Na japonské univerzitě již dávky spermií od různých myších kmenů místo nádob s tekutým dusíkem, uchovávají v knize. Snižují si tím náklady na provoz a šetří to i prostor. Knihu uchovávají v mrazničce nastavenou na mínus třicet stupňů Celsia. Kredit: Daewoo Ito, Yamanashi University.

Arabům vděčíme za víc než jen inseminaci. Třeba i za moderní chirurgii. Za jejího zakladatele je považován Abulcasis (uváděný také jako Al-Zahráví). Z jeho encyklopedie čerpala evropská medicína řadu staletí. Také nynější novinka z oblasti boje s neplodností, se zdá být jen znovuobjevením zkušeností starých praktiků z dob první islámské říše. Než se k tomu ale dostaneme, dovolte připomenout další z nedávných reprodukčních milníků.

Potomstvo z vysušených spermií

První tým, kterému se podařilo přivádět na svět potomky z lyofilizovaných spermií, vedl Ryuza Yanagimachi na  University of Hawaii v Honolulu. Jeho práce ukázaly, že i „mrtvé“ savčí spermie si uchovávají dědičnou informaci nepoškozenou. A že dokonce si uchovávají i některé z enzymatických aktivit. Výsledkem je, že vpravení takové vhodně připravené „sušenky“ do oocytu je schopno nastartovat vývoj embrya a plodu. A pochopitelně i dát vznik mláďatům. Například myši, potkana, králíka i koně.

Názorná ukázka, jak si vědci poslali myší spermie z jedné laboratoře do druhé japonskou poštovní službou. Kredit: Daewoo Ito, Yamanashi University.

V Zemi vycházejícího slunce havajskou techniku ještě vylepšili. V loňské zprávě z Yamanashi University se praví, že pokud se za chladu vakuem vysušené sperma uchovává ve skleněné ampuli, ponechává si oplozovací schopnost déle než rok. A nebo že spermie lze uchovat dokonce i v obyčejném balícím papíru. Vzdušná vlhkost a přítomnost kyslíku lyofilizovaným spermiím nesvědčí a proto z těch „balených“ do papíru a uchovaných při pokojové teplotě, lze získat potomka maximálně po třech dnech. I to je ale dost na to, aby se mohly spermie posílat v obálce poštou kdekoli na světě. O pokusech na lidech zpráva nehovoří.

Laboratorní vtípek: Novoroční přání s přilepenou obálčičkou s lyofilizovanými spermiemi (zatím jen s těmi od myšáků). Kredit: Daewoo Ito, Yamanashi University.

Hit dne

S infekcemi urogenitálního traktu má problém především ta hašteřivější polovina lidského pokolení. Na vině je krátká uretra takže ascendentní infekce (z tlustého střeva přes perineum) je snadnější. Nejčastějšími původci infekcí intimních partií bývají E. coli, Proteus mirabilis, Klebsiella pneumoniae, Enterobacter, Pseudomonas; G+ bakterie – Rod Enterococcus a Staphylococcus saprophyticus. Kolonizace vaginálního vestibula je poměrně častá. U nás mužů tomu odpovídá infekce předkožkového vaku. Vážnější problém u obou pohlaví nastává až po případné infekci močové trubice, močového měchýře, případně horních cest močových.

Nyní se dostáváme k tomu kvůli čemu vznikl tento článek – že není infekce, jako infekce. Alespoň u párů s problémem početí, kde na vině je muž a snížená viabilita jeho spermií. U takových případů se infekce zdá být výhrou. Mělo by jít o dílo enterobacteru (mikroba z rodu gramnegativních, fakultativně anaerobních tyčinkovitých bakterií). Pravdou je, že u hostitelů se sníženou imunitou jsou patogenem způsobujícím oportunní infekce. Nicméně u zdravých jedinců by to s jejich škodlivostí být tak zlé nemuselo. Statisticky vzato, infekce se stává podporovatelem plodnosti.

Dvě hypotézy

Tou první je, že by mohlo jít o blahodárné působení enzymů, které bakterie vylučují a jejichž primární účel je ztěžovat konkurenčním sokyním život. Představa je taková, že svým proteolytickým efektem částečně narušují obal vajíčka (možná jen jeho kumulární buňky) což spermiím „dobývání cíle“ usnadňuje.

Potomstvo myší pocházející počaté z lyofilizovaných spermií. Po dosažení dospělosti nejevily myšky známky neduhů a i jejich plodnost byla normální. Kredit: Daewoo Ito, Yamanashi University.

Druhou  lze nazvat čistě mechanickou. Řeč tu je o bakteriích které jsou obdařeny bičíky – nomenklaturně se řadí mezi pohyblivé bakterie. Jejich efekt se tu dává do souvislosti s nárůstem případů, kdy spermiogramy vykazují sníženou motilitu. Úvaha je taková, že pohyb bakterií je mimoděk nápomocen jakémusi dostrkávání invalidních spermií do blízkosti vajíčka, což jim jejich úkol usnadňuje splnit navzdory hendikepu pohyblivosti (možná i za vydatné asistence samotného vajíčka).

A kde že je ona na samém začátku článku avizovaná, spojitost se zkušenostmi Starých Arabů? Autoři studie ji spatřují v tehdejším nedodržování hygieny při provádění inseminace (onoho vkládáním chumáčků sena). Zde uvažované bakterie jsou typickými komenzály tlustého střeva a v okolí vulvy jich je na kontaminaci více než dost. Vkládanými chomáčky s nasáklým spermatem dávní chovatelé nutně museli manipulovat v blízkosti řitního otvoru a jejich neopatrnost (možná i záměrná) mohla být tím, co vedlo k bakteriální kontaminaci a co stálo za tehdejším úspěchem prvních inseminátorů.

Podotek

Trend demografických křivek přirozeného procesu obnovy obyvatelstva našich zemí dává tušit, že spějeme spíše k záhubě. A protože tonoucí se stébla chytá, pokud by se některá z hypotéz potvrdila, mohlo by dojít i na hesla typu: „Šířením vhodné pohlavní infekce za vyšší reprodukci“.

Literatura

Daiyu Ito, et al.: Mailing viable mouse freeze-dried spermatozoa on postcards, Science.DOI: 10,1016 / j.isci.2021.102815

Poznámka redakce:

* Pokud se Vám na tomto článku něco nezdálo, měli jste pravdu. Správně je jen polovina. Druhá jeho půlka (pod čarou, označena jako „Hit dne“) je fikcí. Řada klíčových poznatků ale i tam vychází z reality, jen to jejich pospojování není tak úplně košer.