratlovci proti nebezpečí nákazy. Patří ke skvělému vynálezu matky přírody, k adaptivní imunitě. Jednodušší organismy se brání jen tím, co je jim vrozeno a na nová nebezpečí mohou reagovat jen strnulými zbraněmi, vrozenou imunitou. Ptáci a savci však mají krom toho rozvinutou schopnost svůj imunitní aparát cvičit, kout si zbraně účinné proti nebezpečí, se kterým se právě nově potkali a též si schovávat návod na jejich výrobu pro příští útok. A to je právě adaptivní imunita.

 

Adaptivní imunita má více složek. Protilátky jako produkt lymfocytů B jsou tou bílkovinovou složkou, ale krom nich jsou ještě buňky (lymfocyty T různých druhů a úloh). A celé je to propojené v úžasném tanci buněk a složitých přesných molekulových řetízků, které se někam navazují, cosi spouštějí, posílají si signály a předávají dál, něco zesilují a něco tlumí, ať již ve chvíli, kdy se imunita učí, tak i tehdy, kdy koná svoje ochranné dílo. Je to nádherný a složitý svět, k jehož studiu doporučím například šesté vydání klasické učebnice profesorů Hořejšího a Bartůňkové (odkaz).

Virus pohledem elektronové mikroskopie. Zdroj: ZU Ostrava, virologická laboratoř.
Virus pohledem elektronové mikroskopie. Zdroj: ZU Ostrava, virologická laboratoř.

 

Protilátky samy v tom hrají roli přesného hledače charakteristických místeček na zlých patogenech (virech, bakteriích, plísních, nebo parazitech). Těm místečkům se říká antigeny, přesněji antigenní epitopy. Každá protilátka odpovídá jednomu antigenu, umí se na něj navázat, znehybnit nebo zneutralizovat a svým opačným koncem spustit různé další reakce, které označenou částici eliminují. Důležitým antigenním epitopem současného koronaviru je protein S1, který též základem všech vakcín (to jsou ty pacinky, které trčí z viru ven jako koruna okvětních lístků).


Protilátky musí být namířeny přesně proti tomu, co škodí. Proti mikrobům, kteří nám neškodí, nemá smysl bojovat. Jednak je to zbytečné, jednak je to nadměrný výdaj (energie, buněk, živin . . .) a může to být i škodlivé. Protilátky nemusíme mít vždycky po ruce v enormním množství – i to by bylo neekonomické. Stačí mít jen trochu pro případ první potřeby (třeba pro neutralizaci toxinů, tam musí tělo nasadit protilátku jako protijed hned), ale v záloze je třeba mít buňky, které stačí nastartovat a spustit produkci protilátek ve chvíli, kdy se virus dostane do těla a dřív, než se namnoží.


Lymfocyty T  reagují na epitopy patogenu, jsou z nich vybírány klony dobře reagující proti nim a  jsou z nich porodukovány efektorové buňky (E), které ničí buňky napadené virem. Nevhodné klony jsou eliminovány (+).   Část  vyškolených lymfocytů se ukládá jako buněčná paměť (M) pro rychlou specifickou reakci při další expozici patogenu.  (Autorka obrázku: Halina Šimková).
Lymfocyty T reagují na epitopy patogenu, jsou z nich vybírány klony dobře reagující proti nim a jsou z nich porodukovány efektorové buňky (E), které ničí buňky napadené virem. Nevhodné klony jsou eliminovány (+). Část vyškolených lymfocytů se ukládá jako buněčná paměť (M) pro rychlou specifickou reakci při další expozici patogenu. (Autorka obrázku: Halina Šimková).

Protilátky používají lékaři též jako ukazatel, marker, znamení, že se někdo s daným patogenem utkal. Fakt, že někdo protilátky proti nějakému patogenu má, neznamená jen, že se těmito protilátkami brání, ale nepřímo též, že má též vycvičeny i další složky obrany (např. T lymfocyty) a že všechno to si zároveň ukládá v podobě paměťových buněk pro případ potřeby. Výhodou protilátek je, že se snadno stanovují z trochy krve a umí to spousta laboratoří v naší krásné zemi.

 

Takto se například stanovuje imunita spalničková. Dospělí lidé vyššího věku ji prodělali v dětství a mají doživotní imunitu, kterou lze dobře doložit stanovením protilátek. Od doby, kdy se spalničky vakcinují, zmizely případy fatálních infekcí, ale imunní stav není tak jistý a cíleně se došetřuje. V posledních letech se tak například prošetřoval stav zdravotníků, policistů a hasičů. Ti bez protilátek byli dovakcinováni a důležité složky státu jsou takto chráněny pro případ zavlečení této nebezpečné a velmi, velmi nakažlivé infekce (odkaz).

Stejně tak i proti COVID19 si protilátky můžeme opatřit jak překonáním nemoci, tak vakcinací. Pokud používáme stejný antigen, jako je ve vakcíně, můžeme pro oba stavy používat stejné laboratorní metody. Tím netvrdím, že by se měl každý cíleně nakazit. Riziko je hodně velké, zvláště pro seniory a mrtvých bylo hodně. Když už však někdo měl tu smůlu a nemoc prodělal s prokázanou celkovou odpovědí, měl by být zařazen do správné škatulky.

Jsou i výjimky.


Někteří lidé (například děti) mají silnější reakci buněčné složky a protilátková odpověď nemusí dominovat, nebo v čase slábne. Jejich stav je prokazatelný daleko složitějšími testy (například stimulací izolovaných efektorových lymfocytů T antigenem a měřením produkovaných interferonů). Znamená to, že některé děti i dospělí mohou být imunní, ačkoli nemají měřitelné protilátky. Ale pro většinu případů by protilátkové testy pomohly, jistě více než úřední uznávání 180 dnů od prokázané infekce.

Někdy je odpověď tlumena léky nebo jinou nemocí. Bohužel jsou to stavy, kdy nezabírá vakcína a i její kontrola by byla na místě (pro fajnšmekry terapie kortikoidy, B-depleční terapie a další biologická léčba, metotrexát, supresiva po transplantacích atd ). Jsou i falešně pozitivní PCR (odkaz), kde k odpovědi prostě dojít nemůže. Tam stanovení protilátek má nepochybnou informační hodnotu. Různá použití stanovení protilátek jsou v tabulce.

Různé třídy protilátek mohou reagovat proti různým antigenům SARS COV2.
Různé třídy protilátek mohou reagovat proti různým antigenům SARS COV2.
Seznam různých situací, kdy je stanovení užitečné. Pouze první dvě jsou propláceny pojišťovnou. Ověření slabé PCR je ve stanovisku. Ostatní jsou předmětem odborných debat, využívají se v zahraničí nebo se nabízejí samoplátcům.
Seznam různých situací, kdy je stanovení užitečné. Pouze první dvě jsou propláceny pojišťovnou. Ověření slabé PCR je ve stanovisku. Ostatní jsou předmětem odborných debat, využívají se v zahraničí nebo se nabízejí samoplátcům.

Běžné protilátkové testy mají různé techniky stanovení a různé jednotky. Nevadí to tolik, jak by se mohlo zdát: pokud je souprava certifikovaná a vztažená k nějakému standardu (např. WHO NIBSC 20/136 IgG), pak hodnota, kterou výrobce garantuje jako pozitivní, je dobře použitelná. Rakousko má v oblibě jednotky BAU/ml.

Lymfocyty B reagují na antigen překládaný jinými buňkami (APC), dostávají další signály a jsou z nich vybírány efektorové klony, schopné produkovat specifické protilátky (Pc), které můžeme detekovat v séru. Celý proces je složitě řízen pomocí sítě dalších buněk (TfH, Treg . . ), která obnáší komplexní regulační mechanismy. T a B reakce je propojena. Část vybraných B lymfocytů se ukládá jako paměť (M). (Autorka obrázku: Halina Šimková).
Lymfocyty B reagují na antigen překládaný jinými buňkami (APC), dostávají další signály a jsou z nich vybírány efektorové klony, schopné produkovat specifické protilátky (Pc), které můžeme detekovat v séru. Celý proces je složitě řízen pomocí sítě dalších buněk (TfH, Treg . . ), která obnáší komplexní regulační mechanismy. T a B reakce je propojena. Část vybraných B lymfocytů se ukládá jako paměť (M). (Autorka obrázku: Halina Šimková).
Výrobci navíc testují, zda stanovený počet molekul hledané protilátky vykazuje neutralizační schopnost. Protilátky anti S1 prostě musí umět blokovat vazbu proteinu S1 na buněčný receptor (zde ACE2).

 

Ve zmíněné práci (odkaz) šli dál a testovali, zda zjištěné protilátky umí přímo zastavit virus ve vazbě na živé buňky in vitro. Dělá se to tak, že se k plně infekčnímu viru přidá pacientovo sérum (krev bez krvinek) v testovaném ředění a zkoumá se, zda to virus zneškodní natolik, že není schopen napadnout a poškodit buňky v kultuře. Důkladněji to ověřit už nelze. Tato metoda je zlatý standard při hledání rekonvalescentních sér pro léčbu těžkých případů COVID19 – ano, protilátky jednoho člověka mohou být i léčivem pro jiného.

Z článku a dalších uvedených zdrojů plyne, že použití stanovení IgG proti S1 viru SARS COV-2 by mohlo dobře vyhledat a přesvědčit váhající, aby se dali bez otálení vakcinovat. Zvláště takoví, kteří si jen myslí, že nemoc prodělali („v práci to měli všichni a mě taky bylo nějak divně, tak to mám za sebou“). Protilátky u nich neprokážeme a budou mít dobrý podklad ke svému rozhodnutí.

Naopak lidé, kteří už covidem prošli, by věděli, že protilátky mají. Pokud je minulo trasování, v databázích pozitivních nejsou a jsou tlačeni k úřední imunizaci a podle některých zjištění (odkaz) jich je násobně víc než evidovaných.


Co s jedinci, kteří postinfekční protilátky mají, je k odborné diskusi. Česká společnost alergologie a imununologie navrhuje jejich ošetření jednou povzbuzující (boost) dávkou, ale nemusí se s tím spěchat.

Naznačené používání nemusí být plošné ani všeobecně placené ze zdravotního pojištění. Ale u lidí nerozhodnutých by přineslo důvody se rozhodnout, stačilo by pouze protilátky uznávat.

Nezanedbatelné by bylo uklidnění rozjitřené nálady mezi lidmi. Kdo je chráněn, může si to ověřit a může být s velkou jistotou v klidu. Kdo chráněn není, dá se vakcinovat a získá klid rovněž. Zbylá rizika už lidé dokážou ustát, konec konců stále denně riskují třeba v silničním provozu. Šířit však mezi lidmi strach nebo zášť není nic, co bychom měli pěstovat.

 

Literatura

Zuzana Krátká, et al.: Protilátky po prodělané infekci poskytují dostatečnou a dlouhodobou ochranu proti onemocnění COVID-19, ZÚ Ostrava 28. 7. 2021.

David S. Khoury, et al.: Neutralizing antibody levels are highly predictive of immune protection from symptomatic SARS-CoV-2 infe

Autor: Václav Fejt
Datum: 16.08.2021
Tisk článku

Související články:

Covid zvýšil roční úmrtnost... na míru dříve běžnou     Autor: Vítězslav Kremlík (08.10.2021)
V Laosu objevili koronaviry nejblíže příbuzné pandemickému SARS-CoV-2     Autor: Stanislav Mihulka (29.09.2021)
Ako si budeme nažívať s vírusom SARS-CoV-2     Autor: Matej Čiernik (16.08.2021)
Delta prolamuje nákladnou strategii izolace     Autor: Josef Pazdera (06.08.2021)
Lovci sekvencí vydolovali nebezpečné viry v datech zemědělské laboratoře ve Wuchanu     Autor: Stanislav Mihulka (08.04.2021)



Diskuze:



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace