Adaptované hyeny ve stínu silničního válce. Kredit: Dr Oliver Höner & Dr Eve Davidian, Hyena Project.

Prokletím evoluce je, že každého zajímá, čemuž se snaží vycházet vstříc tlumočením do stravitelných příběhů – ale zároveň zahrnuje obtížně pochopitelné koncepty, které často napáchají více škody než užitku. Typickým příkladem je biologická zdatnost, čili fitness. Pokud se někdo s upřímným zájmem dostane k příslušnému heslu na Wikipedii, tak tam zjistí, že fitness vlastně objektivně neexistuje a přesto je užitečnou zkratkou v evolučním výzkumu. A teď takové věci vysvětlujte lidem…

Timothée Bonnet. Kredit: ANU.

Německý institut Leibniz Institute for Zoo and Wildlife Research (IZW) ve své tiskové zprávě o novém výzkumu mluví o záležitostech kolem fitness poněkud tajuplně jako o „palivu evoluce“, čímž tomu moc nepomáhá. Nicméně, výzkum početného týmu, který vedl Timothée Bonnet z Australian National University (ANU), rozhodně stojí za pozornost.

Bonnet s kolegy analyzovali rychlost adaptivní evoluce, tedy to, jak rychle se přírodní výběr, který neustále pracuje všude kolem nás, když organismy čelí rozmanitým problémům, otiskne do evolučních změn jednotlivých druhů. Adaptivní evoluce je další vypečený koncept, o němž se hodně mluví, až fantazíruje, ale přitom o ní nic moc nevíme a není ani jasné, jak rychlá může být. V zásadě jde o projevy mikroevoluce, tedy evoluční vývoj na úrovni populací a jedinců.

Logo. Kredit: ANU.

Bonnetův tým to vzal od podlahy a zpracoval rozsáhlá dlouhodobá data evolučního výzkumu u 19 volně žijících populací ptáků a savců, které zahrnovaly celkem 15 druhů z celého světa. Jsou to samé fascinující věci, včetně neuvěřitelného výzkumu populace vysmátých hyen skvrnitých v populárním kráteru Ngorongoro v Tanzanii. Vědci je sledují déle než 26 let a mají k dispozici genetická data více než 2 000 jedinců z celkem 8 generací.

Výzkum nakonec dospěl k závěru, který zřejmě leckoho překvapí. Zdá se, že adaptivní evoluce volně žijících savců a ptáků je rychlejší, než se čekalo. V některých případech dokonce mnohem rychlejší. Autoři studie jsou přesvědčeni, že mnoho druhů v přírodě může mít nemalou evoluční kapacitu pro adaptace na náš měnící se svět. Oteplování, znečištění, zemědělství, města, prostě stará známá písnička. Poučením budiž, že přírodu není radno příliš brzy odepisovat.

Video: Bonnet: Demographic consequences of contemporary adaptive evolution in a wild rodent population

Literatura

Phys.org 26. 5. 2022.

Science 376: 1012–1016.