„Slepé střevo“ není zbytečné  
Apendix, lidově „slepák“, není rudiment bez funkce.

 

 

Zvětšit obrázek
Víte, že tenké střevo ústí do tlustého ne přímo na jeho počátku, ale až kousek za ním. V běžném hovoru dochází k záměně slepého střeva s apendixem, což je červovitý výběžek slepého střeva. Často zmiňovaný zápal slepého střeva je ve skutečnosti zápalem apendixu a pouze apendix je při operaci odstraňován. (Upravená kresba podle Graye 1918)

Apendix neboli červovitý přívěsek, je 5 – 10 cm dlouhá výchlipka slepého střeva. Je uložený v pravém podbřišku. Pro trávicí činnost střeva nemá prakticky význam. Lékaři proto s oblibou tvrdili, že jsou známy spíše jeho nemoci než význam pro lidské tělo. Tento názor pramenil z toho, že se apendix nijak neprojevuje a když se projeví, jde nám většinou o život. Často se totiž nepodaří jeho zánět zvládnout ledováním břicha, přísnou dietou ani podáváním antibiotik. Pak už jen závisí na včasnosti chirurgického zákroku, zda zanícenou tkáň odstraníme dříve, než dojde k sepsi celé břišní dutiny.

 

Zvětšit obrázek
Ruský skladatel Igor Stravinskij se tak obával zánětu slepého střeva, že si ho nechal odstranit preventivně.

 

Není to dávno, co vědci zjistili, že  11 týdnů po početí začne apendix uvolňovat buňky, které jsou nezbytné k rozvoji plodu. Po narození zase produkuje bílé krvinky a protilátky. Zdá se, že spolu se slepým střevem hraje důležitou roli při boji s infekčními nemocemi. Někdy se dokonce hovoří o "tréninkovém centru" bílých krvinek, ve kterém se lymfocyty učí zápasit s nebezpečnými bakteriemi, jako je Escherichia coli. Význam apendixu upadá a jeho přispívání k naší obranyschopnosti ustává mezi 20. a 30. rokem věku. Po šedesátce je už na definitivním odpočinku.

 

 

Novinka
Chirurgové William Parker a R. Randal Bollinger, oba z  Duke University Medical Center, zveřejnili nyní výsledky svých pozorování a pokusů. Je z nich patrna ještě jedna funkce apendixu. Také souvisí s bakteriemi, ale jinak než ty předchozí popsané funkce.  Právě objevenou schopnost apendixu oceníme až ve chvíli, kdy nám zdravou mikroflóru ze střev vymete průjem. Pak teprve nastupuje appendix se svou železnou zásobou hodných bakterií a zachraňuje, co se dá. Jeho bakterie zajišťují rychlou kolonizaci našeho traktu. Tím se zkracuje doba, kdy naše tělo prakticky nemá žádnou možnost získat z potravy energii ani živiny. 

 

 

Nová funkce apendixu je tedy jiná, než ta dříve zmíněná a která hlásala výuku bílých krvinek a funkci apendixu jako jakéhosi školícího zařízení pro leukocytární „bojové jednotky prvního sledu“. Jde spíše o dobře utajené sklady.

Nejvýraznější a přitom velmi barvitá postava českého lékařství na přelomu 19. století J. Thomayer byl zapřísáhlým odpůrcem operací apendixu. Sám tomuto onemocnění málem podlehl, když vzdoroval chirurgickému zákroku ledováním břicha a studenými zábaly.

Parker ale přichází s ještě jednou kacířskou myšlenkou. Tvrdí, že imunitní buňky, které se v apendixu vyskytují v tak hojné míře, tam nejsou proto, aby nás chránily před zlou infekcí. Podle něj jsou tam proto, aby chránily bakterie. Může mít pravdu, protože tam žádný boj neprobíhá. Naopak. V apendixu panuje vzájemné soužití a pohoda. V tamním biofilmu - směsi tvořené mikroby, slizem a molekulami uvolňovanými buňkami imunitního systému, se o žádném napadání nedá hovořit. Pokusy ukázaly, že imunitní systém zde nejen, že bakterie chrání, ale dokonce je i vyživuje! I když je pravdou, že tento biofilm je záležitostí delší části střeva, tak mocnost vrstvy biofilmu v apendixu je zdaleka největší. Čím dál od apendixu tím je biofilm sliznice střeva tenčí a tenčí. 

 

 

Logicky tedy má apendix největší šance ukázat, co umí tam, kde si lidé s hygienou moc starostí nedělají a kde průjmová onemocnění jsou na denním pořádku. Podle chirurgů je umístění našeho apendixu ideální. Je přesně v tom místě, kde je obtížné, aby se do něj něco nepatřičného dostalo. Biofilm v apendixu je tak chráněn i v situaci, kdy se v křečích střevních problémů, takzvaně „obracíme naruby“.  Jakmile ale infekce pomine, apendix spustí znovu osídlování traktu ze svých dobře střežených zásob.   

 

Zvětšit obrázek
William Parker: „Moderní způsob života představovaný dodržováním hygieny a v případě potřeby možností použití léčebných a probiotických přípravků, činí apendix postradatelným. Dělá z něj ale také viníka mnohých našich příkoří“ (Kredit: Duke University Medical Center)

 

Tato nová teorie o funkci apendixu je v souladu s tím, co někteří autoři pozorovali již dříve. A sice, že v civilizovaných zemích je výskyt zánětů apendixu vyšší. Zřejmě to souvisí s tím, co jme na Oslu již několikrát probírali - že všeho moc škodí. A že to platí i o hygieně. Náš imunitní systém byl dlouhou evolucí vypiplán k tomu, aby prakticky neustále bojoval s parazity i jinou běžně přítomnou havětí. S postupující čistotou a sterilností našeho prostředí se tato armáda ale začíná nudit a vymýšlí si nepřítele i tam, kde není. Sebemenší podněty vyvolávají neadekvátní zánětlivé reakce. Stávají se tak z nás alergici a trpící dalšími autoimunitními chorobami. Nyní se ukazuje, že je tu souvislost i s naším červovitým výběžkem. Místo toho, aby nás chránil, tak v něm náš imunitní systém zbytečně vyvolává akutní záněty, které nám znepříjemňují život více, než je nezbytně nutné. 

 

 

V našich končinách a s našimi kulturními návyky, nám je apendix, asi tušíte na co. Při cestách za exotikou je ale dobré brát ho s sebou. Ostatně, je to i dobrá příruční lékárnička pro případ potřeby rekonstrukční chirurgie. Tkáň apendixu může být použita k opravě svěrače močového měchýře, jako náhrada močovodu,...

 

Prameny:
Duke University Medical Center
Journal of Theoretical Biology

 


 

Datum: 09.10.2007 15:33
Tisk článku

Související články:

Jak se střevo brání, když mu dopřejeme škodliviny?     Autor: Josef Pazdera (09.08.2019)
Sháníme dělohu pro naše dítě. Zn.: cena dohodou     Autor: Josef Pazdera (06.10.2014)
Včasné varování před rakovinou z rutinních odběrů krve     Autor: Josef Pazdera (06.08.2010)
Historie rakoviny tlustého střeva     Autor: Stanislav Mihulka (10.01.2008)
Naše střevo má chuťové receptory     Autor: Josef Pazdera (22.08.2007)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz