Dnes již 80letý, stále aktivní MUDr. František Koukolík, DrSc., neuropatolog, spisovatel a publicista. Kredit: Wikipedia, Jindřich Nosek (NoJin), CC 4.0

Každý čtenář Osla jistě zná jméno renomovaného českého neuropatologa, Mudr. Františka Koukolíka, DrSc., pro jeho populární knížky a poutavé veřejné přednášky. I když jeho pracovní záběr je široký a jeho popularizační aktivity obdivuhodné, většině z nás zejména pomohl pochopit, koho označují pojmy deprivant či psychopat.

Násilí. Kredit: Pixabay / CC0 Public Domain

Ti vnímavější si díky doktoru Koukolíkovi uvědomují varování, že kromě lehce rozpoznatelných „jednodušších“ psychopatů s neskrývanými agresivními sklony, kteří s pocitem nadvlády a uspokojení způsobují utrpení povětšinou fyzicky slabším, existují i „chytří“, kterých seberealizace a cesta k vlastnímu prospěchu vede přes mrtvoly – v tom sociálním, společenském, pracovním nebo ekonomickém smyslu slova.

Ti první plní věznice, ti druzí nejednou úspěšně šplhají po společenských, manažerských a politických žebřících. Jsou inteligentní, a tak dokážou vhodné sociální chování v případě nutnosti simulovat, aniž by ho měli přirozeně vžité. Pocity strachu empatie a soucitu, s výjimkou sebelítosti, nepatří k jejich přirozené emocionální výbavě a tu vaši dokážou zneužít. Lžou, podvádějí, případně i týrají bez výčitek svědomí. Více v následujícím starším videu s krátkou přednáškou MUDr. Koukolíka (na internetu jsou k dispozici mnohé další):

Profesor Martin Sellbom, Katedra psychologie, Otažská univerzita Nový Zéland Kredit: University of Otago

Jak však antisociální poruchy osobnosti, mezi něž psychopatie patří, ovlivňuje věk? Ti, co se profesně duševním zdravím zabývají, nejsou v odpovědi jednotní, mnozí jsou přesvědčení, že od středního věku se postupně utlumují. Novozélandsko-americká trojice vědců se rozhodla alespoň zatnout do tohoto gordického uzlu pomocí průzkumu, v němž zpovídali 1 215 respondentů. Samozřejmě neptali se přímo lidí, u nichž byly psychopatické sklony odhaleny již v mládí, ale těch, kteří je dobře dlouhá léta znají, tedy rodinných příslušníků a blízkých známých. Těch, jenž dovedou porovnat chování asociálů v průběhu desetiletí, když byli mladší a pak starší padesáti let. Aby výsledky byly porovnatelné, jednoznačné a co nejméně subjektivní, dotazy odpovídaly Diagnostickému a statistickému manuálu duševních poruch.

Možná i na základě vlastních nebo zprostředkovaných zkušeností tušíte, k čemu se výzkumníci dobrali. Respondenti potvrdili, že jedinci, kteří splňují kritéria pro psychopatii, se po 50. roce věku podstatně nemění a nadále se dopouštějí antisociálního chování a způsobují lidem ve svém blízkém okolí problémy. Nejde jen o fyzická a psychická traumata, ale i vážné materiální a finanční ztráty. Až 93 % dotazovaných uvedlo, že míra manipulace, lhaní, podvádění a dalších forem antisociálního chování jejich psychopatických známých nebo příbuzných se vyšším věkem nezměnila nebo dokonce postupně narůstala. U mnohých se však částečně měnily projevy. Například jedna z dotazovaných o svém bývalém manželovi uvedla: "Čím byl starší, tím se stával více nedůtklivým. Lhal, podváděl, zneužíval i kradl, s přibývajícími léty méně skrýval své chování a zdálo se, že si krutosti otevřeně užívá“.

Dysfunkce orbitofrontální kůry může být jednou z příčin poruch sociálního chování, včetně psychopatie Kredit: PaulWicks English Wikipedia, volné dílo

Pro dítě nepředstavitelně traumatizující je psychopatický rodič, protože se nemá se jak samo bránit. Jaké dětství musela přežít dcera, jež o své matce uvedla: "Nikdy se nic nezměnilo. Vykořisťuje, lže, propadává záchvatům vzteku, zuří, opouští se, naříká, ponižuje, vyhrožuje, a kdyby na to měla sílu, byla by i fyzicky nebezpečná“.

"Existuje mnoho způsobů, jak se lidé mohou stát oběťmi, a mnozí si varovné příznaky psychopatie neuvědomují, dokud není pozdě. Psychopatičtí jedinci mohou být velmi okouzlující a říkat ty správné věci, aby si někoho získali, pak však začnou s manipulací," připomíná jeden z autorů studie, profesor Martin Sellbom z novozélandské University of Otago.

Američanka Donna Andersenová, zakladatelka Lovefraud.com (Podvod s láskou), sama oběť psychopatického podvodníka, se snaží informacemi varovat před asociály a radami pomoct těm, co se stali jejich kořistí. Kredit: Lovefraud  Education and Recovery

Spolu s kolegyněmi zhodnotil důsledky asociálního chování na oběti i statisticky: 88 % respondentů uvedlo, že trpí úzkostnými stavy a depresemi, 70 % se potýká s posttraumatickou stresovou poruchou, 31 % uvažovalo o sebevraždě nebo se o ni pokusilo. Kvůli svým asociálním rodinným příslušníkům nebo „přátelům“ přišlo o peníze 68 % respondentů, 45 % se zadlužilo. Co se fyzického násilí týče, až 27 procentům dotazovaných šlo alespoň jednou o život a 26 % utrpělo zranění nebo bylo fyzicky týráno.

Hlavní autorka studie, Američanka Donna Andersenová, zakladatelka neziskové organizace Lovefraud Education and Recovery (Podvod s láskou: vzdělávání a zotavení): "Každý, kdo očekává, že s věkem sociopat dospěje nebo se uklidní – ať už je to partner z původně romantického vztahu, člen rodiny, kolega v práci nebo přítel – by měl přestat plýtvat svým životem a utéct. On nebo ona se totiž nezmění."

Totéž jako jedinou účinnou obranu před psychopatem radí i čeští odborníci. Jenže ne vždy to jde, a ne vždy je to rozumné. Někdy je potřeba s nimi bojovat. Psychopat totiž není synonymem hlupáka. Dokáže rozložit a zruinovat nejen rodinu či firmu, ale pro vlastní prospěch bez skrupulí poškodit i stát a ublížit vlastnímu národu. A jak politologové dobře vědí, politika si své lidi vybírá. Možná i proto se mnozí lidé v mnoha zemích snaží při volbách rozeznat mezi menším a větším zlem, protože důvěru není do koho vložit.

Návod jak poznat psychopata

Literatura

Journal of Offender Therapy and Comparative Criminology, University of Otago New Zealand