Neandrtálci měnili ekosystémy už před 125 tisíci let  
Donedávna to vypadalo, že lidé mění krajinu tak sotva 10 tisíc let. Archeologové ale objevují doklady, podle nichž je vliv lidí či našich příbuzných na krajinu mnohem staršího data. Nálezy v lignitovém dolu Neumark-Nord ukazují, že tam neandrtálci udržovali otevřenou krajinu vypalováním vegetace již před 125 tisíci let.
Neandrtálci měnili krajinu. Kredit: Pixabay/Ylvers.
Neandrtálci měnili krajinu. Kredit: Pixabay/Ylvers.

Lidé mají obvykle pocit, že náš druh výrazněji zasahuje do prostředí až v nedávné nebo dokonce ve velmi nedávné době. Postupně ale vychází najevo, že lidé měnili přírodu mnohem dříve, než by si kdo býval myslel. Potvrzuje to i nový mezioborový výzkum, který vedli archeologové nizozemské Universiteit Leiden. Zjistili, že naši nejbližší příbuzní neandrtálci, čili lidé v „širokém smyslu“, zásadně měnili prostředí, v němž žili. Vypalovali vegetaci a vytvářeli rozsáhlé plochy otevřené krajiny, a to už před 125 tisíci let.

Wil Roebroeks. Kredit: Universiteit Leiden.
Wil Roebroeks.
Kredit: Universiteit Leiden.

 

Jak uvedl vedoucí výzkumu Wil Roebroeks, archeologové se již dlouho zabývají lidským vlivem na prostředí během historie. Postupně se dostávají stále hlouběji a teď jsou u neandrtálců. Ve výzkumu sehrál stěžejní roli německý lignitový důl Neumark-Nord poblíž Halle. Na této lokalitě probíhá výzkum již několik desetiletí a odborníci mají k dispozici mnoho dat o prostředí a aktivitě neandrtálců, kteří tam kdysi žili. Mimo jiné se tam našly hromady pozůstatků ulovené zvěře, množství kamenných nástrojů a kopy uhlíků z neandrtálských ohnišť.

 

Z nálezů v lignitovém dolu vyplývá, že před příchodem neandrtálců tam byla krajina se smíšenými lesy, vcelku podobnými dnešním, kde žili divocí koně, jeleni, pratuři, ale také sloni, lvi a hyeny. Takové prostředí se rozkládalo od Německa po Polsko. Tehdy začínal nejmladší, tedy eemský interglaciál. Víme o něm překvapivě málo, i když je velice zajímavý, především pro srovnávání s dneškem.

 

Logo. Kredit: Universiteit Leiden.
Logo. Kredit: Universiteit Leiden.

 

Když do této krajiny dorazili neandrtálci, především do blízkosti jezer, prostředí se změnilo. Objevily se velké kusy otevřené krajiny. Roebroeksův tým objevil doklady toho, že za to přinejmenším z části mohli neandrtálci, kteří vypalovali vegetaci. V okolí dnešního dolu Neumark-Nord udrželi krajinu otevřenou nejméně 2 tisíce let. V podobné krajině, kde nebyly objeveny stopy po přítomnosti neandrtálců, přitom zůstávalo prostředí zarostlé poměrně hustými lesy.

 

Jak říká Roebroeks, krajina s neandrtálci v Neumark-Nord je teď nejstarším známým příkladem značného vlivu lidí nebo řekněme lidské linie na krajinu. Jejich výsledky jsou významné nejen pro archeologii, ale také např. pro ochranu přírody a obnovu ekosystémů. Zároveň se s kolegy domnívá, že tohle ještě nemusí být počátek takového vlivu. Prý je docela dobře možné, že v budoucnu nalezneme stopy po podobném výrazném vlivu našich dávných předků na krajinu, které budou ještě mnohem starší.

 

Video: Vegetation Openness During the Last Interglacial/Early-Mid Holocene in Europe

 

Literatura

Universiteit Leiden 15. 12. 2021.

Science Advances online 15. 12. 2021.

Datum: 19.12.2021
Tisk článku

Související články:

Kouzelná krajina se slony, mamuty a mastodonty     Autor: Stanislav Mihulka (08.12.2009)
Amazonský prales roste na ruinách zaniklých civilizací     Autor: Stanislav Mihulka (16.12.2009)
V Amazonii objevili stovky velkých, dávných a záhadných geoglyfů     Autor: Stanislav Mihulka (11.02.2017)
Editované minimozky pohánějí výzkum neandrtálců     Autor: Stanislav Mihulka (01.03.2021)
Jak denisované pomohli Homo sapiens zabydlit Tibet     Autor: Jaroslav Petr (09.12.2021)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz