Přečetli jsme za vás...  
Oslí kopyta tentokrát zakopla o dubnové číslo VTM-Science, kde se zajímavostí najde celá řada...

Při studiu modelové rostliny huseníček Thalův se ukázalo, že rostliny si jsou schopné nějak opravit zděděné poškozené geny. Předpokládá se, že k opravnému procesu dochází podle RNA, která funguje v roli jakési "zálohy". Pojistka se přitom předává pylem a semeny. RNA občas zřejmě dokáže hrát tuto roli i u živočichů včetně člověka. Detaily tohoto procesu však dosud nejsou známy a samotný jeho objev je pokládán za věc dosti revoluční...

V rubrice otázek zaujme dotaz, zda dlouhé krky žiraf nefungují tak trochu jako hromosvody. Podle všeho nikoliv, blesk mnoho žiraf nevyvraždí. Alespoň není známo žádné adaptační chování podobné tomu, jako když se lamy za bouře tisknou k zemi. Vysvětlením je zřejmě to, že žirafy se po většinu času pohybují v blízkosti stromů, které jsou ještě vyšší než ony samy.

Petr Suvorov a Jaroslav Petr uvádějí několik zajímavostí v článku Tajemství mořských temnot, který pojednává o oblastech moře ve velkých hloubkách. Zaujal mě tvor s kouzelným jménem vampýrooliheň pekelná ("oficiální" český název neexistuje, jde ale o doslovný překlad z Vampyroteuthis infernalis), jejíž obří oko adaptované na nedostatek světla zaujímá až 1/6 délky celého těla. Zajímavé je, že autoři popisují velkou výhodu vampýrovky spočívající v krevním barvivu hemocyaninu, která má být schopen vázat kyslík s daleko větší účinností než hemoglobin. Jiní autoři pokládají právě hemocyanin (v hemu je namísto železa měď - hlavonožci jsou aristokraticky vznešení, mají modrou krev, a to doslova) za velkou evoluční "zarážku", která hlavonožcům zabránila v dalším rozvoji...

A konečně ještě jedna technologie z tohoto vydání VTM, které jakoby odkazuje k hlavonožcům a jejich schopnostem. Na obzoru jsou údajně šaty, jejichž barvu lze měnit pomocí světleného zdroje. Šaty se obarví podle předmětu, na který namíří zdroj jejich majitel.

Zajímavou potvorou zmíněnou v článku o mořských hlubinách je také protáhlá ryba - ďas Lasiognathus saccostoma. Samec je v tomto případě až 20krát menší než samice. Jakmile samec nalezne samici, zakousne se do ní, ústa mu přirostou a nakonec dojde ke splynutí obou krevních oběhů. Samec pak už funguje pouze jako živá zásobárna spermií a sám ani nepřijímá potravu.

A zcela na okraj: V článku věnovaném druhé světové válce je poukázáno na podobnost současné kampaně proti kouření s nacistickou propagandou. Konsensus o škodlivosti tabáku vznikl v moderních dějinách poprvé právě v hitlerovském Německu. Tabák byl tehdy spolu s (např.) demokracií, Židy, olovem a azbestem pokládán za zlo, které může narušit čistotu německé rasy...

Podrobnosti o TVM 5/2005
http://www.vtm.cz/Modules/VTM/ActualCopyStories.aspx

Autor: Pavel Houser
Datum: 13.05.2005 05:20
Tisk článku

Související články:

Přečetli jsme za vás     Autor: Pavel Houser (13.04.2005)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz