Ruská ponorka dosáhla severního pólu  
Dvě ruské miniponorky dopluly pod arktickým ledem v Severním ledovém oceánu až k severnímu pólu. Zde expedice umístila v hloubce 4 200 m na mořské dno kovové (titanové) pouzdro s ruskou vlajkou. Ve středu zprávu oficiálně oznámila ruská tisková agentura Itar-Tass a sdělila, že tato „odvážná a hrdinská“ mise je srovnatelná s „umisťováním vlajky na Měsíc“.

 

 

 

Ruská miniponorka MIR I

Tání polárního ledu vede ke konkurenčním požadavkům o přístup k arktickým zdrojům, především fosilních paliv. Podle Ruska jsou pod mořským dnem obrovské zásoby ropy, plynu a nerostných surovin.

 

Zvětšit obrázek
1) Severní pól (North Pole): zde Rusko zanechalo vlajku
2) Lomonosovův práh (Lomonosov Ridge): území, kde Rusko hledá důkazy pro vlastnictví podmořského šelfu
3) 200 mílová ekonomická zóna (200-mile line): „rozšířené“ území příslušného státu
4) „Ruské“ území (Russian claimed territory): sporné území, které si nárokuje Rusko
. Kredit: BBS

Velitel mise, ruský vědec a politik Artur Čilingarov (předseda ruské Asociace polárníků a místopředseda dolní komory ruského parlamentu) pro Itar-Tass řekl: „Přistání MIR I na mořském dnu bylo hladké.“ A dodal: „Kolem nás byla žluto, žádné obyvatele moře jsme neviděli.“

 

Atomový ledoborec a výzkumná loď se dvěma speciálními ponorkami MIR I a MIR II vyplula minulý týden z přístavu Murmansk. Cílem je geologický průzkum dna oceánu v oblasti severního pólu. Expedice hledající důkazy, že toto území patří Rusku, odebírá vzorky mořského dna, flory i fauny.

 

 

Za nejnebezpečnější část cesty je považován návrat ponorky z mořského dna na hladinu. Musí připlout do místa, kde jejich expedice začala a najít mezi pohybujícími se krami místo k vynoření. Jinak hrozí, že pod arktickým ledem zůstane i s posádkou uvězněna.

 

Artur Čilingarov

 

Moskva již v roce 2001 argumentovala v OSN, že podmořský šelf je ve skutečnosti pouze pokračováním ruského přímořského území. Tvrzení, založené na charakteristice podmořského Lomonosova prahu, bylo zamítnuto. Proto Rusko hledá další, přesvědčivější důkazy. Jedná se o území dlouhé 1 800 km a o rozloze 1,191 miliónů km2.

 

Z politického hlediska je Arktida definována jako oblast ležící na území 8 arktických států: Norska, Finska, Ruska, USA, Kanady, Islandu, Grónska (Dánska), včetně Laponska. Mapy arktického mořského dna jsou neúplné (zejména geologické), proto jsou hranice sporné a na arktický šelf si kromě Ruska činí nárok i další státy (např. USA a Kanada již chystají náročné expedice).

 

 

Soupeření o teritoriální hranice v Arktidě zesílilo po odtávání polárního ledu, což umožňuje nové plavební trasy v této oblasti. Prezident Vladimír Putin dokonce vyslovil naléhavou potřebu Ruska zabezpečit „strategické, hospodářské, vědecké a obranné zájmy“ v Arktidě.
 

 

Mezinárodní úmluva z roku 1982 o mořských teritoriích stanovuje 12 mílovou zónu teritoriální příslušnosti k přilehlé souši a 200 mílovou ekonomickou zónu, ve které má příslušný stát výhradní těžební práva. Tato zóna může být rozšířena v případě, že se na základě geologického průzkumu prokáže příslušnost k dané zemi.

 

Zvětšit obrázek
Arktida. Kredit: EPA

Severní pól v současnosti nepatří k teritoriu žádného (jednoho) státu, proto je toto území spravováno mezivládní organizací OSN - Mezinárodním úřadem pro mořské dno (International Seabed Authority).

 

 

Zvětšit obrázek
Satelitní snímek Arktidy 21. září 2005. Žlutá čára představuje stav ledu 21. září 1979. Kredit: AFP


 

Zdroj:
http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/6927395.stm

 

 

 

 

 

 

 

 

Datum: 02.08.2007 18:41
Tisk článku


Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz