Houpačka racionality se pořádně vychýlila k emocím. Kredit: Scheffer et al. (2022).

Když se v tíživé době brexitu a Trumpova vítězství ve volbách objevila v mediálních headlinech „postpravda“ (post-truth), bylo to pro mnohé překvapením nebo i šokem, z něhož se dodnes nevzpamatovali. Postpravda, tedy vytváření reality spíše na základě emocí než faktů, ale nezmizela. Podle Oxford Dictionary se stala slovem roku 2016 a bují všude kolem nás.

Podle pozoruhodného výzkumu odborníků nizozemské Wageningen University & Research (WUR) a americké Indiana University to ale vlastně žádným překvapením být nemělo. Objevili totiž velice zajímavý trend, při němž se ve veřejném diskurzu stávají fakta stále méně relevantními. A jejich místo zaujímají nevypočitatelné a nebezpečné emoce. Jak by krásně řekli Anglosasové, náš svět sklouzává z ratia do sentimentu.

Marten Scheffer z WUR a jeho kolegové analyzovali texty a jazyk milionů knih. Zjistili, že od zhruba od roku 1850 v knihách výrazně roste počet „racionálních“ slov souvisejících s uvažováním, jako jsou „určit“ nebo „závěr“. Naopak „intuitivní“ slova souvisejících s lidskou vlastní zkušeností, například „cítit“ nebo „věřit“, z knih významně mizí. Tento trend racionality pokračoval až roku 1980. Pak se najednou zlomil a od té doby se propadá, a to strměji, než předtím rostl. S úpadkem racionality nastupují emoce. Současně s tím probíhá zřetelný posun od kolektivního po individuální vnímání světa, které se odráží v poměru zájmen v jednotném čísle k zájmenům v množném čísle (já/my).

Marten Scheffer. Kredit: SparcS.

Jak říká Johan Bollen z Indiana University, který byl členem výzkumného týmu, lovit trendy používaného jazyka v oceánu vydávaných knih je nesmírně obtížné. Přesto badatelé takový trend objevili, a to jak v beletrii a naučné literatuře, tak i ve fikci. Zároveň jsou přesvědčeni, že nejde o „knižní“ artefakt. Stejný trend vylezl z analýz článků v New York Times.

Proč se to děje? Stručně řečeno, Bollen a spol. to nevědí. Možností je celá řada a je obtížné určit, která, pokud nějaká, by měla mít navrch. Pokud jde o „trend rozumu“ (1850-1980), Max Weber svého času mluvil o „odkouzlení“ moderní doby, kdy pokrok a nesporné úspěchy vědy protlačily racionální styl vidění světa do každodenního života, až lidem připadal normální, i když dlouho předtím, a možná nikdy, nebyl.

S nástupem „trendu emocí“ je to ještě slabší. Není vůbec jasné, co by v tom mělo hrát rozhodující roli. Jednou z možných příčin jsou prohlubující se ekonomické těžkosti celého světa, spojené s tím, že rozum sice přinesl ohromná bohatství, ale užívají si je jen málokteří – nad čímž rozum občas zůstává stát. Podle autorů studie přilévají olej do ohně sociální média, která zřejmě od roku 2007 urychlila zmíněný trend „úpadku rozumu“ a kde bují jazyk prošpikovaný emocemi.

Logo. Kredit: WUR.

Jak ale říká Ingrid van de Leemput z WUR, na konkrétních příčinách tak moc zase nezáleží. Podle jejich výsledků je fenomén postpravdy spojený s monumentální houpačkou historie, která balancuje mezi dvěma zásadními módy myšlení – uvažování versus intuice. Pokud mají s kolegy pravdu, tak to znamená, že se s tím nedá nic moc dělat, respektive, nedá se tomu čelit tradičními silovými postupy. Bylo by to jako stát v příboji a doufat v zastavení moře. Podle van de Leemputové se na to musí jinak. Společnosti potřebují nalézt novou rovnováhu, která bude uznávat význam intuice a emocí – a přitom umožní využívat plnou sílu rozumu a vědy k řešení palčivých problémů doby.

Video: Marten Scheffer - Lost Attraction: tipping humans

Literatura

Phys.org 12.1. 2022.

PNAS 118: e2107848118.