Tříčlenný tým startup společnosti Voltiris – Nicolas Weber, Jonas Roch a Dominik Blaser Kredit: Voltiris

Na Švýcarsko po generace vzhlížíme téměř jako na pozemský ráj prosperity a pohodového života. Je to bezpochyby nádherná, turisticky přitažlivá země. Geograficky se sice nachází jižněji než ČR, je to ale hornatá alpská krajina s vyšší hustotou obyvatel než v ČR. V takových podmínkách pěstitele některých plodin, zejména producenti ovoce a zeleniny vsadili na velkokapacitní skleníky. V roce 2019 byla jejich celková plocha 471 hektarů a předpokládá se, že do roku 2050 vzroste 20násobně.

Tyto skleníky však vyžadují vytápění a využívat pro tento účel plyn nebo elektřinu je, ale zejména bude, velice neekonomické. Doteď vyšlo vyhřívání standardního skleníku o rozloze 5 ha prý až na 1,5 milionu švýcarských franků (asi 36,7 milionů CZK) ročně.

Schéma jednoho modulu Voltiris. Sklem prochází jen část spektra slunečního záření, která je pro růst rostlin nepostradatelná. Zbytek se odráží k podélným solárním panelům, které ho přeměňují na elektřinu. Kredit: Voltiris.

Schéma umístění celého systému složeného z jednotlivých modulů v horních části velkokapacitního skleníku. I v České republice takové velké prosklené haly vyrůstají zejména pro pěstování rajčat. Kredit: Voltiris.

K ceně přispívají i emisní povolenky, kterých se jak EU, tak Švýcarsko, které s Bruselem uzavřelo Dohodu o propojení systémů obchodování s emisemi, nehodlají vzdát i přes požadavky o jejich zrušení například z Polska. A to přesto, že Německo opět spustilo elektrárny na pevná paliva a ropné produkty (zdroj) a i u nás mají teplárny povoleno v zimě spalovat uhlí nebo topné oleje – pokud je budou mít. Zatím tedy emisní povolenky přispívají k cenám energií, tedy i ke koncovým cenám produktů.

Detail jednoho modulu Kredit: Voltiris.

Soustava modulů ve skleníku Kredit: Voltiris.

Trojice mladých podnikavých, jak sami zdůrazňují „motivovaných a ekologicky uvědomělých“ Švýcarů pěstitelům slibuje, že jejich speciální solární systém sníží náklady na výhřev skleníku o více než polovinu (60 až 100 %). Lze ho instalovat v již postavených, dostatečně velkých sklenících s pevnou kovovou konstrukcí. Nejde sice o nic převratného či složitého, nicméně je to nápadité. Mladí podnikatelé, kteří i díky podpoře ve výši přes 100 tisíc švýcarských franků ze švýcarského Fondu pro technologické inovace (Foundation for Technological Innovation) a dalších zdrojů založili v Lausanne „startup“ společnost Voltiris, navrhli a dali si patentovat soustavu speciálních skel, která propouštějí tu část slunečního spektra, kterou rostliny využívají ke svému růstu – zejména červenou a modrou složku. Záření zbylých vlnových délek pak odrážejí do menších podélných fotovoltaických panelů optimalizovaných k transformaci právě tohoto selektovaného světla na elektřinu.

Celá soustava se umísťuje dovnitř, pod střechu skleníku, kde je tak lépe chráněna před vnějšími vlivy. Moduly prý lze přizpůsobit mírně odlišným světelným potřebám různých plodin – rajčat, okurek, nebo ovoce či květin. Podle slov členů společnosti Voltiris srovnávací pokusy potvrdily, že systém produkuje elektřinu, aniž by odkloněním specifické části slunečního záření negativně ovlivnil růst rostlin.

Video: Projekt Voltiris