Město Patna, na které byla velmi zvědavá čínská inteligence. Kredit: Chandan Singh / Wikimedia Commons.

Umělé inteligence představují ohromnou výzvu, a to z rozmanitých důvodů. Například Číně umělé inteligence nepochybně přidělaly mnoho vrásek na čele. Komunistický režim vnímá inteligence, především jejich „nezávislost,“ jako závažné ohrožení. Hrozbu se snaží potlačit a rádi by umělé inteligence naopak využili ve svůj prospěch. Zároveň se neustále snaží získat výhodu nad Západem a přizpůsobují tomu všechno, včetně zpravodajství. Proto je nutné brát zprávy z Číny, obzvláště v případě umělých inteligencí, velmi obezřetně.

Japonský přístav Ósaka. Kredit: 663highland / Wikimedia Commons.

Můžeme-li věřit čínskému plátku South China Morning Post, čínští badatelé zcela nedávno předali umělé inteligenci na dobu 24 hodin kontrolu nad jedním z čínských satelitů. Jde o Čínu, takže si nelze představit, že by to byl nějaký okamžitý nápad skupiny odborníků, který by nebyl schválený stranickým vedením.

Dotyčná umělá inteligence sídlila na zemském povrchu a údajně pracovala zcela bez lidské intervence. Jejím úkolem bylo ovládat určité funkce vybraného satelitu, kterým byl malý satelit pro sledování zemského povrchu Qimingxing 1.

První start rakety Dlouhý pochod 8. Druhá raketa tohoto v únoru 2022 vynesla na orbitu zmíněný satelit Qimingxing 1. Kredit: CNSA.

Zároveň měla sledovat místa na zemském povrchu, která považovala za zajímavé. K tomu se sluší poznamenat, že o této umělé inteligenci není téměř nic známo. Není jasné, jak a na jakých datech byla vycvičena, což přitom zásadně ovlivňuje „chování“ inteligencí.

Umělá inteligence řídila satelit a pozorovala zemský povrch. Bylo to prý velice zajímavé. Inteligence si vybrala několik míst k pozorování, ale není moc jasné proč. Nevědí to ani tvůrci této inteligence. Například detailně sledovala starobylé indické město Patna, zhruba o velikosti Prahy, které leží na řece Ganze a je metropolí indického státu Bihár, hraničícího s Nepálem. Inteligence se rovněž intenzivně zajímala o japonský přístav Ósaku.

Podle dostupných informací se zdá, že by sledované cíle mohl spojovat určitý vojenský význam. Město Patna si inteligence mohla vybrat v souvislosti se šarvátkami mezi Čínou a Indií v roce 2020 a přístav Ósaku zase kvůli tomu, že tam občas kotví americké válečné lodě. Asi nikdo by se nedivil, kdyby zmíněnou čínskou inteligenci cvičili vojáci.

Pokud je známo a je-li to pravda, šlo o první případ, kdy byl umělé inteligenci svěřen celý satelit, aniž by inteligence dostala nějaké konkrétní úkoly. Na druhou stranu, inteligence sice plně ovládala kameru satelitu, ale nemohla měnit jeho oběžnou dráhu. Čínští badatelé doufají, že díky takové umělé inteligenci v budoucnu zjednoduší provoz rychle rostoucí flotily čínských satelitů pro průzkum Země, který je teď zhruba 260. Řada z nich prý není příliš využitá, takže by je mohla provozovat umělá inteligence, nepochybně pro vojenské účely.

Literatura

IFL Science 18. 4. 2023.