Zima chřipce svědčí  
V zimních měsících se chřipkový vir šíří lidskou populací s rychlostí stepního požáru. Nejnovější výzkumy prokázaly, že při nízkých zimních teplotách provázených nízkou vlhkostí vzduchu nabírá virus na síle a jeho schopnost nakazit oběti prudce roste.

 

 

Peter Palese z newyorské Mount Sinai School of Medicine: „Chlad a sucho narušují naše sliznice v krku i v nose. Jejich poškozené povrchy představují pro viry menší překážku“.
Palese je z dřívějška znám také svým výrokem: “Wirus H5N1 nepředstavuje vážnou hrozbu

Se zimou přichází i chřipka. Virus se chová podobně jako tažní ptáci, když řádí během zimních měsíců střídavě na jižní a severní polokouli.  Zimní ofenzívu chřipkového viru si vysvětlovali lékaři a epidemiologové různě. Podle jedněch jsme si za zvýšené riziko onemocnění můžeme sami. V zimě se zdržujeme v uzavřených prostorách, kde se dostáváme do kontaktu s mnoha lidmi. Pokud je mezi nimi i osoba nakažená virem, můžeme si být celkem jisti, na nás virus přeskočí. Podle jiných odborníků podléháme viru častěji v zimních měsících, protože v té době míváme oslabený imunitní systém a virus se nám snáze dostane na kobylku. Zastánci těchto a mnoha dalších teorií však nikdy nepodepřeli svá tvrzení nezvratnými důkazy.

 

Významný pokrok v pochopení vzniku chřipkových epidemií přináší výzkum týmu vedeného americkým virologem Peterem Palesem z newyorské Mount Sinai School of Medicíně. Palese se rozhodl prověřit, jak se do vlastností chřipkového viru promítá teplota a vlhkost vzduchu. Vědci v pokusech použili morčata nakažená lidským chřipkovým virem. Nemocná zvířata umístili do klecí sousedících s klecemi se zdravými morčaty. Vzduchu a virům se na cestě od nemocných ke zdravým morčatům nestavělo nic do cesty. Během pokusu byla přísně kontrolována jak teplota, tak i a vlhkost vzduchu. V suchém prostředí s vlhkostí kolem třiceti procent se od nemocných morčat záhy nakazila všechna zdravá zvířata. Stejně úspěšný byl přenos viru při nízkých teplotách kolem 5°C. Se stoupající teplotou a vlhkostí  ztrácel virus na síle. Při 30°C nebo při vlhkosti kolem 80°C se už zdravá morčata nenakazila. Výsledky experimentů Paleseho týmu zveřejnil vědecký časopis PLoS Pathogen.
„Teď je rázem jasnější, proč jsou chřipkové epidemie v zimě. V zimních měsících vládnou podmínky, za kterých se virus mnohem snáze přenáší z nakažených na zdravé lidi,“  říká Peter Palese v rozhovoru pro vědecký týdeník Science.

 


Podle Paleseho chřipkový virus za nízkých teplot a za sucha mnohem méně trpí a je odolnější. Chlad a sucho naopak narušují naše sliznice v krku i v nose. Jejich poškozené povrchy představují pro viry menší překážku. Podle kanadského epidemiologa Raymonda Telliera z torontské Hospital for Sick Children by bylo možné zabránit šíření chřipky v nemocnicích a dalších zdravotnických zařízeních tím, že by se v budovách zvýšila vlhkost vzduchu. Zároveň však upozorňuje na rizika podobných opatření. Vyšší vlhkost by sice mohla potlačit šíření chřipkového viru, ale na druhé straně by vytvářela příhodné podmínky pro šíření původců jiných onemocnění. K vlhkomilným patří k například nebezpečné plísně nebo bakterie vyvolávající tzv. legionářskou chorobu.
„Nemá cenu snižovat riziko jedné choroby a zároveň zvyšovat rizika pro jiná onemocnění,“ říká Tellier.

 

Zvětšit obrázek
Malik Peiris: "Dětský dýchací trakt má vazebné molekuly na které se přichycují ptačí chřipkové viry v místech, kde to je nejméně vhodné".

Dětské plíce jsou méně odolné k ptačí chřipce
Tým vedený hongkongským virologem Malikem Peirisem vyvinul ve spolupráci s australskými lékaři techniku pro odhalení molekul, na které se váže chřipkový virus v dýchacích cestách člověka. Pomocí této metody hodnotili vědci rozložení vazebných molekul u dětí i dospělých a došli k překvapujícímu zjištění. Děti mají zcela zvláštní rozložení vazebných molekul. V hloubi dýchacích cest u nich převažují vazebné molekuly, jimž dávají přednost ptačí chřipkové viry. Dospělí mají stejné vazebné molekuly v horní části dýchacích cest. To vysvětluje, proč děti onemocní ptačí chřipkou mnohem častěji než dospělí. Virus se jim uchytí v citlivých partiích dýchacího traktu, kde může napáchat největší škody. Výsledky studie zveřejněné v lékařském časopise Respiratory Research také vysvětlují, proč virus ptačí chřipky napadá u dospělých lidí horní cesty dýchací, i když běžné lidské chřipkové viry se v této partii dýchacích cest uchytit nedokážou.  

 

Pramen: PLoS Pathogen



Datum: 02.11.2007 18:06
Tisk článku

Související články:

Universální vakcíny proti chřipce?     Autor: Jaroslav Petr (03.05.2006)
Zatlouká Čína ptačí chřipku?     Autor: Jaroslav Petr (25.11.2005)
Čína – „ptačí chřipka“ se vymkla kontrole     Autor: Jaroslav Petr (12.11.2005)
Ptačí chřipka vrací úder     Autor: Jaroslav Petr (05.11.2005)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz