Prvenství ve špičkovém výzkumu – Čína nebo USA?  
O studii, která dokládá, že v úzkém jednom procentu nejcitovanějších vědeckých článků Čína předběhla USA.

Plán kampusu prestižní čínské Čching-chua univerzity, jež má rozlohu přes 442 ha a nachází se na území bývalých zahrad dynastie Čching. Zachované krásné krajinářské úpravy v čínském stylu a tradiční stavby se střídají s moderními budovami v západním stylu. Kredit: Tsinghua University
Plán kampusu prestižní čínské Čching-chua univerzity, jež má rozlohu přes 442 ha a nachází se na území bývalých zahrad dynastie Čching. Zachované krásné krajinářské úpravy v čínském stylu a tradiční stavby se střídají s moderními budovami v západním stylu. Kredit: Tsinghua University

Na stránce SprigerLink (gigantické databáze odborných publikací) se objevila analýza pod názvem „A discussion of measuring the top-1% most-highly cited publications: quality and impact of Chinese papers“ (Diskuze o měření (nebo spíš analýze) 1 % nejcitovanějších publikací: kvalita a dopad čínských článků.)

 

Umělecké zobrazení vesmírné stanice Tchien-kung s dvěma nákladními kosmickými loděmi Tchien-čou vlevo a vpravo a kosmickou lodí s posádkou Šen-čou 13 ve spodní části. Kredit: Shujianyang, Wikipedia, CC4.0
Umělecké zobrazení vesmírné stanice Tchien-kung s dvěma nákladními kosmickými loděmi Tchien-čou vlevo a vpravo a kosmickou lodí s posádkou Šen-čou 13 ve spodní části. Kredit: Shujianyang, Wikipedia, CC4.0

Trojice renomovaných autorů, Caroline S. Wagnerová z Fakulty pro věci veřejné Johna Glenna Ohiské státní univerzity ve městě Columbus, Lin Zhangová z Katedry informačního managementu Wuhanské univerzity a guru scientometrie, Loet Leydesdorff ze Školy komunikačního výzkumu Amsterdamské univerzity, v článku tvrdí, že „na základě údajů Web of Science lze zjistit, že Čína v roce 2019 předstihla USA v relativním podílu na 1 % těch nejlepších (nejcitovanějších) článků, poté, co v roce 2015 v tomto ukazateli předstihla EU.“ A pokračují: „Toto zjištění je však v rozporu s opakovanými zprávami západních agentur, že kvalita čínských vědeckých výstupů zaostává za ostatními vyspělými zeměmi, i když je dohání v počtu článků.“


Podrobná, pro odborníky v scientometrii bezpochyby inspirativní, ale pro laika hůř stravitelná analytická práce je, na rozdíl od stránky SpringerLink, celá volně dostupná na arXiv.org (elektronický archiv preprintů vědeckých prací z oblasti matematiky, fyziky, informatiky a biologie). Autoři v ní podrobně rozebírají různé přístupy hodnocení zemí ve špičkové vědě. Při porovnávání citačních dat vážených podle jednotlivých vědeckých oblastí si USA zatím zachovávají prvenství v horním jednom procentu nejlepších vědeckých publikací. Ale podle Caroline Wagnerové, první autorky studie, je tento přístup vhodný pro porovnávání prací v jednotlivých vědních odborech, ne však pro srovnání celkových výstupů výzkumu z jednotlivých zemí. Proto autoři při analýze citačních údajů z databáze Web of Science použili k posouzení příspěvků k nejkvalitnějšímu výzkumu nevážená data.

Výzkumné plavidlo Š'-jen 1 (Shiyan 1) Čínské akademie věd Kredit: Chinese Academy of Sciences
Výzkumné plavidlo Š'-jen 1 (Shiyan 1) Čínské akademie věd Kredit: Chinese Academy of Sciences

 

Podle nich v roce 2019 bylo mezi top 1 % nejcitovanějších článků 1,67 % článků od čínských autorů ve srovnání s 1,62 % článků s americkými autory (na 2. místě). Ale ať upřednostníme jakýkoli statisticko-analytický přístup, je zřejmé, že Čína „jede“ nejen ekonomicky, ale i ve světě vědy, výzkumu a nových technologií. A je jedno, jestli v nějakém srovnání je první, nebo druhá, či třetí. Důležitý je trend. Grafy, které nabízí článek na arXiv.org, hodně vypovídají.


Profesorka Wagnerová pro informační web Physics World vyslovila přesvědčení, že za rychle rostoucím vědeckým vlivem Číny jsou rozsáhlé investice do výzkumu a vývoje, do vědecké infrastruktury, mobility studentů a vědců i zaměření vědní politiky na přední oblasti výzkumu. To je nakonec asi jediný možný přístup růstu – samozřejmě počínaje s kvalitním vzděláváním. Zajímavé jsou závěrečné věty v obou zmíněných zdrojích, které jako by naznačovaly, že co se výzkumné inspirace týče, karta se obrací. Popularizační článek ve Physics Worldu končí slovy: Wagner is now investigating how the US can exploit new knowledge “no matter where it is developed” (Wagnerová nyní zkoumá, jak mohou USA využít nové poznatky "bez ohledu na to, kde se rozvíjejí“). A odborná studie je zakončena větou: „China’s science policy has propelled the nation to world-class levels in a very short time period, moving the nation’s profile from rapid imitation to levels challenging nations with a longer history of world-leading science“ (Vědní politika Číny vynesla národ ve velmi krátké době na světovou úroveň a jeho profil posunula z rychlého napodobování na úroveň, která je výzvou pro národy s delší historií v čele světové vědy).

 

Autorské trio:

Caroline S. Wagner, John Glenn College of Public Affairs, The Ohio State University, první autorka studie.  Kredit: OSU, Volné dílo.
Caroline S. Wagner, John Glenn College of Public Affairs, The Ohio State University, první autorka studie. Kredit: OSU, Volné dílo.
Loet Leydesdorff, emeritní profesor dynamiky vědecké komunikace a technologických inovací na Amsterdamské univerzitě Kredit: Leydesdorff, Wikipedia, volné dílo
Loet Leydesdorff, emeritní profesor dynamiky vědecké komunikace a technologických inovací na Amsterdamské univerzitě Kredit: Leydesdorff, Wikipedia, volné dílo
Profesorka Lin Zhangová, Fakulta informačního managementu Wuhanské univerzity Kredit: Department of Information Management Science, School of Information Management, Wuhan University.
Profesorka Lin Zhangová, Fakulta informačního managementu Wuhanské univerzity Kredit: Department of Information Management Science, School of Information Management, Wuhan University.

 

Vysvětlivky

Web of Science™ je nejdůvěryhodnější celosvětová databáze citací nezávislá na vydavatelích odborných časopisů. Web of Science, vedený odkazem Dr. Eugena Garfielda, vynálezce prvního citačního indexu na světě, je nejvýkonnějším výzkumným nástrojem, který poskytuje nejlepší publikační a citační údaje ve své třídě pro spolehlivé vyhledávání, přístup a hodnocení.

Komplexní platforma umožňuje sledovat publikované studie napříč obory a času z téměř 1,9 miliardy citovaných odkazů z více než 171 milionů záznamů.

SpringerLink je nejobsáhlejší on-line databází vědeckých, technických a lékařských časopisů, knih a referenčních děl na světě. Nabízí elektronické a tištěné publikace v první řadě z popředního vědeckého nakladatelství Springer-Verlag, ale také nakladatelství Urban a Vogel, Steinkopff nebo Birkhäuser.

Video (v angličtině) How To Find The Weighted Mean and Weighted Average In Statistics (Jak zjistit váženou střední hodnotu a vážený průměr ve statistice)

Literatura: Physics World, SprigerLink, arXiv.org

Datum: 14.06.2022
Tisk článku

Související články:

Jak vytvořit úspěšný tým?     Autor: Dagmar Gregorová (10.10.2010)
Retardéry snižují dětem inteligenci     Autor: Josef Pazdera (08.08.2017)
Klotho by nás mohla zachovat fit a mysli otevřené     Autor: Josef Pazdera (12.08.2017)
Věřící se rozhodují intuitivněji     Autor: Dagmar Gregorová (08.05.2018)
Větší lidské mozky upřednostňují centra myšlení     Autor: Dagmar Gregorová (09.06.2018)
Čínská policie využívá Watrix – rozpoznává osoby podle chůze     Autor: Josef Pazdera (07.11.2018)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz