USS Virginia, první ponorka své třídy. Kredit: U.S. Navy / General Dynamics Electric Boat.

Australský premiér Anthony Albanese před pár dny představil dlouhodobou strategii, která zahrnuje nejdražší obranný projekt v historii Austrálie. Jde o AUKUS, trojstranný vojenský pakt mezi Austrálií, Velkou Británií a USA, který byl vyhlášen 15. září 2021. Tento pakt umožní sdílení pokročilých technologií, včetně vývoje jaderných ponorek a dalších podmořských technologií, kybernetické bezpečnosti, umělé inteligence, kvantových technologií, hypersonických zbraní a prostředků elektronického boje.

Logo. Kredit: AUKUS.

Součástí paktu AUKUS bude zakoupení (minimálně) tří ponorek útočných ponorek s jaderným pohonem třídy Virginia ze „secondhandu“ US Navy, pokud to schválí americký Kongres. Austrálie by kromě toho měla podle britského designu postavit flotilu 8 jaderných útočných ponorek plánované třídy SSN-AUKUS. Austrálie by do zmíněných programů měla během příštích tří desetiletí vložit až 368 miliard australských dolarů.

Není pochyb o tom, že moderní ponorky s jaderným pohonem dnes představují zásadní zbraňový systém, který významně zesiluje vojenskou moc dané země.

Torpédový útok ponorky třídy Virginia. Kredit: US DoD / Ron Stern.

Jak ale tvrdí čtveřice australských analytiků v článku, který nedávno zveřejnila platforma The Conversation, z dnešní super investice do obrany Austrálie, nepochybně velmi ohrožené ambicemi Číny, by se brzy mohl stát hrob miliard australských dolarů.

Důvodem je rychlý rozvoj detekčních technologií. Největší předností ponorek je dnes jejich stealth povaha. Když jsou pořádně ponořené a mají k dispozici „tiché“ vybavení, je nesmírné obtížné je vystopovat, i se všemi moderními technologiemi a satelity. Mohou být prakticky kdekoliv v oceánu a účinná obrana proti nim je tím pádem velmi obtížná a hlavně velmi nákladná.

Když je ale ponorka detekována a protivník má slušnou představu, kde se ponorka nachází, najednou se z ní stává velice zranitelný cíl. Ponorky jsou velké, pomalé a navzdory pancéřování relativně snadno potopitelné.

Donedávna nebylo možné ponorky v oceánu spolehlivě detekovat. Časy se ale mění. Upřímně řečeno, ponorky jsou docela masivní kovové objekty. Nevydávají jen zvuky, ale zanechávají i biologické, chemické a hlavně fyzikální stopy. Narušují magnetické pole Země a uniká z nich určitá radiace. Dnešní věda se tohle všechno učí detekovat a je v tom lepší a lepší.

Zmínění analytici se domnívají, že se oceán za nějakou dobu stane v podstatě „průhledným“ pro vojenská detekční zařízení. Pokud se neobjeví nějaké převratné technologie, které by umožnily „maskování“ ponorek anebo jim poskytly nové a velmi slibné využití, tak není vyloučeno, že stávající ponorky budou brzy následovat osud bitevních lodí. Přežijí se a stanou se z nich plovoucí muzea. Analytici odhadují, že by k tomu mohlo dojít zhruba kolem roku 2050. Problém je, co s tím. Budou to muset řešit všechny námořní velmoci a pro izolovanou Austrálii je to v podstatě otázkou života a smrti.

Video: Aukus pact: US, UK and Australia agree on nuclear submarine project - BBC News

Video: AUKUS unveils nuclear-powered submarine plan for Australia | The World Special

Literatura

The Conversation 14. 3. 2023.