Mléko je vzácným zdrojem hodnotných živin nevyhnutelných pro co nejlepší start do života savčích potomků. Kredit: Osel, vlastní dílo

Představte si, že jste si právě pochutnali na zmrzlině, mléčném koktejlu, nebo na kávě s mlékem. A pak Vám někdo prozradí, že nešlo o tradiční surovinu – skutečné kravské mléko, ale o produkt sice vyrobený buňkami mléčné žlázy, ale ne v těle dojnice, nýbrž namnoženými v laboratoři. Přijmete to s nepříjemnými pocity, zcela lhostejně, nebo se spíše pozitivním překvapením oceníte, že chuťově je to k nerozeznání? Pod hesly udržitelného rozvoje a zeleného údělu a s nemalou finanční i marketingovou podporou se nejen na americký trh prodírá úskalím schvalovacích procesů „cell based milk“ – mléko na bázi buněk.

První firmou, která myšlenku proměnila ve skutek, je společnost TurtleTree Labs. Založena v Singapuru v roce 2019 již o rok později (2020) v konkurenci asi 175 000 podnikatelů z 200 zemí vyhrála Světový pohár v podnikání. Ke kontu si tím připsala půl milionu dolarů. Nyní s doposud největší, i když zdaleka ne jedinou podporou 30 milionů dolarů od investorské společnosti VERSO Capital se snaží prorazit i na severu amerického kontinentu. Pod hlavičkou TurtleTree Labs vyrůstá v kalifornském West Sacramentu výzkumně-vývojové středisko a prý i rozsáhlý výrobní závod.

Vyrábět – a to doslova – by měl mléko, jeho některé složky, případně jiné mléčné produkty. Vlastně jejich plnohodnotné náhražky, které zohledňují environmentální požadavky a nevyžadují stádo živých zvířat. A nejen je. Výzkum se intenzivně zabývá i co možná nejpřirozenější alternativou k lidskému mateřskému mléku a produkcí jeho některých nejvýživnějších a nejhodnotnějších složek – laktoferinu, alfa laktobium a oligosacharidů (HMOs = human milk oligosacharides) metodou fermentace pomocí upravených mikroorganismů.

Jen velice stručně pro vysvětlení: Laktoferin je multifunkční glykoprotein s antimikrobiálními účinky, jedna ze složek imunitního systému těla. Pro kojence (nejen lidské) je jeho důležitým zdrojem právě mateřské mléko. Obsah v tom lidském je vyšší než v kravském.

Alfa laktalbumin (α-laktalbumin) je protein regulující obsah mléčného cukru, laktózy, v mléce téměř všech savců.

Sympatická, podnikavá Fengru Lin, generální ředitelka a spoluzakladatelka singapurské společnosti s ručením omezeným TurtleTree Kredit: TurtleTree Ltd.

Oligosacharidy jsou cukry složené ze dvou až deseti monosacharidů. Základními stavebními jednotkami oligosacharidů v lidském mateřském mléce jsou monomery kyseliny sialové, N-acetylglukosaminu, L-fukózy, D-glukózy a D-galaktózy. Chrání a podporují zdravý střevní mikrobiom kojence, podílejí se na dozrávání jeho imunitního systému a pozitivně ovlivňují vývin mozku.

Ale zpět k mléku na bázi buněk. Dostupné informace o samotném výrobním procesu jsou velice strohé. V prvním kroku se musí získat mlékotvorné buňky z mléčných žláz savčí samice, jejíž mléko se má „vyrobit“. Pravděpodobnou cestou je odběr ze živé tkáně, ale z nejasných vyjádření lze vydedukovat, že se tyto buňky v nepatrném množství nacházejí i v samotném přirozeném mléce, odkud je lze extrahovat. Ať tak nebo onak získaných buněk schopných laktace je velice málo a jejich počet je nutné mnohokrát znásobit ve speciálních bioreaktorech. Po dosažení potřebného objemu se velká buněčná kultura přesune do laktačního média – tekutiny s obsahem ingrediencí potřebných k tomu, aby buňky aktivovaly k mlékotvorbě – laktaci a proměnily složky v médiu v mléko. Pokud mají k dispozici stejné suroviny jako v těle savčí matky, i výsledný produkt se tomu přírodnímu prý věrně podobá složením, vzhledem i chutí. Je ale bez stop škodlivých růstových hormonů a antibiotik. Nakonec stačí laktační buňky odfiltrovat a „cell-based milk“ se může konzumovat nebo dále zpracovat.

Touto metodou je prý možné připravit i „buněčné“ mléko kozí, ovčí či velbloudí. Jen mít laktační buňky příslušného druhu a odpovídající laktační médium.

"Využití procesu založeného na buňkách umožňuje vytvořit kompletní mléko, protože napodobujeme přirozené mechanizmy jeho tvorby u živých savců," tvrdí podnikavá Fengru Lin, generální ředitelka a spoluzakladatelka TurtleTree Labs.

Její zástupce, viceprezident Yip HonMun v propagačním videu pod textem vysvětluje motivaci k tomuto netradičnímu podnikání. Podle jeho tvrzení „moderní způsob produkce potravin není udržitelný“. „Buněčné“ zemědělství prý produkuje o 90 procent méně skleníkových plynů, spotřebuje o 90 procent méně vody a vyžaduje o 99 procent méně půdy.

Bioreaktor je biotechnologické zařízení, které ve speciální nádobě zajišťuje podmínky vhodné pro kultivaci zvoleného druhu mikroorganizmu nebo buněčné kultury, případně pro fermentační procesy. Kredit: Peter Grotzinger, JNI Corporation, Wikipedia CC BY-SA 3.0

Jak se říká – no neber to! Žádné metanové produkty trávení rostlinné potravy, žádný páchnoucí hnůj a půda potřebná pro pastviny nebo produkci krmiv. Zkrátka žádná zvířata, kterým stačí tráva, seno či siláž a voda.

Z čeho, jak a s jakými náklady se získávají všechny složky potřebné do laktačního média? Jak nákladný je proces kultivace buněk? A co spotřebitelé? Kolik z nich přijme za své jen ty marketingem preferované informace a bude ochotných si připlatit za prý ekologickou alternativu? Bude našim zeleným údělem nahrazení kravínů kravinami – a časem možná direktivně? Na regulačním rámci pro potraviny na bázi buněčných kultur se prý již pracuje.

Singapur se nedávno stal první zemí na světě, v níž se legálně prodává z buněk kultivované maso. Mléko na bázi buněk bude následovat co by dup, a to nejen v této prosperující asijské zemi se zoufalým nedostatkem zemědělské půdy, ale s velmi vyspělým biotechnologickým průmyslem. Vedení společnosti TurtleTree předpokládá, že se do čtyř let podaří ukončit všechny schvalovací procesy a „buněčné mléko“ z jejich výrobního závodu se objeví v regálech amerických obchodů a v průběhu několika dalších roků postupně nahradí v prodeji až 20 % klasického mléka případně i některých obvyklých mléčných výrobků. Samozřejmě TurtleTree Ltd. není zdaleka jediným hráčem v oblasti možná zatím kontroverzního, ale pro některé investory zjevně perspektivního byznysu. Konkuruje mu například izraelská firma BioMilk, kanadská BetterMilk Inc., australská All G Foods, pravděpodobně i filipínská Pascual Corporation a v oblasti výroby lidského mateřského mléka startup firma BIOMILQ v Severní Karolíně. Zdá se, že evropský tradiční mlékárenský průmysl alternativní produkty zatím neohrožují. Nicméně ten drasticky postihnou zdražující se vstupy, nejen energetické, a prudký pokles kupní síly zákazníků.

Pro zajímavost:

Vývoj stavů hospodářských zvířat v letech 1992 až 2021 podle Českého statistického úřadu. Počet dojnic se v zejména v prvních letech sledovaného období prudce snížil, ale zvýšila se užitkovost, tedy množství nadojeného mléka za rok. Otázkou je, jestli z krávy neděláme také jen fabriku na mléko, aniž bychom brali v potaz její přirozené potřeby. Následující video je důkazem, jakou radost dokážou mít zvířata, když se po delší době ve stáji vypustí na pastvinu. To, že jim to prospívá i zdravotně, je zcela samozřejmé.

Literatura: Forbes; TurtleTree; Phys.org