Protein, který rozhoduje o životě a smrti embrya  
Vědci odhalili protein (a jeho gen), který určuje, zda embryo „dostane najíst“ a nebo zda bude odsouzeno k smrti hladem. Absence proteinu v děloze znamená neplodnost.

 

Zvětšit obrázek
Profesor Milan K. Bagchi, fyziolog na University of Illinois at Urbana-Champaign. Po stranách jsou Bagchiho spolupracovníci, kteří se na odhalení klíčového proteinu, který rozhoduje o osudu embrya v děloze, podíleli. (Foto: Brian Stauffer)

Ve sborníku americké Akademie věd byl v tomto týdnu zveřejněn článek ve kterém vědci z  Illinoiské university poukazují na to, že protein označený C/EBPb je klíčovým proteinem, který se musí v děloze objevit, pokud má dojít k početí. I když také geny pro jiné proteiny hrají určité role v přijímání embrya dělohou, gen pro protein C/EBPb se ukazuje být pro implantaci tím nejdůležitějším. Pokud se tento protein v děložní sliznici neobjeví, embryu se nepodaří napojit se na krevní  řečiště dělohy.


 Za normálních okolností je tento klíčový protein řízen především progesteronem a v děloze se objevuje najednou a ve velkém množství právě v době, kdy dochází k implantaci embrya.
Jedná se o dobu čtyř dnů, která je pro embryo kritická. V té době se embryo musí přichytit ke stěně dělohy a zahájit přípravu na napojení se na krevní kapiláry zásobující dělohu, rozbíhá se začátek tvorby placenty. Aby vše proběhlo hladce musí se buňky dělohy přeměnit v buňky dočasně zásobující embryo vyživovacím sekretem. To znamená, že buňky pojivové tkáně placenty se na čas změní v jakési kojné a živí svojí „mateří kašičkou“ embryo do doby, než se pořádně „přicucne“ a začne parazitovat na kapilárách krevního řečiště matky.   

I když tento poznatek pochází z pokusu na myších, protein o kterém je zde řeč, se vyskytuje i člověka. A protože se u žen vyskytuje v endometriu také v době, která odpovídá době implantace embrya, lze předpokládat, že i u nás tento protein hraje stejnou klíčovou roli jako u myší. U myší se jasně ukázalo, že nedostatek C/EBPb se pro embryo rovná rozsudku smrti. Prokázaly to pokusy, kdy vědci přenášeli embrya ze zdravých myší do myší které byly rovněž zdravé, ve stejné fázi cyklu ale které se lišily tím, že měly jeden vadný gen, který způsoboval nedostatek tohoto klíčového proteinu v děloze. 


Než mohli vědci na tento protein ukázat prstem a říci: to je on!, lopotili se čtyři roky. Nejdříve museli najít gen, který byl za jeho tvorbu odpovědný. Jakmile znali „viníka“, vyžadovalo to získat myš na které by šlo hypotézu ověřit. Spojili se s Peterem Johnsonem z National Cancer Institute, jehož pracoviště je na základně Americké armády ve Frederick (stát Maryland). Ten jim na zakázku vyrobil myš, které gen pro zkoumaný protein chybí.

Peter F. Johnson, vedoucí vědecký pracovník Center for Cancer Research, NCI. Stvořil myši, které mají gen pro C/EBPb protein vyřazen z činnosti.

Myši mrzáci, jímž chyběl gen pro tento protein byly ideálním materiálem, který umožňoval odhalit vztah mezi hormony a chováním dělohy v kritických implantačních dnech. Ukázalo se, že C/EBPb protein je oním klíčovým prostředníkem, který zajistí, že děloha na hormonální stimul patřičně zareaguje. Gen pro tento protein se zapíná v době, když se děloha chystá embryo přijmout. Jeho správná funkce je klíčem k úspěšnému početí.  

 

Naděje pro kliniky IVF
Úspěšnost oplodnění při přenosu embrya do dělohy matky se u lidí pohybuje okolo 25%. Problémem není embryo. I když se k přenosu  používají zdravá embrya, která se na petriho misce v inkubátoru vyvíjejí bez nejmenších problémů, nejsou po jejich přenesení do dělohy výslekdy dobré. Většina neúspěchů souvisí s neschopností dělohy zárodek přijmout. O stavu děložní sliznice a dějích, které o uhnízdění zárodku rozhodují, toho doposud víme velmi málo. To je také důvod proč se na IVF klinikách praktikuje přenášení více embryí současně, podle filosofie  -  „snad se některé ujme“. Odhalení proteinu, který má uchycení embrya pod palcem, dává tušit, že zdravotníci brzo dostanou do ruky testy, kterými budou schopni přesně určit nejvhodnější čas pro provedení zákroku, a který bude dávat embryu tu největší šanci přežít. To se samozřejmě týká zdravých žen. U těch, které se o otěhotnění snaží marně a které, aniž by to tušily, jsou nadobro odsouzeny ke sterilitě právě pro poruchu uvedeného genu, tak těm tyto nové poznatky také skýtají určitou naději. Není totiž pochyb o tom, že celá řada pracovišť se teď začne předhánět v nalezení způsobu, jak špatně fungující gen přimět k poslušnosti a nebo jak porouchaný obelstít a zajistit nápravu špatného stavu děložní sliznice jinak. Optimismus v tomto směru je oprávněný protože ve hře s lidskou neplodností jde o velký byznys a tak prostředky na tento směr výzkumu nebude problém sehnat. Navíc náprava problémů by nemusela být zase až tak složitá. Jde prakticky o to, aby po dobu čtyř dnů bylo v děloze na buňkách dostatek proteinu. Proteinu, který už dobře známe... ale to už porcujeme medvěda, který ještě nebyl uloven.


Pramen: University of Illinois at Urbana-Champaign

Datum: 22.01.2006 13:27
Tisk článku

Co se děje v přírodě - Suessová Anne
 
 
cena původní: 159 Kč
cena: 127 Kč
Co se děje v přírodě
Suessová Anne

Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace