V průběhu virové infekce se v těle nemocného vytvářejí specifické protilátky, které v krvi vyléčené osoby přetrvávají delší dobu po uzdravení. Odebírat krev uzdraveným pacientům a dávat ji nemocným, je stoletá osvědčená strategie, která v řadě případů zabírá. S léčbou pomocí plazmy byly dobré zkušenosti například u nemocných s virovou horečkou Ebola. Proto také zpočátku v lékařské komunitě panoval optimismus, že tak půjde léčit i nemocné s covid-19.

Světová zdravotnická organizace (WHO, z anglického názvu World Health Organization) je agentura Organizace spojených národů. Je koordinační autoritou v mezinárodním veřejném zdraví. Logo. Kredit: WHO.

Odborná literatura ale již delší dobu přináší výsledky klinických studií, že tato léčba je neúčinná. Z mnoha jmenujme například závěr vědců z University of Pittsburgh School of Medicine, kterým z rozsáhlých klinických dat vyšlo, že léčba rekonvalescentní plazmou je u kritických COVID-19 neúčinná s jistotou více než 99 %! Ve stejném duchu se neslo i výroční zasedání Evropské společnosti intenzivní medicíny.

Nejnovější informace v tomto směru přináší i jeden z nejprestižnějších světových zdravotnických časopisů - British Medical Journal. Mimo jiné v něm lze najít stanovisko Světové zdravotnické organizace (WHO). Praví se v něm, že: „Aktuální důkazy ukazují, že podání rekonvalescentní plazmy nezlepšuje přežití ani pacientům nesnižuje potřebu mechanické ventilace“. Dále se ve zprávě důrazně doporučuje nepoužívat krevní plazmu u lidí, kteří nemají vážné příznaky COVID-19, a u pacientů s těžkým a kritickým onemocněním jen v rámci klinické studie.

Tento článek nemá v úmyslu znevažovat dárcovství krve. Ostatně, mezi oslími autory je zastoupení dárců požehnané. Jen nám poněkud zvláštní připadá, že k dárcovství rekonvalescentní plazmy vyzývají instituce, jakými jsou například Fakultní nemocnice Brno, Fakultní nemocnice v Ostravě,… že v podobném duchu je i doporučený postup pro použití rekonvalescentní plazmy k léčbě dospělých pacientů s COVID-19 uveden i na stránkách SUKL (s odkazem na materiál Evropské komise). Přitom jde o léčbu, s níž zahraniční vědecká i klinická pracoviště, nemají dobré zkušenosti. A ani Světová zdravotnická organizace ji nedoporučuje.

Literatura

Fakultní nemocnice Brno - FN Brno hledá dárce rekonvalescentní plazmy.

Fakultní nemocnice Ostrava – Aktuality 27.12.2021: V Ostravě aplikují krevní plazmu pacientům pozitivním na koronavirus. Darováním rekonvalescentní plazmy pomůžete v léčbě COVID pozitivních pacientů!

NSP Karviná-Ráj - Hematologicko-transfuzní oddělení NsP Karviná-Ráj vyzývá muže, kteří prodělali koronarovirovou infekci, aby přišli darovat plazmu pro potřeby léčby hospitalizovaných COVID pozitivních pacientů s těžkým průběhem.

SUKL – Doporučený postup pro použití rekonvalescentni plazmy v léčbě dospělých pacientů s COVID-19.

Lise J. Estcourt et al, Effect of Convalescent Plasma on Organ Support–Free Days in Critically Ill Patients With COVID-19, JAMA. DOI: 10.1001/jama.2021.18178

Simonovich V.A., et al.: PlasmAr Study Group. A Randomized Trial of Convalescent Plasma in Covid-19 Severe Pneumonia. N Engl J Med. 2020 Nov 24. doi: 10.1056/NEJMoa2031304. Epub ahead of print. PMID: 33232588.

The British Medical Journal

WHO - WHO recommends against the use of convalescent plasma to treat COVID-19

Poznámka

Po vyjití tohoto článkuvyšly ve vědeckých časopisech k danému tématu dva vzájemně si odporující články.  Upozornění na ně poslal pan Machala. Děkuji a rád zde na ně připojuji odkaz:

A Convincing Case for Convalescent Plasma Treatment of COVID-19

Public Health Watch: Study Finds No Benefit for Convalescent Plasma in Severe COVID-19