Vstupte do GMO  
Pro pořad Vstupte!, který se bude vysílat na Českém rozhlasu Leonardo v pátek 9. listopadu v 11 hodin dopoledne jsem vybral žhavé téma, které lze shrnout do tří písmen – GMO. Na exkursi za geneticky modifikovanými organismy se s vámi vydám tak trochu oklikou přes své rodné Polabí.


  

Zvětšit obrázek
Krajina Polabí je stejně jako drtivá většina území České republiky výsledkem intenzivního působení člověka. Panenská příroda to není, ale ošklivě to nevypadá.

Když se posadíte na některý z nevysokých polabských kopců, otevře se vám výhled daleko do kraje. V dálce se zvedá modravá hradba Krkonoš, v rovině před námi se ve větru vlní pole s obilím a chvílemi se stříbřitě zaleskne. Ostře žluté lány s řepkou připomínají kompozici abstraktního malíře. Pod nohama vám spadá až k břehům klikatého potoka strmá stráň ševelící kavylem, tu a tam se tyčí ztepilá bělozářka liliovitá. Kousek odtud prozrazují rozpadlé valy z kamení, že tu takhle lidé stávali a hleděli do kraje už  před pěti tisíci lety.

 

Zvětšit obrázek
Planý předek kukuřice teosinta (vlevo) a kulturní kukuřice (vpravo) se podobají asi jako žebřiňák a luxusní limuzína. O tom, že jsou to blízcí příbuzní, svědčí vznik hybrida (uprostřed). Kdyby dnes provedl obdobnou proměnu planého druhu metodami genového inženýrství, musel by deset let dokazovat, že nově vzniklá kukuřice nikomu a ničemu neškodí. A stejně by neměl jistotu, že nakonec projde schvalovacím procesem.


Od dob pravěkých zemědělců se nezměnila jen ta stráň s kavyly. Vše ostatní prošlo neuvěřitelnou metamorfózou. Zemědělci vykáceli lesy, rozorali stepi, po generace seli a sklízeli. Mnohé druhy rostlin a živočichů to nevydržely a nenávratně zmizely. Jiné se naopak rozmohly a prosperují. Dramatickou proměnou prošlo i těch několik druhů rostlin a zvířat, jež člověk domestikoval. Moderní odrůdy kukuřice jsou vzhledem i vlastnostmi na hony vzdálené svému planému mexickému předkovi teosintě. Liší se od sebe asi jako žebřiňák od luxusní limuzíny.

 

První zemědělci čistě empiricky vybírali k dalšímu pěstování ty rostliny, které jim více vyhovovaly, a tak postupně vytvářeli z planých rostlin kulturní plodiny. Teprve moravský mnich Johan Gregor Mendel odhalil základní zákonitosti dědičnosti a šlechtění přešlo od pokusů a omylů na vědeckou bázi. V roce 1953 objevili Francis Crick a James Watson strukturu kyseliny deoxyribonukleové jako základní molekuly dědičnosti. Šlechtitelům se otevřely další možnosti. Dnes umíme zasahovat do dědičné informace rostlin zcela cíleně a využíváme toho k tak zvaným genetickým modifikacím. Je to další v dlouhé řadě kroků, jež vedou od pravěkého člověka  k dnešním zemědělcům.

Zvětšit obrázek
Na palubě těchto lodí dovezl zločinec jménem Kryštof Kolumbus do Evropy zcela cizí rostlinné druhy, které následně podnikly masovou invazi do evropských polních ekosystémů.

 

Naši předci si nikdy neřekli, že právě teď došli na nejzazší mez a že ze snah o další vylepšení rostlin a zvířat dobrovolně sleví. Zavedli do Evropy řadu novinek, například pěstování amerického bramboru, a změnili tak dějiny lidstva.

 

Moderní zemědělství vládne prostředky, jaké jihoameričtí šlechtitelé kukuřice nebo maloasijští tvůrci pšenice neznali. Přesto nejsou rostliny, jejichž dědičnou informaci změnili cíleným zásahem genoví inženýři, ničím jiným než logickým pokračováním snah našich dávných předků. Stále častěji však slýcháme hlasy požadující jejich plošný zákaz. Ta mají opodstatnění jen v případě, že se zaváděním geneticky modifikovaných rostlin vstupujeme na tenký led, kde sebemenší chybný krok hrozí škodami na zdraví lidí i zvířat, závažnými nevratnými změnami životního prostředí nebo hospodářskými kolapsy. Hrozí nám něco z toho?
To se dozvíte buď při poslechu pořadu Vstupte! 9. listopadu 2007 v 11 hodin nebo kdykoli později v archivu

Kompletní přepis pořadu přinese www.osel.cz

 

 brambor

Kromě jiných hrůz, jako je tabák nebo syfilis, dovezl Kolumbus i toxického zástupce rodu Solanum. Na otravu solaninem od té doby zemřely tisíce lidí. A to nemluvíme o „bramborovém“ hladomoru, který v 19. století dopadl na Irsko, zahubil milion lidí a milion jich vyhnal do Ameriky. Kdyby Kolumbus nedovezl brambor, Irsko by mělo mnohem více obyvatel a jeho postavení v EU by bylo výrazně silnější.

 

 

Johan Gregor Mendel

 
Další „zločinec“ – Johan Gregor Mendel. Objevil základní zákonitosti genetiky. Kdyby se věnoval opatství a  nehrál si hrachem, mohl být dneska klídek…

 

 

Watson a Crick

Watson a Crick se jen usmívají nad modelem dvojité šroubovice. Kdyby věděli, co rozpoutají… smáli by se možná ještě víc.

 

 

GMO

Někteří Irové se už zase bojí brambor. Tentokrát geneticky modifikovaných.

Datum: 07.11.2007 09:13
Tisk článku

Pětiminutovky Matematika 2 -
 
 
cena původní: 73 Kč
cena: 61 Kč
Pětiminutovky Matematika 2

Související články:

Rajče upravené pro pěstování na základnách mimo Zemi     Autor: Václav Diopan (18.01.2020)
Šetřit vodou se dá i úpravou průduchů rostlinám     Autor: Josef Pazdera (26.06.2019)
Kmenová mentalita a princip předběžné opatrnosti     Autor: Miloslav Pouzar (29.05.2019)
A je to tady. Třetí dítě s editovaným genomem a opět v Číně     Autor: Josef Pazdera (24.01.2019)
GOC rýže aneb jak Číňané vypálili Američanům rybník     Autor: Josef Pazdera (17.01.2019)



Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace