Zvětšit obrázek

Střikoun lapavý (Toxotes jaculatrix)

Němečtí neurologové Stefan Schuster a Thomas Schlegel z university v Norimberku sledovali reakci stříkounů po dopadu hmyzu na vodní hladinu. Zjistili, že ryba reaguje velmi rychle. Často vyrazí dřív než za 4 setiny sekundy. Reakce stříkouna je i překvapivě přesná. Ryby nezaskočila ani situace, kdy do vody spadl hmyz současně na dvě různá místa. Stříkoun se bleskurychle vydá ke kořisti, kterou má blíž.

Rychlá reakce, dokonalá orientace a perfektní koordinace pohybu – to všechno jsou velmi náročné činnosti. Tenisté, baseballoví pálkaři nebo hokejoví gólmani by o tom mohli dlouho vyprávět. Člověku se při plnění podobných úkolů aktivují v mozku rozsáhlé oblasti s bezpočtem nervových buněk. Stříkoun nemá tolik neuronů k dispozici a přesto náročný úkol vyhledání padající kořisti bravurně zvládá.

Zvětšit obrázek

Jednoduchý nervový okruh a šest neuronů stačí střikounům k tomu, aby reagovali na kořist za méně než 4 setiny sekundy. (Kredit: Memecio)

Schuster a Schlegel zjistili, že v mozku stříkouna zajišťuje reakci na kořist spadlou do vody pouhých šest neuronů. Není to jediná úloha těchto nervových buněk. Spouštějí například i bleskový úprk před dravci. Z oka putuje  do mozku ryby informace o pohybu kořisti a tam se kombinuje s informacemi o pozici těla stříkouna. Šest neuronů je zpracuje přesně a rychle. Výkonný povel svalům pro úprk do míst, kam padl hmyz, proto následuje jen s minimální prodlevou.

Výsledky výzkumu na stříkounech zveřejněné prestižním vědeckým týdeníkem Science zaujaly i neurology, kteří se zabývají fungováním lidského mozku.
„Tahle studie dokazuje, že i velice důmyslné jednání může být výsledkem práce velmi jednoduchého nervového okruhu. A to, co s ním dokážou tyhle ryby je prostě úžasné.,“ řekl v komentáři pro Science americký neurolog Russell Poldrack z University of Califonia.