Globální oteplování: boj, smrt nebo něco jiného?  
Stále sílí hlasy, že je moudřejší nejen bojovat proti skleníkovým plynům, ale i snažit se proměnlivému klimatu přizpůsobovat.

 

 

Zvětšit obrázek
V některých případech se již dnes snažení míjí účinkem.

Panika kolem globálního oteplování krásně bobtná. Média a učenci propadlí laciné popularitě si navzájem přitápějí a rýsují obraz naprosté zkázy. Pokud si někdo dovolí zapochybovat, je v tom lepším případě označen za extrémistu, jak se to nedávno přihodilo Václavu Klausovi, nebo může dotyčný zažít hutnou šikanu, případně ztrátu místa. Svět klimatologie je už dnes naprosto virtuální, bulvár ví líp, než odborníci, jak vše funguje a pro rozpačité vědce je snazší útrpně mlčet, než se nějak nesouhlasně ozývat. Média pak metají silácká prohlášení ve stylu, že žádný klimatolog/vědec/či snad rozumný člověk nepochybuje o globální ničemnosti člověka a nikdo se pak nebrání, i když je to úsměvná hloupost.

 

Zvětšit obrázek
Nenávistné kampaně odpůrců GMO likvidují jednu z nejlepších možností, jak srovnat se změnami klimatu budoucí zemědělství.


Ale tohle všechno jsou jen taškařice, na nichž si pisálci brousí klávesnice. Do tuhého začíná jít ve chvíli, kdy dojde na předběžnou opatrnost. Ochránci planety tvrdí, že i kdyby náhodou bylo celé člověkem řízené globální oteplování pustý výmysl, má smysl být opatrný. Pod opatrností si lze představit cokoliv, poměrně hodně lidí v tom spatřuje nelítostný boj proti teplotě, přesněji řečeno proti skleníkovým plynům. To ale pochopitelně znamená drastické omezování ekonomiky a brždění technologického rozvoje. Velmi dobrým střelivem pro takové úvahy je takzvaná Sternova zpráva, která vypočítává relativně menší náklady protioteplovacího boje dnes a ohromné úspory, které to přinese v budoucnu. Je až komické, jak Sternovu zprávu cituje úplně každý, kdo hrozí oteplováním. Kdyby Sternova zpráva nebyla, museli by si ji vymyslet.

 

Potíž je v tom, že sir Stern psal svoji zprávu na jednoznačnou zakázku britského premiéra, který dostal přesně to, co potřeboval a očekával. Většina ekonomů má ze Sterna legraci a hovoří o tom, že ze všech možných scénářů budoucího vývoje si Stern šikovným použitím ekonomických ukazatelů vytvořil přesně ten, který předem chtěl. Ne, že by to nebyla možná budoucnost, jen je hodně nepravděpodobná.

Zvětšit obrázek
Lidé na Maledivách se budou muset smířit s tím, že fosilní záznam v minulosti jednoznačně potvrzuje velké kolísaní mořské hladiny. Boj proti oxidu je pro ně ztráta času.

Tvrzení, že kdyby Sternova zpráva neexistovala, tak by si ji zelení aktivisté museli vymyslet, pak v této souvislosti nutí k zamyšlení.

 

Asi málokdo ví, že Sternovu zprávu ve Velké Británii o zhruba rok předcházel dokument na stejné téma, tj. o ekonomice klimatických změn, sestavený britskou Sněmovnou Lordů. Zpráva Sněmovny Lordů vycházela ze slyšení řady osobností zahrnující celé názorové spektrum klimatické změny od názorů vařících až po ledově klidné. Mnozí odborníci se shodnou na tom, že jde o vyvážený a zasvěcený dokument, který rozumným způsobem hodnotí situaci. Ve skutečnosti se nepřiklání ani k jednomu extrému, ale dnešní situaci dohadů kolem globálního počasí hezky ilustruje fakt, že alarmisté ji zběsile odsoudili jako extrémního škůdce světové revoluce, zatímco ti, kteří nemají tak jasno, ji vcelku uvítali jako podklad k dalším debatám. Nakonec to dopadlo to tak, že Sterna zná úplně každý, zatímco o Zprávě Sněmovny Lordů ví jen nemnozí.

 

Podstatným sdělením Sněmovny Lordů je, že ač jsou globální změny klimatu nepochybně rizikem, tak dnešní věda, média i celá veřejnost věnují patologicky upjatou pozornost boji proti změnám (mitigation). Globální oteplování je zlé a nebezpečné a proto ho musíme zničit. Jako bychom mohli volit pouze mezi bojem a smrtí v důsledku zhroucení klimatu. Existuje ale ještě jedna cesta, jak se vyrovnat klimatem, totiž přizpůsobení se klimatickým změnám (adaptation).

 

Začátkem února oslovil čtenáře prestižního vědeckého časopisu Nature tým expertů na vztahy mezi vědou a politikou. Dotyční pánové velmi apelují na to, aby koncept přizpůsobování se klimatu přestal být striktním tabu. Podle nich je žádoucí přizpůsobovat se klimatu minimálně stejně tak horlivě, jako proti němu bojovat. V dlouhodobé perspektivě je moudřejší vybudovat civilizaci odolnou vůči klimatickým změnám, která jistě i s využitím moderních šetrných technologií, dokáže zajistit udržitelnou budoucnost přesvědčivěji, než vypouštět na svět hysterické superkjótské protokoly, za cenu obrovitých nákladů bezhlavě bušící do hladiny oxidu uhličitého v ovzduší.

 

 

Zvětšit obrázek
I lední medvědi mají řadu možností, jak se připravit na případné budoucí problémy.

Asi by nebylo dobře se spolehnout jenom na adaptaci a úplně se vykašlat na atmosféru. Ale dnešní situace je přesně opačný extrém, z něhož ekonomové dostávají kopřivku a který skýtá, pan Stern promine, poměrně černé vyhlídky. Adaptace na klima je vnímána jako něco prašivého, často je vysloveně odsuzována jako málo burcující k záchraně planety.
V porovnání s bojem proti oteplování má přitom adaptace mnohé výhody. Na rozdíl od boje proti oxidu uhličitému vyloženě stimuluje technologický rozvoj, volá po nových objevech a inovacích. Není umrtvující, ale podporuje kreativitu. Paradoxně část adaptačních změn může ve svém důsledku omezovat emise skleníkových plynů.

 

Když budeme proti klimatu bojovat, tak v případě, že skutečně klima měníme my, dosáhneme dílčích cílů za cenu velkých ztrát. Ale budoucí spontánní vývoj klimatu stejně budeme muset řešit jinak. Pokud se globální oteplovači mýlí, tak nic nezmůžeme a tvrdě to odskáčeme.
S přizpůsobováním se klimatickým změnám nemůžeme prohrát. Klima se měnilo, mění a měnit se bude. Pokud si někdo myslí, že likvidací průmyslu nastane klimatický ráj na Zemi, hluboce se mýlí. Když si uděláme technologicky vyspělou civilizaci odolnou proti změnám, zvládneme oteplování lidské i oteplování přírodní a třeba i další dobu ledovou, která tiše číhá za dvěřmi. Předběžně opatrné je se přizpůsobovat.

 

Prameny:
Nature 445: 597-598.
Zpráva Sněmovny Lordů

Datum: 23.03.2007 18:07
Tisk článku

Související články:

Další zdroj CO2 s kterým se nepočítalo     Autor: Josef Pazdera (28.01.2024)
Elektromobily – vlci v rouše beránčím?     Autor: Miloslav Pouzar (19.07.2021)
Stoupající hladina moře korálovým ostrovům prospěje     Autor: Josef Pazdera (14.11.2018)
Koloběh uhlíku (2)     Autor: Tomáš Pilař (11.02.2009)
Plot, pila, sirky a popílek     Autor: Pavel Houser (22.07.2007)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz