Hibernace kosmonautů – utopie nebo blízká budoucnost?  
Nenávidíte studené zimy nebo chcete občas zaspat nepříjemnosti? Záběry probouzejících se kosmonautů po dlouhém mezihvězdném letu znají ze sci-fi filmů všichni. Evropská kosmická agentura ESA (European Space Agency) je rozhodnuta tuto vědecko-fantastickou vizi přiblížit skutečnosti. Dokonce se objevily i scénáře, že by hibernační komora mohla být součástí již prvního letu člověka na Mars.

Většina vědeckých prací o hibernaci člověka narazila na problém podchlazení organizmu a následné selhávání životně důležitých orgánů. Prof. Mark Roth a jeho kolegové z Hutchinsonova centra pro výzkum rakoviny v Seattle (Fred Hutchinson Cancer Research Center) se k řešení tohoto problému přiblížili, i když zatím jen v laboratořích při pokusech na myších (Mus musculus).
Některá zvířata pravidelně zpomalují svůj metabolizmus nebo zpomalí své životní procesy (dech, tep, teplotu). Např. u některých druhů kolibříka denně nastane stav strnulosti. Sníží se u nich srdeční tep, zpomalí se dýchání a klesne tělesná teplota. Zimní spánek u mnoha zvířat nikoho nepřekvapí.
Vědci se snaží najít způsob, jak také u člověka nastolit stav připomínající „zimní spánek“. Tento útlum životních procesů by mohl pomoci např. při náhlé srdeční slabosti, při mrtvici nebo by mohl pomáhat lidem přežít období, kdy čekají na transplantování orgánů.
Již dříve vědci dokázali navodit stav apatie pomocí sirovodíku, ale pouze u kvasinek, červů a much, nikoliv u savců. Roth si pro výzkum vybral běžnou laboratorní myš, protože u ní nenastává zimní spánek.

Zvětšit obrázek
Po dobu více než šesti hodin poklesl počet dechů ze 120 na méně než 10, tělní teplota klesla z 37 na 11 stupňů. Poté, co myši začaly dýchat normální vzduch (bez sirovodíku), vrátily se hodnoty k normálu. Foto: Oak Ridge National Laboratory

Vědci umístili myši do uzavřené komory, v níž byl vzduch obohacen o nepatrné množství  sirovodíku (ve větší koncentraci je tento plyn, zapáchající po zkažených vejcích, smrtelně jedovatý). Koncentrace nebyla větší než 0,08‰. Během několika minut dýchání této atmosféry myši upadaly do bezvědomí.  Po šestihodinovém pobytu jejich dýchání pokleslo z normálních 120 dechů za minutu na méně než 10 dechů za minutu. Jejich tělesná  teplota z obvyklých 37°C poklesla pod 11°C (tento pokles závisel i na teplotě uvnitř komory).
Jakmile myši začaly dýchat normální vzduch, jejich dýchání se zrychlilo a tělesná teplota se vrátila do normálu. Testy neukázaly žádné trvalé poškození orgánů a ani nebyly pozorovány žádné rozdíly mezi pokusnou skupinou a skupinou myší, která „zimní spánek“ neprodělala.
Roth ale zdůrazňuje, že tento experiment je nutné provést i u dalších savců, než bude možné takto navodit „zimní spánek“ u člověka. „Nejsme si sice jisti, zda je hibernace lidí možná, ale nepovažujeme tento nápad za šílenost,“ říká prof. Marco Biggiogera z Univerzity v italské Pavii. ESA předpokládá, že hibernace, by mohla vyřešit problémy kosmonautů spojené s několikaletými cestami do vzdálených míst sluneční soustavy. Odstranila by psychologické komplikace, problémy se spotřebou jídla, vzduchu i s prostorem potřebným pro život kosmonautů. Kosmická loď by byla mnohem menší, lehčí, energeticky méně náročná a proto by její stavba i start byly jednodušší.


Na první pohled logické tvrzení ale vyvrací doc. MUDr. Josef Dvořák: "Nelze počítat s žádnými úsporami. Z bezpečnostních důvodů je zcela nezbytné, aby rezervy kosmické lodi obsahovaly dostatek technického vybavení i prostředků pro kosmonauty pro případ, že by se probudili nebo je bylo nutné náhle probudit."
Je vůbec v lidských silách vyrobit bezporuchové zařízení schopné hlídat posádku během letu v umělém spánku? Podle Dvořáka nedosáhne technika nikdy takové spolehlivosti, aby zaručila bezpečnou hibernaci, která představuje složitý zásah do životních funkcí člověka. Komplikované a nepříznivé jsou i vnější podmínky ve vesmíru. "Na prostředí tak odlišné od pozemského, jako je stav beztíže nebo třeba spršky primárního kosmického záření, může lidské tělo reagovat velmi nečekaně. A to by technika na palubě vesmírné lodi nemusela zvládnout," dodává Dvořák. Paradoxně by se tak nejslabším článkem systému stal opět člověk.
Zdroj: http://www.sciencenews.org/articles/20050423/fob5.asp

 

Datum: 03.05.2005 01:26
Tisk článku


Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz