Záměr startupu Colossal Biosciences vzkřísit blbouna vyvolal rozruch  
Biotechnologičtí vizionáři Colossal Biosciences plánují splatit dluh lidstva ikonickému holubovi, kterého naši předci bezostyšně snědli. Dronte mauricijský by měl být navrácen z muzea díky editaci genomu zárodků nejbližšího žijícího příbuzného, holuba nikobarského. Smělý plán, jak bývá zvykem, vyvolává nadšení, obavy i odpor.
Beth Shapiro, blboun a Ben Lamm. Kredit: Colossal Biosciences.
Beth Shapiro, blboun a Ben Lamm. Kredit: Colossal Biosciences.

Blboun nejapný aka dodo, čili obří nelétavý ostrovní holub dronte mauricijský (Raphus cucullatus) je pozoruhodný případ. Nizozemští námořníci o něm podali první zprávu v roce 1598 a od roku 1662 už nikdo živého blbouna neviděl. Málokterý druh této planety měl s člověkem tak krátkou a brutální interakci. Blbouna jsme snědli a to obdivuhodně bezohledným způsobem. Aby toho nebylo málo, nešťastný pták se sice stal symbolem vyhynulých tvorů, ale populární kultura se mu neustále vysmívá a vytváří dojem, že si za to mohl vlastně sám.

 

Není to tak dávno, co populární americký biotechnologický startup Colossal Biosciences, který založili vizionáři George Church s Benem Lammem, oznámil, že pracuje na vzkříšení, či jak pěkně slangově říkají „na de-extinkci“ mamuta srstnatého a vakovlka tasmánského. Teď si k nedávno vymřelým ikonickým savcům přibrali právě blbouna, jehož by rovněž rádi vzkřísili. Umožnila jim to injekce 150 milionů dolarů z poslední doby.

 

Vrátí se blboun z muzea? Kredit: BazzaDaRambler / Wikimedia Commons. CC BY 2.0
Vrátí se blboun z muzea? Kredit: BazzaDaRambler / Wikimedia Commons. CC BY 2.0.

Jak to s de-extinkčními projekty bývá pravidlem, kromě nadšeného úžasu, který je zcela oprávněný, se objevily i očekávané námitky. Mnohé praktické připomínky jsou bezesporu na místě. De-extinkce ptáka přináší oproti savcům technické výhody a zároveň nemalé obtíže, které bude nutné vyřešit.

 

Méně pochopitelné jsou námitky řekněme etického či filozofického rázu. Většinou jsou založené na nejasné představě, že by se nemalé finanční prostředky, které bude nutné na de-extinkci blbounů i dalších vyhynulých tvorů použít, měly vynaložit na ochranu stále ještě žijících druhů. Stručně řečeno, pokud takové námitky někdo myslí vážně, tak má mylnou představu o fungování vědy a motivacích vědců.

 

Na projektu vzkříšení blbouna se podílí molekulární bioložka Beth Shapiro z americké University of California, Santa Cruz. Její tým před časem přečetl kus mitochondriální DNA blbouna a loni ohlásili, že mají jeho celý genom. To by byl zásadní úspěch, protože podle genomu „kříšeného“ druhu lze CRISPRem přepsat genom nejbližšího žijícího druhu, pokud je alespoň trochu použitelný. Právě to chtějí Colossal Biosciences udělat.

 

Úžasný elegán holub nikobarský. Kredit: Devin Morris / Wikimedia Commons. CC BY 4.0
Úžasný elegán holub nikobarský. Kredit: Devin Morris / Wikimedia Commons. CC BY 4.0

V případě blbouna to je elegantní a v zoologických zahradách běžně chovaný holub nikobarský (Caloenas nicobarica). Jistou vadou na kráse je, že údajně přečtený genom blbouna doposud nebyl publikovaný, čímž veškeré řeči o něm zůstávají v říši spekulací.

 

Pokud Colossal Biosciences opravdu mají genom blbouna a pustí se do jeho de-extinkce, nebude to vůbec snadné. Většina problémů plyne z faktu, že blboun byl pták. U ptáků je těžké lokalizovat jádra buněk raného zárodku, takže Colossal plánují použít tzv. primordiální gonocyty (PGC, primordial germ cell), což jsou embryonální kmenové buňky pro tvorbu spermií a vajíček. U ptáků cestují do vznikajících pohlavních orgánů krví, kde je možné je odebrat, přepsat na blbouna a vrátit do rodiče. Tím v další generaci vzniknou holubi nikobarští se spermiemi a vajíčky s genomem blbouna, které bude možné použít pro vytvoření blbouna. Podobný postup již byl použit při množení ohroženého dropa obojkového (Chlamydotis undulata).

 

Mnozí se pozastavují nad tím, že takto vzkříšení blbouni, mamuti nebo vakovlci nebudou původní blbouni, mamuti a vakovlci, protože budou mít mitochondrie a další buněčné faktory od dárce, tedy od jiného, byť příbuzného druhu. Podobné věci se ale v přírodě dějí neustále. Další věc je, že ani dnešní druhy, co žijí kolem nás, nejsou stejné jako v době vyhynutí blbouna, mamuta či vakovlka. Genomy nejsou vytesané do kamene. Jsou jako řeka, která plyne a neustále se mění. Nevstoupíte dvakrát do stejného genomu.

 

Pokud Colossal Biosciences dokáží, co slibují a vzkřísí blbouna i další avízované druhy, bude to ohromným úspěchem pro vědu i pro lidstvo. Sami říkají, že by vzkříšení těchto druhů, včetně blbounů, mělo být spojeno s jejich návratem do přírody. Aby k tomu ale mohlo dojít, bude v případě blbouna nutné zásadně obnovit ekosystémy na ostrově Mauricius, které jsou hodně zničené a plné invazních druhů. Už jenom tím případný návrat blbouna prospěje i dnešním druhům a přírodě.

 

Video: Dodo Bird De-Extinction

 

Video: A Case for De-Extinction

 

Literatura

National History Museum 15. 2. 2023.

Datum: 26.02.2023
Tisk článku

Související články:

Pomohou nám vzkříšení mamuti zarazit emise uhlíku v Arktidě?     Autor: Stanislav Mihulka (13.05.2018)
Startup Colossal plánuje oživit mamuta genetickým editorem CRISPR     Autor: Stanislav Mihulka (16.09.2021)
Colossal Biosciences ohlásili návrat vakovlka do deseti let     Autor: Stanislav Mihulka (20.08.2022)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz