Šimpanzí genom nahrubo přečten  
Nejbližší příbuzný člověka má nahrubo přečtený genom. Genetická podstata evoluce člověka zatím není jasná.

 

DNA pro přečtení šimpanzího genomu dodal dnes už zesnulý šimpanz Clint.

Hledání odpovědi na otázku "kdo jsme, kam jdeme a odkud přicházíme" významně pokročilo poté, co časopis Nature zveřejnil údaje o hrubém přečtení dědičné informace šimpanze. Publikace jsou výsledkem práce Chimpanzee Sequencing and Analysis Consortium sdružujícího 67 vědců z 23 výzkumných institucí ze Spojených států, Německa, Itálie, Izraele a Španělska.. Znovu se potvrdilo, že co do "písmen" genetického kódu nás od tohoto lidoopa dělí 1,2% v genech. Rozdíl naroste na 4%, pokud vezmeme v úvahu tzv. zbytečnou DNA, o níž je však známo, že si mnohé její úseky označení "zbytečná" nezaslouží. Jakkoli se zdá rozdíl maličký, představuje ve více než 3 miliardách písmen genetického kódu miliony míst, kde se během evoluce oba tvorové ve své DNA "rozešli". Většina z těchto rozdílů zřejmě nemá velký biologický význam. Ty, co význam mají, zatím prakticky neznáme. Geny "lidskosti" či "člověčenství" odhaleny zatím nebyly.


Nejvíce se liší u člověka a šimpanze samčí pohlavní chromozom Y, nejméně naopak samičí pohlavní chromozom X. Podíl mutací, které změnily pořadí aminokyselin v bílkovinách, k mutacím, které zůstaly z tohoto hlediska bez následku, dokazuje, že se lidská dědičná informace v průběhu evoluce měnila pod silným selekčním tlakem.


 

V čísle Nature z 1. září 2005 zabírá problematika šimpanzího genomu značnou část.

Šimpanzí a lidská DNA se zdaleka neliší jen jednotlivými písmeny genetického kódu. Někde se do ní vložily celé úseky (tzv. inserce), jinde jiné úseky vypadly (delece). Souhrnně jsou označovány jako indely.  Některé úseky DNA byly duplikovány. Míra těchto změn se pohybuje kolem 3%.


Ve hře stále zůstávají tři hlavní teorie o genetické podstatě vzniku člověka. První počítá s tím, že se mutacemi změnily geny a s nimi i bílkoviny. Ty pak umožnily člověku jeho evoluční úspěch. Druhá tvrdí, že "méně je někdy více" a předpokládá, že člověku pomohla na evoluční výsluní ztráta některých genů, které bránily v evoluci našim zvířecím předkům. Poslední teorie tvrdí, že se geny moc nezměnily, ale zato prošla významnou proměnou jejich regulace. Lidský genom pak podle této teorie hraje se stejným ansámblem genů jinou písničku než šimpanz. Odborníci jsou přesvědčeni, že právě tato třetí teorie by mohla vysvětlovat většinu genetických příčin vzestupu člověka.

Kvalitou zatím přečtený šimpanzí genom pokulhává za kvalitou nahrubo přečtených genomů člověka, potkana a myši. Byl přečten jen 3,5krát a je v něm tudíž zcela jistě ještě hodně chyb.

 

Pramen: Nature

Datum: 01.09.2005 08:27
Tisk článku


Diskuze:



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace