Jak byl vesmír velký, když byl malý?  
Miliony grafů znázorňující Velký třesk mají vodorovnou časovou osu začínající ve zlomcích sekundy u inflace a končící u současnosti 13,8 miliardy let. Ale nemají vůbec svislou osu y. Mohly by ji mít, protože výška ležatého grafu by měla být velikost pozorovatelného vesmíru v čase od počátku, až k dnešní hodnotě 46,5 miliardy světelných let. Hledání osy y je jako klasika: Našli moji rádcové? Nenašli. Nenašli ani měřítko osy y.

Zadal jsem Google dotaz big bang graph, dostal jsem skoro 15 milionů odkazů na obrázky. Většina má tvar řezu zvonu, položeného na ležato. Na začátku se graf rozšiřoval rychle asi do šířky 2/3, pak pomaleji, na konci bylo malé zrychlení. U osy x je shoda, čas byl nejdříve v nepatrných zlomcích sekundy, konec inflace má čas 10-35 [s], konec vzniku lehkých jader (ne atomů s elektrony) vodíku, helia, lithia má čas 10 minut. Čas 380 milionů let je shoda skoro i s Biblí. „ I řekl Velký třesk: Budiž světlo“. A bylo reliktní záření. Pak hvězdy a galaxie a jejich vývoj a konec časové osy je 13,8 miliardy let, čili dnešek.
Na ose y také obrovská shoda. Osa y prakticky nikde není. Osa y chybí u české wikipedie, anglické wikipedie i na astronomickém serveru Aldebaran. Tam je ale graf hezky čitelný a česky.



Uložil jsem si do hlavy základní údaje. Stáří vesmíru 13,8 miliardy let, velikost viditelného vesmíru 46,5 miliardy světelných let (asi 4,4 E+26 m). Na procházce se psem jsem o tom přemýšlel a nic světoborného nevymyslel. Úvahy jsem nazval Beníkova hypotéza.


V kosmologickém modelu, který dominuje v textech na internetu a v obrázcích by osa y být měla. Jedná se o stejný model s tisíci odborných textů, které Big Bang popisují stejně. Doba trvání pozorovatelného vesmíru je 13,8 miliardy let a poloměr pozorovatelného vesmíru 46,5 miliardy let. Tyto hodnoty tedy určují konečný bod grafu. Jde o Standardní kosmologický model. Jestli jsou ke grafu nějaké podmínky, za nichž platí, může to být doplněno v textu pod ním.
Komenský napsal Orbis pictus- Svět v obrazech. Jeden obrázek řekne více než tisíc slov.
Graf má mít popis os, jednotky, měřítko. Jinak je to obrázek, není to graf, který má názorně shrnovat množství hodnot, dat.
A) Tento zvoncovitý tvar grafu
musí mít osu y nelineární. Na obrázku je konec inflace asi do 2/3 výšky „grafu“. Jenže v čase 380 000 let od třesku má být pozorovatelný poloměr vesmíru jen 42 milionů světelných let, tedy víc jak 1000 x menší, než poloměr pozorovatlného vesmíru dnes, který je 46,5 miliardy světelných let (4,4 E+26 [m]. V lineárním měřítku osy y by výška na konci inflace byla 1000x menší, někde by se plazila po ose x a ne ve 2/3 výšky grafu, jako je to na zvoncovitých grafech na konci doby inflace. Na grafu aldebaran.cz je konec inflace v čase 19-35[s]. Na wikipedii je psáno o inflaci :
„Toto rozpínání začalo 10
−36 sekund po okamžiku, kdy se velký třesk nacházel ve fázi singularity a skončilo 10−33 až 10−32 sekund po singularitě
Doba trvání inflace byla tedy nejvýše 10
-32 [s]   
https://www.quora.com/What-was-the-size-of-the-universe-380-000-years-after-the-Big-Bang
Dotaz na Google zde nachází poloměr pozorovatelného vesmíru v čase 380 000 let po Velkém třesku.
Píše Larry G King,, PhD fyziky a matematiky, University of Illinois.
„Dnes má pozorovatelný vesmír – objem, ve kterém máme důkazy o hvězdách, galaxiích – nebo o čemkoli jiném – 93 miliard světelných let v průměru. Koule tohoto průměru obklopuje „vše, co jsme mohli vidět“. To je dnes, 13,8 miliardy let ABB (Po Velkém třesku). Tak co: rok 380 000? Víme – nebo si myslíme, že víme – o této době docela dost. Víme zejména, že hmota dnešního pozorovatelného vesmíru (o průměru 93 miliard světelných let) se vejde do sféry pouze 84 milionů světelných let.“
Komentář:
vesmír 380 000 let po Velkém třesku (v čase vzniku reliktního záření) měl poloměr 42 milionů světelných let. Pak 46,5 miliardy světelných let/ 42 milionů světelných let = 1100 krát byl menší, než dnes. Hodnotu, že byl vesmír 1000x menší vesmír v době vzniku prvního reliktního záření, lze najít i v jiných odborných textech.

Vzal jsem si příklad z Pelíšků a předkládám model: Původní. A nyní!.

https://phys.org/news/2015-12-big-theory.html
Zde převzali graf z
https://www.universetoday.com/ a osu y vyznačili jako Poloměr pozorovatelného vesmíru (Radius of the vizitable universe).
Lze pochopit, že se jedná o svislou osu bez vyznačení jednotek.

Rozsáhlé jsou odborné texty
Vojtěcha Ullmannana : https://astronuklfyzika.cz/Gravitace5-4.htm
Zde lze najít srozumitelné vysvětlení, že se vesmír může rozpínat rychlostí vyšší, než rychlost světla. „Spolu s hmotou
expanduje i samotný prostor - resp. rozpínání je dynamickou vlastností samotného "volného" prostoročasu -> částice hmoty jsou jím unášeny. Z tohoto pohledu se zde tedy nejedná o mechanický pohyb, takže vzájemné rychlosti částic při kosmologické expanzi mohou být i nadsvětelné (aniž by to porušovalo zákonitosti speciální teorie relativity).“

K překročení rychlosti světla je k nalezení také animace, kdy mravenec leze rychlostí světla, přendává si nožičky jak je zvyklý ve svém místním čase, pás pod ním je dokonale elastický, za dobu, kdy urazí jeden světelný rok se elastický pásek natáhne třeba na tři světelné roky. Mravenec se tedy pohybuje vzhledem ke konečným bodům rychlostí třikrát vyšší, než rychlost světla.
Po pravdě řečeno jsem tuto část přidal i proto, že jsem potřeboval mít oba obrázky, spíše jeden obrázek a jeden graf na jedné stránce pod sebou. Nejde tedy o to, že bych tomu rozuměl.


Obrázek Kredit: bicepkeck.orgThis. Počátek reliktního záření ve vesmíru je vyznačen na 380 000 let.



Popis upraveného grafu:
Svislá osa je velikost pozorovaného vesmíru v daném čase. Tato osa nemá lineární měřítko
A – velikost pozorovatelného vesmíru 46,5 miliardy světelných let
B- velikost pozorovatelného vesmíru v době vzniku reliktního záření byla 42 milionů světelných let, tehdy byl 1100 krát menší, než dnešní pozorovatelný vesmír a bylo to 380 000 let po Velkém třesku)
C- Velikost vesmíru 4 mm ( zrnka rýže) na počátku inflace vypočtená zpětně při koeficientu nárůstu 10 +26 během inflace. Tato hodnota je krajně rozporná, velikost vesmíru před dobou inflace se pokládá mezi 10-15 [m] ( velikost protonu) a Planckovu délku 10-35 [m]. Pak můžeme i po inflaci dostat velikost pozorovatelného vesmíru řádově milimetry.
Upravený graf získal certifikát NASA Bene. (Bene je italsky dobře). V NASA nasadili na tento problém umělou inteligenci AI, která velmi rychle usoudila, že hledat úplnou shodu mezi odbornými články a grafy je marné a certifikovala pak jako dobře už při nalezené shodě jakš takš dobře.

 

Beníkova hypotéza má dvě verze, z nichž uvádím v podstatě tři.

Jako první byla vytvořena druhá verze hypotézy, původní Beníkova hypotéza (PBH) a byla s jiným grafem. Je tu ovšem ještě verze třetí, která je kombinací obou a údaje se prolínají. Mozek má asi 80 miliard neuronů, stačí chtít něco pochopit. Buď se to podaří, nebo se to ještě víc zamotá.

Jak byl vesmír velký, když byl malý - původní Beníkova hypotéza (PBH).
Shrnutí hypotézy PBH. Nebeská klenba se rozpíná do věčných lovišť.

Vymýšlel jsem zjednodušení při procházkách s hodným a chytrým psem. Ten před dvěma týdny doma vydechl naposled. Už nemáme domácnost my dva a pes, tři důchodci.
Klasický big bang graf má na svislé ose konec inflace do 2/3 výšky grafu, to je asi 32 miliard světelných let.
Umělá inteligence Bene nepochopila astronomický pojem do věčných lovišť a doporučila se vrátit k už dříve uvedeným údajům s jiným grafem a znovu uvést základní údaje.

 


Popis upraveného grafu.
Svislá
osa y má lineární měřítko a ukazuje velikost pozorovatelného vesmíru [miliardy světelných let ] v daném kosmologickém čase. Pokud by nebylo měřítko osy y lineární, musely by grafy mít jiný tvar, než grafy dnes zvoncového typu v tomto všeobecně uznávaném Standardním kosmologickém modelu. Odkazů na takové grafy je as 15 milionů, nalézá je Google při dotazu big bang graph. Tyto obrázky nemají většinou osu y vůbec.


Komentář k upravenému grafu.
Stupnice osy y je lineární.
A- velikost pozorovatelného vesmíru 46,5 miliard světelných let (= 4,4E+26 m)
B -konec inflace, doba 10-35 s po Velkém třesku. Na ose y projeví jako 2/3 pozorovatelného vesmíru 32 miliard světelných let. Po konci inflace začal náš vesmír, kde platí současná  fyzika. Ne náhodou je konec inflace na 32 miliardách světelných let od počátku. Je to 46 miliard světelných let -14 miliard světelných let = 32 miliard světelných let. Předpokládám, že původní tvůrce grafu se takto jistil, aby rychlost rozpínání vesmíru po inflaci byla menší než rychlost světla.

 

Dráhu od sféry 32 miliard sdělných let do současnosti 46 miliard světelných let urazí světlo rychlostí světla za 14 miliard let. Rozpínání vesmíru tedy probíhá těsně pod rychlostí světla. Tím je odstraněn paradox, že rozpínání bylo (po inflaci) rychlejší, než rychlost světla. Pro celou dobu existence vesmíru vychází rychlost rozpínání jako dráha/ čas, zde 46,5 miliardy světelných let/13,8 miliardy let = 3,3 krát rychlost světla. Při zrychlujícím se rozpínání prostoru z toho plyne, že rychlost vzdalování některých objektů musí být větší, než rychlost světla.  Není překročena rychlost světla pohybu hmotného objektu vzhledem k prostoru, ten se rozpíná. Tato trojnásobná rychlost světla platí jako průměr rozpínání vesmíru za celou dobu od Velkého třesku. Je tedy zřejmé, že musí existovat některé objekty, které se vlivem rozpínání prostoru vzdalují rychlostí překračující rychlost světla. Zahrnuje tedy i dobu do    10-35 [s]  kosmické inflace, kdy rychlost rozpínání prostoru byla obrovská, kde 4,4E+26 /1E+35 = 4,4E+61 [m/s]. To je 1,47E+53 krát víc, než rychlost světla. Začátek klasické fyziky lze uvažovat po inflaci..

V období kosmické inflace je možné všechno, aby vyšlo to, co autor zrovna potřebuje.

Do období inflace se v tomto modelu vejde i Schwarzschildův poloměr vesmíru. Vzorec lze odvodit i z klasické fyziky zhruba jako I. kosmickou rychlost, jen těleso opouštějící gravitaci centrálního tělesa má rychlost světla.
Hmotnost vesmíru je řádově m= 1E+53 kg (včetně temné energie),
gravitační konstanta kappa
= 6,67E-11 [N m2 kg2], rychlost světla ve vakuu c=3E+8 [m/s]
r = 2 m/c ^2 = 1,5E+26 [m]
, to je polovina sféry zde uváděné kosmické inflace, která zde sahá asi do 32 miliard světelných let
(3 E+26 [m]) a je to asi třetina velikosti viditelného vesmíru (4,4 E+26 [m]). Baryonová hmota + temná hmota tvoří 4,9% + 26,8% = 31,7% hmoty vesmíru. Schwarzschildův poloměr závisí na konstantách a z proměnných veličin závisí pouze lineárně na hmotnosti, takže poloměr pro baryonovou + temnou hmotu je (1,5E+26 )*0,317 =4,8E+25 [m], to je asi desetina poloměru viditelného vesmíru.

Důvod, proč hned z počátku vesmír nespadl do stádia ultramasivní černé díry je v tom, že byl zpočátku silně homogenní. Situace byla asi jako mezi molekulami v kapce vody, molekuly na povrchu jsou přitahovány do strany a dovnitř, vzniká povrchové napětí. Ale většina molekul je obklopena dalšími ze všech stran a jejich účinky, u vody jde hlavně přitahování nábojů z polarizované vazby.
Řekl jsem si – je to jednoduché.
Dost už bylo NASA a umělé inteligence AI.
Také v české kotlině jsou chytří lidé, ale je nás málo.

Nechal jsem se inspirovat politrukem tankového pluku, kterému jsme říkali major Kotletka, kvůli mohutným ostře zaříznutým kotletám. Jediné, co jsem si z jeho školení odnesl do života, byla věta:
Na vojně jsou i chytří lidé, ale je nás málo.

Kvasinkový model vesmíru
.
Obvyklé názorné příklady rozpínání vesmíru pokulhávají.
Balónkový model. Balonek, který se stále nafukuje a všechna místa se vzdalují od sebe, má vadu. Gravitačně pevně vázané systémy nejméně do kup místních galaxií se nerozpínají, tak jako skoro prázdný prostor. Dokladem je galaxie Andromeda, která míří k naší galaxii a za 4,5 miliardy let se srazí ( spíše se galaxie prolnou a snad bočně). Chyba modelu je v tom, že energie se musí dodávat z venku a ventilek, který se nerozpíná, je jen jeden.
Model typu bochník chleba (je to spíše pečená buchta, mazanec). Do těsta se dávají prý rozinky a pečením se objem zvětšuje, vzdalují se rozinky představující galaxie, ale rozinky samotné se nezvětšují.
Pamatuji si, jak máma zadělávala v pátek na chleba a v sobotu pekla chleba pro selské stavení, na každý den týdne jeden velký bochník formovaný z těsta ve slaměnce. Nemám dojem, že by se pečením nějak moc zvětšil objem. Z 1 kg mouky se připraví asi 1,25 kg chleba, přidává se voda a kvásek. Pamatuji si na přípravu kvásku. V asi 2 litrovém vysokém hrnečku máma nalámala týden starý odložený neupečený kus chlebového těsta, přidala kvasnice a nechala kvasinky pracovat na mírném teple. Kvásek a voda se přidávaly do těsta třikrát postupně, těsto bylo čím dál řidší a teplejší.

Hrníček s kváskem je jak tradice pohádky Hrnečku vař. Kvásek byl na okraji plotny v další nádobě, protože při kvašení objem rostl, až vytékal z hrníčku. Tento kvasinkový model vesmíru je mnohem výstižnější. Nedodává se energie, ta naopak vzniká v samotném těstě kvasným procesem. Objem těsta se zvětšuje jaksi zevnitř. Je to těsto prakticky homogenní a stále řidší. Pokud přidáme zrnka kmínu nebo semínka slunečnice, budou se od sebe vzdalovat, ale rozměr zrnek se nemění. Energie vzniká uvnitř těsta jako v kosmickém prostoru, i to vede k tomu, že černé díry vznikaly vzácně.
Tento model lze doporučit jako výukový demonstrační pokus ve vesmírné stanici. Kvasící těsto musí být z bezpečnostních důvodů v igelitovém pytli. „Milé děti, tohle je model našeho rozpínajícího se vesmíru a tohle slunečnicové semínko, ta malá placička, to je naše galaxie Mléčná dráha. Tady z okna naší orbitální stanice vidíte jen její malou část“.
I tento kvasinkový model pokulhává, ale alespoň se v podstatě sám rozběhl.
Také za tento model jsem vděčný nejlepšímu příteli člověka, chodili jsme spolu prakticky každý den kolem pivovaru, který je nejstarším (1379) písemně doloženým pivovarem nejméně v Čechách. Kvasné technologie mají v české kotlině tradici, pivo se tu vařilo už za dob Keltů. Bójové byli Keltové na našem území zvaném Boiohaemum (země Bojů), kde žili asi 500 let do roku asi 50 př.n.l. Bojové byli poraženi v Panonii dáckým králem Burebistou (+ 44. př.n.l.). Jednalo se patrně o keltskou elitu, jezdce na koních a snad o ty, kteří měli na přepravu na čtyřkolých vozech typu žebřiňák tažených dobytkem (nebo koňským potahem tehdy vzácným). Následovalo to, co letopisci popisují jako poušť Bojů, tedy jejich zničení. Keltové u nás zanechali dobrý dojem, používali vynálezy, když to vezmu jen od písmene k, tak kalhoty, kleště a keramiku s grafitem ceněnou pro odolnost (vyráběnou v opidu Třísov). Keltové jako Bójové se asi na 200 let usídlili v oblasti dnešní italské Bologni. Zanechali tam špatný dojem. Bójové znamená strašní.
Brennus vojevůdce Keltů z Předalpské Galie přešel dnešním Brennerským průsmykem přes Alpy, dobyl Řím a roku 387 př.n.l., vyjednával u Kapitolu a vynutil si výhodné výkupné.
Keltská královna Boudicca s Římany nevyjednávala, byla poražena, ale zanechala dobrý dojem v dějinách Británie i pozdější Velké Británie. A nepokazil to ani kotel na vaření nalezený s lidskými kostmi, patrně zabitých Římanů.


Duchovní dědictví druidů trvá, i když nezanechali přímé písemné záznamy. Třeba v názvu řek Ohře a Jizera. Představy Keltů o vesmíru jsou spíše zprostředkované. Ze čtyř velkých svátků podle ročních období, se do dnešních dnů zachovalo pálení čarodějnic a podzimní svátek dnes známý jako Dušičky.
Co se zachová z dnešních teorií o vesmíru za 2000 let, to si netroufám odhadnout.
Keltská stopa v našich zemích zůstává v genetickém kódu a trvá zájem o keltskou minulost.
Keltům se nejspíš mylně připisuje to, že se nebáli ničeho, jedině toho, že na ně spadne nebeská klenba. Jde asi o špatný výklad toho, že keltský vůdce potvrzoval svou přísahu králi Makedonie tím, že pokud ji poruší, nechť na něj spadne nebeská klenba.
Kdyby to platilo o slibech našich politiků, tak by neprobíhala kosmická inflace a rozpínání vesmíru, ale proběhla by imploze a nebeská klenba by se řítila na zem.
Zatím nebeská klenba drží, sliby se maj plnit o Vánocích a máme teprv apríla.

Datum: 01.04.2023
Tisk článku


Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz