Servery společnosti BalticServers. Kredit: BalticServers.com.

Lidé v současné době produkují ohromující množství dat. Neznamená to, že by všechna ta data byla smysluplná nebo dokonce užitečná, ale je jich opravdu hodně. V roce 2020 bylo odhadnuto, že lidstvo generuje asi 2,5 trilionů bajtů digitálních dat denně. Pro rok 2025 odborníci odhadují, že po růstu tohoto závratného čísla zhruba o 61 procent ročně jeho hodnota dosáhne zhruba 175 zettabajtů, což odpovídá triliardám bajtů.

Milan Ćirković. Kredit: M. Ćirković.

Co to má společného s informační katastrofou? Melvin Vopson z britské University of Portsmouth ve své studii z roku 2020 mluví o informační katastrofě jako o chvíli, kdy objem digitální informace převýší zásobu dostupných atomů. I při solidně konzervativním odhadu by informační katastrofa měla být blíž, než by člověk řekl.

Jak zmiňuje Vopson, v současné době produkujeme asi 10²¹ digitálních bitů ročně. S přihlédnutím k nárůstu, který neustále probíhá, Vopson konzervativně odhaduje, že asi tak za 350 let by počet generovaných digitálních bitů překročil počet všech atomů na naší planetě, což je zhruba 10⁵⁰. Při méně konzervativním odhadu může podle Vopsona dojít k informační katastrofě už tak za 150 let. Ještě podstatně dřív, asi za 110 let by podle Vopsona mělo dojít k tomu, že množství energie potřebné pro produkci uvedených objemů digitální informace překročí nynější celkovou produkci energie na planetě.

Melvin Vopson. Kredit: M. Vopson.

Vopsony odhady navíc vycházejí z toho, že lidstvo bude v budoucnu velmi efektivní v produkci digitální informace. V dnešní době přitom rozhodně není. S masivním nárůstem množství digitální informace také samozřejmě narůstají nároky na životní prostředí, nejen pokud jde o produkci energie, ale také plochy potřebné pro zařízení, která digitální informaci uchovávají a uskladňují. Zdá se, že produkce digitální informace v současné podobě není příliš udržitelná.

Co s tím? Milan Ćirković ze srbské Astronomical Observatory of Belgrade v nedávné studii doporučuje, že když se lidstvo opravdu bude blížit k limitu počtu dostupných atomů, lze to elegantně řešit tím, že si sežene více dostupných atomů, a také více volného prostoru. Sluneční soustava je podle něj plná prázdných a nevyužitých těles, která by byla vhodná k uskladnění dat – například pro to, že by tam bylo výrazně jednoduší provádět potřebné chlazení zařízení pro práci s daty.

Jak říká Ćirković, budoucí lidská technosféra může zahrnout řadu vhodných oblastí Sluneční soustavy. Pro náš druh bude v řadě ohledů prozíravé, když svou přítomnost rozprostřeme dál než jen na planetu Zemi. Prospělo by to i ochraně pozemské přírody, která je ve Sluneční soustavě unikátní a zaslouží si výjimečnou pozornost i v digitálním věku. Zároveň je jasné, že se objeví nové technologie a postupy, které mohou podstatně změnit naše zacházení s digitální informací. To samozřejmě poněkud kazí apokalyptické nálady.

Zároveň je dobré vzít v úvahu, že náš druh je mimořádně slabý v predikování i blízké budoucnosti. Někteří odborníci se domnívají, že je to dané původní ekologií našeho druhu. Když se utvářela lidská psychika, nijak zvlášť jsme nepotřebovali kvalitně odhadovat budoucnost. Podle některých náznaků jsou v tom podstatně lepší například někteří predátoři, kteří potřebují odhadovat úmysly kořisti, jinak by zašli hlady. Jinými slovy, kdo ví, jak to tu bude vypadat za 100 či 300 let. Problém s objemem digitální informace bychom ale každopádně měli brát v úvahu.

Video: Melvin Vopson - Talking about Information Physics

Literatura

IFL Science 6. 2. 2023.

Futures 145: 103063.