Při meditaci mozek vykazuje stejnou aktivitu jako ve stavu ostražitosti  
Výzkum a meditace se vzájemně moc rádi nemají. Vědeckých prací na toto téma je poskrovnu. Na mezinárodním kongresu neurologů (IBRO World Congress of Neuroscience) zaznělo minulý týden překvapivé zjištění. Týkalo se stavu meditujícího mozku.

 

Dylan DeLosAngeles je nováček Flinderova lékařského centra v Adelaide. Tento Australan se jako neurolog specializuje na stavy meditace. Zjistil, že mozkové vlny, které stav meditace provázejí, jsou vlny, které mozkem procházejí ve stavu jeho zvýšené ostražitosti.

 

Zvětšit obrázek
Princip elektoencefalografu (EEG)

I když je osobních sdělení o prospěšnosti meditace od těch, kteří ji provozují, celá řada, s objektivní kvantifikací takového stavu už je to horší. Na jeden z pokusů podívat na to, co se v mozku při takové seanci děje a jak se mění jeho chování na neurofysiologické úrovni, se nyní podíváme. DeLosAngelese ke zkoumání meditace přivedly rozporuplné výsledky těch, kteří se meditacemi zabývali před ním. Řada jeho předchůdců totiž hovoří o tom, že mozek při meditaci upadá do stavu uklidnění a letargie. Obecně panuje názor, že meditující jsou ve stavu strnulosti, nebo až jakéhosi druhu spánku.


 

Na základě zde presentovaných výsledků již mladý výzkumník Dylan DeLosAngeles získal na zkoumání meditace další grant.

DeLosAngelesovi ale vyšly jiné výsledky. Již ve své disertační práci se věnoval budhistické meditaci a poznával lidi i to, jak dosahují různých meditačních stavů. Z pozorování třinácti osob praktikujících meditace zjistil, že se sledovaní přivádějí do pěti rozličných stavů. Všichni byli schopni svoje stavy přesně popsat a jejich zkušenosti byly stejné, dobře definovatelné. Tak například ve třetím stavu přicházeli o schopnost vnímat hranice svého těla a orientovat se v prostoru. Ve čtvrtém stádiu přicházeli o schopnost vnímat a uvědomovali si jen svůj dech. V pátém stádiu si přestali sami sebe uvědomovat a expandovali do prostoru.

 

Zajímavější výsledky poskytl záznam encefalografu. Tak například změny vln souvisely se změnami v subjektivních prožitcích. V prvních stádiích meditace vykazuje mozek zvýšenou aktivitu, což se projevuje vyšší amplitudou alfa vln. To je do jisté míry překvapivé, protože takové stavy, kdy mozek vykazuje vysokou amplitudu alfa vln, jsou charakteristické pro stav soustředění a pozornosti, nebo dokonce i pro stavy určitého vzrušení.
Tyto vlny se až v pozdějších stádiích meditace začnou postupně snižovat, až téměř vymizí.
Další poznatky už nejsou tak zajímavé ani překvapivé. Ke snížení amplitudy zmíněných vln dochází podle DeLosAngelese proto, že mysl člověka je po prvním stádiu již dostatečně soustředěna a koncentrována a mozek nemusí v tomto stavu déle setrvat.  Jak se postupně meditační stav dostává do vyšších fází, snižují se rovněž delta vlny.


Beta vlny, Alfa vlny, Theta vlny, Delta vlny


Beta vlny (13 - 30 Hz)
Tyto vlny převládají v normálním bdělém stavu vědomí. Při vyšších frekvencích nastávají stresové stavy nebo stavy napětí. Zde probíhá logicko-analytické myšlení, často se projevují neklidem, stresem, zlostí nebo strachem. Pozornost je vedena vně a směřuje k problémům spojeným s okolím.


Alfa vlny (8 - 13 Hz)
Převládají v bdělých stavech. Klid a mír bez pocitu ospalosti nebo únavy jsou charakteristické pocity pod vlivem alfa frekvencí. Zde vznikají představy, kreativní řešení problémů a idejí.


Theta vlny (4 - 8 Hz)
Tyto mozkové vlny charakterizují stav uvolnění, určité fáze spánku.


Delta vlny (0 - 4 Hz)
Delta frekvence se vyskytuje hlavně v hlubokém spánku nebo stavu hlubokého uvolnění. Tyto mozkové frekvence doprovázejí procesy obsahující tělesnou regeneraci.


DeLosAngeles říká, že tyto poznatky svědčí o tom, že meditace přivádí člověka do zvláštního, jedinečného stavu. Překvapivé na tomto stavu je to, že mozkové vlny svědčí o jeho aktivitě a že mozek je dalek stavu lenivosti nebo hlubokého odpočinku. Nejde tedy o něco jako „klimbání“ meditujícího. Naopak. Podle vln probíhajících mozkem jde o stav bdělosti a pohotovosti.
Od porozumění těmto pochodům si lékaři a pedagogové slibují, že by jim to mohlo pomoci řešit situaci u osob, jež mají problémy se schopností se koncentrovat.


 

 

 

Datum: 08.07.2007 19:10
Tisk článku


Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace