Oko ze zkumavky je o krok blíž  
Žabí pulci z laboratoře Nicka Dalea a Elisabeth Jonesové na universitě v anglickém Warwicku vypadají tak trochu, jako kdyby utekli z natáčení filmové ságy Hvězdné války. Někteří mají na hlavě hned několik očí, jiní si nesou oko na břiše a další se pyšní řádkou oček na ocásku. Mimozemsky vyhlížející pulci africké žáby drápatky jsou výsledkem experimentů, které vedly k odhalení jednoho z základních tajů vývoje oka.

 

 

Zvětšit obrázek
Vypěstovat oko ze zkumavky zatím vědci neumí. Umí ale zajistit, aby pulci začalo růst oko navíc.

Nickovi Daleovi a Elizabeth Jonesové pomohla k jejich významnému objevu náhoda. O vznik oka se zpočátku nijak zvlášť nezajímali. Zkoumali vliv molekul  adenosintrifosfátu zkráceně označovaného jako ATP na pohyb žab. ATP slouží buňkám jako energetická konzerva a zároveň plní úlohu poslíčka doručujícího mezi buňkami nejrůznější poselství. Dale a Jonesová vnášeli do buněk žabího zárodku enzym, který ATP rychle měnil na jednodušší molekulu ADP. Když vnesli tento enzym do žabího embrya v místě budoucí hlavy,  vyvíjeli se pulci s několika očima. Vědci zkusili vnést enzym i do buněk předurčených ke zbudování jiných částí těla. I tam se nechaly buňky enzymem přesvědčit k budování zrakového orgánu. Pulcům se zakládaly oči třeba na břiše nebo na ocásku.

 

 

Zvětšit obrázek
Elisabeth Jonesová a Nick Dalea


Slavný francouzský mikrobiolog Louis Pasteur tvrdil, že náhoda přeje jen těm, kdo jsou na ni dobře připravení. Dale a Jonesová připravení byli a chytili svou příležitost pevně za pačesy. Pochopili, že se jim nabízí jedinečná příležitost nahlédnout do tajů samých počátků vzniku oka. Nick Dale  vyvinul speciální sondu, která dovoluje měřit ve vybraném místě embrya s velkou přesností koncentrace ATP. S její pomocí zjistili, že v místě, kde má vzniknout oko, dojde nejprve k mohutnému „výronu“ molekul ATP. Ty proniknou do okolních buněk, kde je enzymy přemění na ADP. Takto vytvořená „hromada“ molekul ADP pak nastartuje další geny, které jsou pro vznik oka nezbytné. Mnohé z těchto genů vědci dobře znali. Marně však zatím pátrali po tajemném dirigentovi, který na začátku složité akce pro vytvoření oka udává  genům takt. Teď je jasné, že tuto úlohu plní erupce ATP a následné nahromadění ADP.
Do těchto představ dokonale zapadá již delší dobu známá skutečnost, že nedostatečná funkce   jednoho z enzymů potřebných k proměně ATP na ADP má u lidského zárodku za následek závažné narušení vývoje oka. ATP a ADP zřejmě sehrávají velmi podobnou roli při tvorbě oka u nejrůznějších tvorů.

 

 


Závažné poškození oka v důsledku nemoci nebo úrazu dokáže pacientovi obrátit život vzhůru nohama. Lékaři dokážou oko „opravit“ jen v omezené míře. Objev Dalea a Jonesové publikovaný v britském vědeckém týdeníku Nature otevírá cestu k mnohem důkladnější léčbě.

Vědci mohou zjistit, které buňky jsou s to reagovat na startovací signál k tvorbě oka a co všechno musí uvnitř těchto buněk proběhnout, aby tento úkol splnily. Odhalení a ovládnutí těchto buněk  je příslibem pro „oko ze zkumavky“ –nový zrakový  orgán nebo jeho části, jež by lékaři pro pacienta vypěstovali v laboratorních podmínkách. Cesta k naplnění toho cíle ale bude ještě dlouhá a svízelná.

 

 

 

Univerzální geny pro oči různé

konstrukce
Už Charles Darwin viděl v oku mistrovské dílo přírody a tušil, že mu jeho kritici zcela zákonitě položí otázku: Jak se mohlo něco tak složitého vyvinout metodou pokusů a omylů? Autor přelomového díla „O vzniku druhů“  mohl jen spekulovat. Jeho následovníci došli k závěru, že příroda vynalezla oko hned několikrát nezávisle na sobě. Komorové oko savců se sice na první pohled podobá oku sépie, ale vědci byli přesvědčeni, že oba orgány nemají mnoho společného. Oko hmyzu složené ze spousty malých oček vnímali vědci jako pokus přírody o oko zcela zvláštní konstrukce. Teprve molekulární biologie tenhle omyl vyvrátila. Vědci s překvapením zjistili, že oko mouchy, sépie nebo člověka vzniká pod diktátem velmi podobných genů. Gen Pax6 se podlí už na vzniku primitivních očí medúz. Stejnou úlohu plní při vzniku oka vývojově pokročilejších živočichů včetně lidí. Všechny oči i očka, jimiž shlíží živočichové na svět, mají jeden dávný společný základ. 

 


Pramen: University of Warwick

 

Datum: 31.10.2007 18:24
Tisk článku

Související články:

Kontaktní čočky pro barvoslepé     Autor: Josef Pazdera (29.04.2018)
Nová funkce oka – systém včasného varování     Autor: Josef Pazdera (17.08.2012)
Slepci možná brzy uvidí     Autor: Jiří Mach (28.09.2009)
Hydrogely a umělá rohovka     Autor: Jaroslav Petr (19.09.2006)
Věkem podmíněnou degeneraci sítnice řídí dva geny     Autor: Jaroslav Petr (07.03.2006)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz