Umělá inteligence z Chicaga předpovídá zločiny na týden dopředu  
Nejde o Minority Report, ale pozornosti si už získala dost. Tuhle umělou inteligenci nakrmili daty o kriminalitě ve vybraných velkých amerických městech a pak dokázala se slušnou úspěšností předpovídat výskyt zločinů během následujícího týdne. Na preventivní zatýkání to není, ale pro management města a policie by to smysl mělo.
Na Chicago shlíží inteligence. Kredit: Best Chicago Image / Wikimedia Commons.
Na Chicago shlíží inteligence. Kredit: Best Chicago Image / Wikimedia Commons.

Umělé inteligence zvládnou leccos, pokud to lze vyčíst z velkého souboru dat. Ishanu Chattopadhyay z americké University of Chicago a jeho kolegové možná poněkud podlehli svébytnému géniu loci Chicaga, které během své barvité historie bylo svého času i gangsterskou metropolí. Jejich umělá inteligence totiž předpovídá zločiny.

 

Ishanu Chattopadhyay. Kredit: University of Chicago.
Ishanu Chattopadhyay. Kredit: University of Chicago.

Mnohým z nás se nepochybně ihned vybaví dystopický Prekrim pod velením nešťastného Johna Andertona. Tak dobré ale umělé inteligence ještě nejsou. Chattopadhyay to pro jistotu naplno říká pro média: „Není to Minority Report.“ Jejich tým inteligenci vycvičil na datech o zločinnosti v Chicagu v letech 2014 až 2016. Poté předpovídala výskyty zločinů v následujících týdnech, se slušnou přesností.

 

Vědci si rozdělili Chicago do čtvercové sítě o velikosti 300 metrů a v této síti dokázali předpovědět zločin během příštího týdne, s přesností 90 procent. Následně stejným způsobem inteligenci vytrénovali a otestovali na dalších 7 významných městech USA, s podobně kvalitními výsledky.

 

Předešlé snahy využít umělou inteligenci k předpovídání zločinu trpěly pikantními kontroverzemi. Vytahovaly totiž z dat rasovou zátěž, která bývá ke kriminalitě přilepená, i když obvykle nejde o příčiny ale důsledky. Chicagská policie například před pár lety vyzkoušela algoritmus, který měl vybrat lidi, u nichž je nejvyšší pravděpodobnost, že se připletou ke střelbě. Když se ukázalo, že algoritmus vybral 56 procent chicagských Afroameričanů ve věku 20-29 let, raději vše zametli pod koberec. Nepochybně slyšeli o Zolově algoritmu a helikariérech.

 

Chattopadhyay přiznává, že jejich inteligence určitě nasála něco z rasové zátěže. Zároveň ale aktivně podnikli kroky, aby tuto zátěž, která kroutí data, co nejvíce omezili. Rovněž zdůrazňuje, že jejich inteligence „zločinů“ neidentifikuje podezřelé, ale jenom oblasti s vysokou pravděpodobností brzkého zločinu.

 

Logo. Kredit: University of Chicago.
Logo. Kredit: University of Chicago.

K čemu je taková inteligence dobrá? Jak říká Chattopadhyay, zdroje ruky zákona nejsou neomezené. Umělá inteligence tohoto typu může sloužit jako poradce při rozdělování prostředků na vyšších úrovních, s přihlédnutím k tomu, kde budou v blízké budoucnosti více potřeba. Jejich tým vše zveřejnil, včetně algoritmu a dat, aby se na to mrkli i další odborníci a každý, kdo bude chtít.

 

Literatura

University of Chicago 30. 6. 2022.

Nature Human Behaviour online 30. 6. 2022.

Datum: 03.07.2022
Tisk článku

Související články:

Mohou být umělé inteligence depresivní a mít halucinace?     Autor: Stanislav Mihulka (11.04.2018)
Nová umělá inteligence předpovídá smrt. A její tvůrci nevědí jak     Autor: Stanislav Mihulka (13.11.2019)
Umělá inteligence DeepMind skvěle předpovídá počasí     Autor: Stanislav Mihulka (04.10.2021)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz