Darwin zasáhl svět už za svého života. Kredit: Wikimedia Commons, volně dostupné.

Náboženství nepochybně ovlivňuje řadu aspektů každodenního života, i když v jiných zemích, než je Česká republika, to samozřejmě bývá výraznější. Týká se to i výuky konceptu evoluce, o které víceméně každý předpokládá, že je na kolizním kurzu s náboženskou vírou. Jak ale ukazuje nová studie, kterou vedl Nelio Bizzo z brazilské University of São Paulo, jiné faktory, jako je národnost, postoj ke vědě obecně a příjem domácnosti, mají na tuto záležitost větší vliv.

Nellio Bizzo. Kredit: SINPROSP.

Bizzo a jeho kolegové studovali celkem 5 500 studentů ve věku 14 až 16 let, z Brazílie a Itálie, tedy poměrně hodně nábožensky založených států, v nichž převládají katolíci. Účastníci výzkumu byli dotazováni, zda souhlasí či nesouhlasí s výroky, které se týkaly například stáří planety Země, významu fosilií nebo původu člověka.

Výsledky ukázaly, že třeba národnost ovlivňovala postoj k evoluci více než náboženství. Italští katolíci přijímají evoluci podstatně více než brazilští katolíci.

Logo. Kredit: University of São Paulo.

Rovněž se podstatně liší ve vnímání geologického času. Brazilští katolíci jsou na tom přitom zhruba stejně s brazilskými protestanty. Jak říká Bizzo, přijetí konceptu evoluce vychází z širšího sociálního a kulturního kontextu. Konzervativní společnosti, jako je ta brazilská, mají vůči evoluci větší odstup.

Pokud jde o dřívější statistické průzkumy, podle amerického think-tanku Pew Research Center v Itálii nedochází k zásadnímu odmítání evoluce. To ale nelze říct o Brazílii. V řeči čísel, evoluci akceptuje 74 procent Italů, ale jen 51 procent Brazilců. V posledních letech je navíc v Brazílii na vzestupu kreacionismus a podobné komické snahy propašovat dogmatickou víru do vědy.

Výsledky tohoto výzkumu jsou poněkud v rozporu s předešlými studiemi na toto téma, v nichž obvykle vycházela jako zásadní role náboženství. Podle Bizza to může být metodikou průzkumů mezi studenty. Dřívější studie obvykle používaly dotazníky s Likertovou škálou, kdy respondent vyjadřuje míru (ne)souhlasu, jako např. „souhlasím“, „spíše souhlasím“, „tak napůl“, „spíše nesouhlasím“ a „nesouhlasím“. Jak ale zdůrazňuje Bizzo, taková škála není příliš vhodná pro dotazy o vědeckých faktech. Proto s kolegy ve svém výzkumu nabídli možné odpovědi „ano“ a „ne“. Významnou roli též podle Bizza hraje anonymita podobných průzkumů, zvlášť v konzervativně naladěných společnostech.

Literatura

Agência FAPESP 14. 12. 2022.

PLoS ONE online 19. 9. 2022.