Světélkující molekulární vodík. Kredit: Jurii / Wikimedia Commons.

Vodík má, jak známo, veliký potenciál jako „čisté“ palivo. Je běžný, na Zemi obvykle v podobě vody. Voda zase vzniká při jeho spalování. Vodíková energetika slibuje příjemnou budoucnost, tedy v mezích možností. Pokud ovšem překonáme řadu úskalí, která doprovázejí výrobu vodíku, jeho skladování a přepravu.

Elektrolýza vody je teoreticky velmi jednoduchá. Ale má třaskavý potenciál. Kredit: Grimlock / Wikimedia Commons.

Výroba vodíku obvykle vyžaduje značnou energii, která typicky pochází z fosilních zdrojů, což „čistému“ vodíku poněkud kazí karmu. Problém je i v tom, že většinou potřebuje čistou sladkou vodu, které není vždy dostatek.

Australští odborníci přicházejí s prototypem pozoruhodného zařízení, které dokáže těžit vodu z vlhkého vzduchu, a ze vzdušné vlhkosti následně získává vodík. Pozoruhodné přitom je, že toto zařízení pracuje i za situace, kdy relativní vlhkost vzduchu dosahuje pouhých 4 procent.

V Austrálii je vhodných suchých a horkých míst více než dost. Kredit: Joy Engelman/ Wikimedia Commons.

Zařízení využívá elektrolýzu přímo ze vzduchu (DAE, direct air electrolysis). Elektrolyzér je přitom poháněný elektřinou z obnovitelných zdrojů, která štěpí vodu na jednotlivé prvky, čili na vodík a kyslík. V jednom z testů současně pracovalo celkem 5 elektrolyzérů, které jsou zatím ve fázi prototypu.

Elektrody jsou v elektrolyzéru umístěny na obou stranách jednotky, která získává vodu ze vzduchu. Jde o houbovitý materiál, v němž se shromažďuje získaná voda, a kde také probíhá samotná elektrolýza.

Badatelé údajně vyzkoušeli celou řadu materiálů a designů. V jednom případě dokázalo zařízení pracovat nepřetržitě po dobu 12 dní.

Prototyp je zjevně teprve v rané fázi. Po dotažení vývoje by se takové zařízení mohlo uplatnit především v suchých a horkých oblastech, kde panuje chronický nedostatek vody. Funguje i v prakticky vysušeném ovzduší, kde může nabídnout stabilní zdroj vodíku, aniž by vážnějším způsobem zasáhlo do okolního prostředí.

Literatura

Science Alert 7. 9. 2022.

Nature Communications 13: 5046.