Zneužívání brzdí geny v mozku  
Lidé, kteří byli v raném dětství zneužíváni, mohou mít na celý zbytek života změněné pracovní nasazení genů v mozku. K tomuto překvapivému závěru dospěli kanadští vědci z montrealské McGill University studiem dědičné informace v mozcích sebevrahů.

 

 
Sebevrazi mají geny v neuronech hipokampu utlumené.

Tým pod vedením Mosheho Szyfa studoval tzv. epigenetické změny DNA. Při nich na sebe nachytává dvojitá šroubovice DNA různé chemické skupiny a to mění aktivitu genů. Čím více je DNA „obalená“, tím jsou geny „lenivější“. Vlastní dědičná informace zapsaná do dvojité šroubovice písmeny genetického kódu přitom zůstává nezměněna.

Szyf a jeho kolegové sledovali u obětí sebevražd míru obalení genů v části mozku zvané hipokampus. Ta je velice důležitá pro ukládání informací do paměti a pro celkovou náladu. Vědci zjistili, že sebevrazi mají geny v neuronech hipokampu utlumené. Na menší výkon pracovaly například geny zodpovědné za syntézu nových bílkovinných molekul, což má na práci hipokampu drastický dopad. Zprávu o výsledcích výzkumu vědců z McGill University přinesl přední vědecký časopis PLoS ONE.

 

Moshe Szyf si myslí, že sebevrazi byli v dětství zneužíváni a že jejich hipokampus je zmenšený. Usuzuje tak podle výsledku pokusů na potkanech. U nich stresovaná mláďata bez mateřské péče mají v hipokampu geny silně utlumené.

Moshe Szyf je přesvědčen, že v pozadí změněné aktivity genů nestojí sebevražda, ale fakt, že všichni sebevrazi byli v dětství zneužíváni. Lidé, kteří byli v dětství zneužíváni, mívají hipokampus průkazně zmenšený. Při pokusech na laboratorních potkanech Szyf prokázal, že silný stres mění i aktivitu genů v mozku. Mláďata, o která se jejich matky odmítaly starat, měly silně utlumené geny v hipokampu. Svou teorii o příčinné souvislosti mezi aktivitou genů v hipokampu a zneužíváním chce Szyf podpořit analýzami mozků sebevrahů, kteří zneužíváni nebyli.

Pokud se spojitost mezi utlumením genů a zneužíváním potvrdí, otevírá se řada zcela nových možností. Kriminalisté by mohli využívat analýzy na „obalení“ DNA při vyšetřování zločinů. Testy nervové tkáně lze provést jen posmrtně. Szyf však doufá, že bude možné prokázat změny v „obalení“ DNA zneužívaných dětí i ve vzorcích krve. To by výrazně zefektivnilo boj s tímto typem kriminální činnosti. Zkušenosti z pokusů na potkanech naznačují, že nevhodné „obalení“ DNA nepředstavuje nezvratnou změnu. Funkce genů v mozku mláďat potkanů, o která se jejich matky pořádně nestaraly, se normalizovaly, pokud byla mláďata předána pečlivým matkám. Změny v „obalení“ genů  navozené stresem se podařilo „vymazat“ dokonce i podáváním některých léků.
„Snad se nám podaří vyvinout procedury – změny jídelníčku, sociální opatření, léčebné postupy – které by dokázaly u dětí vše zase napravit,“ vyjádřil Szyf naději v rozhovoru pro časopis New Scientist.



 

Datum: 15.05.2008 00:10
Tisk článku


Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz